SZÚ: Varianta koronaviru omikron bude v ČR dominovat zřejmě do deseti dnů

Nakažlivější varianta koronaviru omikron bude v ČR podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dominovat zřejmě už za deset až 14 dní. Za poslední týden výsledky více než 18.000 testů ze 74 laboratoří ukázaly podezření na tuto variantu u 15 procent případů, delta a její subvarianty tvoří 85 procent. SZÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) může vlna omikronu přinést až 50.000 nových případů denně a kolem 7000 nakažených v nemocnicích.

„Vzhledem k tomu, že omikron je výrazně nakažlivější než varianta delta a s ohledem na čísla pozitivních vzorků s podezřením na omikron po testech diskriminační PCR, lze očekávat, že varianta omikron se poměrně rychle stane dominantní. Národní referenční laboratoř odhadla, že nad 50 procent všech pozitivních případů by se omikron mohl dostat do zhruba deseti dnů až dvou týdnů,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Za pozitivně testovaného se považuje nakažený, jehož vzorek byl vyšetřený metodou PCR. U vzorků lidí, kteří mají zároveň příznaky nemoci, laboratoře od 26. prosince provádějí další vyšetření metodou takzvaného diskriminačního PCR, kdy vzorek porovnají se známými variantami viru. Dříve se takto vyšetřovala jen desetina vzorků. Tato vyšetření dosud ukázala asi 1700 podezření na omikron. Více než tisíc jich odhalily pražské laboratoře, kam se ale svážejí i vzorky z mimopražských odběrových míst.

Takové vzorky se dál odesílají na takzvanou celogenomovou sekvenaci. Od začátku loňského roku bylo takto vyšetřeno téměř 21.000 vzorků, z nich 1353 za poslední měsíc. Případů omikronu je potvrzeno zatím 69. Výsledky jsou k dispozici za týden až tři týdny od data odběru vzorku, který byl dál testovaný.

Podle dat ze zahraničí se odborníci domnívají, že omikron je sice nakažlivější, ale zřejmě u něj bude méně často hrozit vážný průběh nemoci. Přesto hrozí podobné zahlcení nemocnic jako v předchozí vlně, protože celkově nakažených bude víc a nebudou fungovat současné monoklonální protilátky, jejichž podání starším a rizikovým pacientům bránilo množení viru a často je uchránilo před stavem, který by vyžadoval hospitalizaci.