Ještě nikdy se žádný stát neproškrtal k prosperitě. Kdo si myslí, že to jde, dělá velkou chybu, míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Reagoval tak na dotaz Zdravotnického deníku, jak se odbory staví k případnému záměru vlády škrtnout ve státním rozpočtu navýšení plateb za státní pojištěnce. Středula ještě včera neměl návrh rozpočtu k dispozici, přesto, že ho vláda míní už zítra s odbory projednávat, a vzápětí i schvalovat. To se odborovému bossovi hrubě nelíbí, stejně jako razantně odmítá, aby bylo zdravotnictví připraveno o slíbené peníze za státní pojištěnce. „Považuji to za pokus o ohrožení systému zdravotnictví v České republice,“ říká.
Platby za státní pojištěnce měly od letošního 1. ledna, podle návrhu předchozí vlády, vzrůst o 200 korun na osobu, a přinést tak do zdravotnictví minimálně 14 miliard korun. Původní rozpočet ale současná vláda shodila se stolu a v rámci přípravy nového hodlá v dalších měsících toto navýšení škrtnout. V současnosti je stát financován přes rozpočtové provizorium a platby za státní pojištěnce jdou zatím do zdravotnictví s navýšením, které ale bude po 1. dubnu (pokud bude schválen nový rozpočet sněmovnou) zrušeno. Zdravotnictví tak přijde o zhruba 11 miliard korun. Zdravotnický deník má tuto informaci od důvěryhodných zdrojů blízkých ministerstvu financí, sama vláda a tedy ani ministerstva financí a zdravotnictví se k věci vůbec nechtějí vyjadřovat.
Zdravotnictví potřebuje stabilitu
„Prožili jsme ve zdravotnictví extrémní etapu a byla tu dohoda, že se zvýší úhrada zá státní pojištěnce, což jsou mimo jiné pojištěnci, kteří platí do systému zdaleka nejméně peněz oproti ostatním. Změnit situaci tak, že se toto navýšení nebude realizovat, považuji za pokus o ohrožení systému zdravotnictví v České republice. Protože jestli je něco důležité v českém zdravotnictví, tak je to stabilita. Buď chceme kvalitní a efektivní zdravotnictví anebo ho chceme ohrožovat. Za ČMKOS rozhodně budeme chtít, aby platba za státní pojištěnce byla zvýšena tak, jak bylo domluveno v loňském roce,“ řekl Zdravotnickému deníku Josef Středula.
Předseda ČMKOS upozorňuje, že s navýšením plateb za státní pojištěnce počítala úhradová vyhláška i zdravotně pojistné plány pojišťoven. „Členové vlády si ani neuvědomují, jak vysoká je efektivita českého zdravotnictví při nízké odměně za odvedenou práci významné části těch, co ve zdravotnictví pracují. Neřeší se přetěžování pracovní sily, neřeší se přesčasy a vše, co s tím souvisí,“ zdůrazňuje.
Jak máme projednávat rozpočet, když ho nemáme
Odboráři ale ještě rozpočet vůbec neviděli. Jejich předseda tak může reagovat pouze na to, co se objevilo v médiích. Zdravotnický deník se snažil zjistit, kdy si budou moci odboráři rozpočet prohlédnout a zda s nimi bude vláda ve středu jednat, jak před týdnem avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Platí, že by o novém rozpočtu měla tripartita ve středu jednat. Poskytnutí (rozpočtu – pozn. redakce) předpokládám hned, jakmile bude dokument ve finální podobě,“ odpověděl nám včera večer Tomáš Weiss, tiskový mluvčí ministerstva financí.
Situace je samozřejmě časově napjatá, rozpočet neviděli ještě ani samotní členové vlády. Na druhou stranu odboráři jsou v rozpacích. „Jak to máme projednat? Rozpočet má i s přílohami několik stovek stran,“ zlobí se Josef Středula s tím, že mu připadá, „že členové vlády nejsou zcela seznámeni s mechanismem a dopady státního rozpočtu“.
Inflace generuje vládě 60 miliard navíc, jak je využije?
Předseda ČMKOS také upozorňuje, že se zatím nehovoří o tom, jak vláda využije dodatečných 60 miliard korun, které přijdou na příjmovou stranu rozpočtu díky vyšší inflaci. „Pro státní rozpočet, potažmo pro veřejné rozpočty, vytváří inflace dodatečné příjmy třeba přes spotřební daně. Rozdíl mezi příjmy, s nimiž počítá návrh rozpočtu při 3,5procentní inflaci a příjmy při 8,5procentní inflaci, činí přibližně 60 miliard korun. Jde o to, aby tyto peníze vláda nepoužila jenom na snížení schodku, ale aby je použila na růst,“ vysvětluje Josef Středula.
Inflaci přirovnává k autu jedoucímu s kopce. Národní banka se jej snaží brzdit snižováním úrokových sazeb, ale protože je inflace z velké části také dovezená, účinnost není zase tak velká. Vláda má pak podle Středuly dvě možnosti – buď jít cestou hospodářského růstu, anebo škrtat a přispět k ještě k rychlejšímu tempu jízdy auta s kopce dolu. Škrty nepříznivou situaci umocňují.
„To si myslíme, že je špatně. Myslíme si, že část toho, co přijde na příjmech, lze použít na hospodářský růst. Hospodářského růstu, například růstu spotřeby, nedosáhnete tím, že lidem seberete peníze,“ míní Středula. Také připomíná ODS, že je odpovědná, ruku v ruce s ANO a SPD, za „zaseknutí jedné z největších sekyr v historii, to znamená nejenom zrušení superhrubé mzdy, ale také další daňové změny“.
Tomáš Cikrt
