Josef Machek se stal členem představenstva Uherskohradišťské nemocnice na začátku tohoto měsíce. Do funkce nastupuje v době, kdy nemocnice díky covidovým kompenzacím ekonomicky rostla – nyní se ale bude muset vrátit k péči, jakou poskytovala před pandemií. Na co by se chtěl Josef Machek, který už dříve v nemocnici působil jako náměstek, zaměřit? Jeho prioritou bude zejména e-Health a potřeba přesvědčit personál, že jde o nedílnou součást rozvoje péče o pacienty. Machek má ale ambice i v sousedním kraji. V současnosti se totiž věnuje projektu možného holdingového uspořádání zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje.
Jste bývalým členem vedení čtyř nemocnic Zlínského kraje, od února letošního roku zaujímáte pozici třetího člena v Uherskohradišťské nemocnici. Co všechno obnáší vaše funkce, jakým oblastem se v rámci vaší pozice v nemocnici věnujete?
V rámci bývalého působení v nemocnicích Zlínského kraje jsem řídil Krajskou nemocnici T. Bati ve Zlíně, ve zbylých třech jsem byl personálně propojen jako člen představenstva. To znamená, že aktivity nemocnic mimo Zlína jsem vnímal spíš manažersky, a ne ve smyslu denní operativy. Do funkce člena představenstva Uherskohradišťské nemocnice jsem nastoupil z pozice náměstka, takže vnímám detailní problematiku chodu nemocnice a odpadá tímto tzv. „adaptační“ proces nového člověka v týmu. Do mé gesce spadají technické provozy, investice, problematika informačních technologií a vzhledem k tomu, že jsem vystudovaný právník, tak i právní agenda.
V souvislosti s vaším jmenováním do vedení Uherskohradišťské nemocnice se uskutečnily i další změny v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně, kde jste nedávno působil. Jak vnímáte tyto změny v širším kontextu?
Do Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně pracovně odešel kolega Ing. Hrdý právě z Uherskohradišťské nemocnice, se kterým jsem měl výbornou spolupráci na denní bázi. Slibuji si od této spolupráce větší kooperaci v segmentech, které trápí obě nemocnice. Věřím, že kolega v nové pozici uspěje a my budeme moci navázat na dosavadní komunikaci tak, aby z toho těžili hlavně pacienti v obou dotčených regionech.
Jaké jsou prioritní cíle pro Uherskohradišťskou nemocnici, respektive v návaznosti na krajské zlínské zdravotnictví?
Uherskohradišťská nemocnice je druhou největší ve Zlínském kraji, takže její pozice je z pohledu krajského zdravotnictví klíčová. Naše ambice je jednoduchá, chceme být špičková nemocnice okresního typu s tím, že budeme rádi spolupracovat s jakýmkoli dalším zdravotnickým zařízením. Ale spolupráce musí být oboustranně výhodná a přínosná pro pacienty i personál.
Máte široký záběr působnosti, ve Zlínské nemocnici jste se věnoval různým oblastem, jako jsou investice, provoz, informační technologie, ale i právní agendě. Podobné kompetence teď zastáváte v rámci jedné z krajských nemocnic v Uherském Hradišti, co je pro vás největší výzva?
Jako největší výzvu považuji ambici a snahu naší nemocnice reagovat na trendy a požadavky spojené s integrací e-Health. Naše nemocnice byla úspěšná v dotačních žádostech na kybernetickou bezpečnost, agendový informační systém, a hlavně na modernizaci NIS (Nemocniční informační systém, pozn. red.) a vytvoření e-Health platformy. Jedna věc je pořídit technologii, druhou záležitostí je přesvědčit personál, že nové technologie jsou nedílnou součástí rozvoje nemocnice a odpovídající péče o pacienty, i když efekt takové technologie není v nemocnici okamžitý. Předsudky však byly i u zavádění e-Neschopenky a e-Receptu a porodní bolesti těchto projektů dnes již nikdo neřeší.
Jaký dopad do výsledku hospodaření jednotlivých nemocnic Zlínského kraje měla péče o pacienty s covid-19?
Pro rok 2020 byly nemocnice Zlínského kraje v zisku. Výsledky roku 2021 ještě nejsou oficiální, ale obecně lze říct, že období covidu bylo pro nemocnice, které dokázaly reagovat efektivně na pandemii, obdobím ekonomického růstu. Přispěla k tomu samozřejmě kompenzační vyhláška, která reagovala na pandemii tak, že dobře hradila péči o covidové pacienty pomocí kompenzace ekonomického výpadku za běžnou péči. Rok 2022 však již bude jiný. Nemocnice se musí vrátit do své běžné předpandemické činnosti a ne všechny to budou mít jednoduché.
Věnujete se také projektu možného holdingového uspořádání nemocnic Jihomoravského kraje. Mohl byste přiblížit, v jaké fázi se projekt nachází, jaké jsou nebo budou hlavní benefity případného nového uspořádání nemocnic, z pohledu managementu, kvality zdravotní péče a podobně?
Projekt je v přípravné fázi. V rámci přípravy takového typu projektu je potřeba co nejširší souhlas vlastníka, kterým je Jihomoravský kraj. Pro toto rozhodnutí je v zásadě vše nachystáno, co se týká podkladů. I v Jihomoravském kraji je problematika zdravotnictví velmi citlivé téma a jakékoli systémové změny je třeba připravovat s obrovskou empatii a pokorou. Hlavní benefity vidíme koordinaci vzdělávání personálu, akreditaci, ve sdílených službách a vyjednávání se zdravotními pojišťovnami. Absolutně klíčovým záměrem by však měly být kvalitně poskytnuté služby pacientům.
Co očekáváte od nové vlády v oblasti financování zdravotnictví a v oblasti zdravotnictví obecně – jaké body z programového prohlášení vám přijdou nejvíc důležité a které vám chybí?
Jednoznačně očekávám stabilitu a předvídatelnost financování zdravotnictví. Je důležité, aby se konzultovaly potřeby poskytovatelů zdravotní péče v návaznosti na dotační tituly. Jako příklad uvedu implementaci kybernetické bezpečnosti ve zdravotnických zařízeních, kdy ve fakultní nemocnici jsou jiné požadavky technického a zejména personálního charakteru na implementaci a udržitelnost systémů, než v nemocnici krajské nebo okresní. Já se věnuji v naší nemocnici digitalizaci a ocenil bych, kdyby vláda maximalizovala finanční i metodickou podporu směrem k reálným uživatelům, to znamená přímo k poskytovatelům péče. Potěšila mě i snaha věnovat se systému postgraduálního vzdělávání lékařů, respektive revizi kompetencí mladých lékařů.
Jaký je váš názor na zavedení víceletého financování a plánování úhrad zdravotní péče?
Víceleté financování a plánování úhrad je směr dobrý a věřím, že přinese právě již zmiňovanou předvídatelnost do financování zdravotní péče. Zajímavým tématem je i zapojení soukromých zdrojů do financování péče. Pokusy tady byly, ale vždy narazíme na ústavnost bezplatné péče. Budu se zájmem sledovat, jakou formou se bude chtít vláda těmto ambicím přiblížit.
Bude mít projekt DRG Restart skutečně vliv na odstranění nerovnosti v úhradách zdravotní péče? Nebo je třeba hledat jiné cesty, a jaké?
Věřím, že ano. Pracuji posledních pár let v systému krajského zdravotnictví a tyto nerovnosti tady byly a stále jsou. Nejsem militantní zastánce absolutní rovnosti a uvědomuji si, že péče v komplexních centrech může být nákladnější. O tom to ale zjevně není. V krajské nemocnici chci za stejně kvalitní výkon dostat stejnou platbu, jako v nemocnici jiné.
Silvie Purmová
