Poslankyně hnutí SPD Karla Maříková je místopředsedkyní nově ustanoveného sněmovního Výboru pro zdravotnictví. Zároveň je členkou ve Výboru pro životní prostředí. Od roku 2016 je zastupitelka Karlovarského kraje a od roku 2018 zastupitelka města Ostrov. Je předsedkyně krajské organizace a také lídryně kandidátky hnutí SPD v Karlovarském kraji. Vystudovala střední zdravotnickou školu a od roku 2012 působí v Léčebných lázních Jáchymov. Jedná se o její druhé volební období. Zdravotnický deník pokračuje v anketě mezi poslanci zdravotního výboru, která mapuje jejich očekávání a cíle v aktuálním volebním období.

Jaké jsou Vaše osobní cíle v tomto volebním období, jaké téma nebo řešení byste ráda prosadila?

V prvé řadě bych se ráda věnovala ukončení restrikcí spojených s onemocněním covid-19, které nejen byly v mnoha případech dle rozhodnutí NSS nezákonné, ale byly také diskriminační a nelogické a v řadě ohledů neměly nic společného s ochranou zdraví. Pandemie nám ukázala řadu nedostatků, se kterými se naše zdravotnictví potýká a které je potřeba řešit. Jedním z nich je nedostatek jak lékařského, tak nelékařského personálu v akutní lůžkové péči, který je dlouhodobě přehlížen. Je nutné přehodnotit legislativu krizového řízení a pandemických plánů. Velkým problémem, o kterém se diskutuje, je úhradová vyhláška a rozdíl mezi platbami za stejné výkony v různých zdravotnických zařízeních.

Jaké nejdůležitější zákony v oblasti zdravotnictví bude třeba novelizovat? V čem?

Je nutné novelizovat zákon o ochraně veřejného zdraví, předejdeme tak neustálým dohadům, zda tady potřebujeme či ne pandemický zákon, a to konkrétně v oblasti krizového řízení. Pandemie nám však také poukázala na důležitost elektronizace ve zdravotnictví a v souvislosti s tím je potřeba řadu věcí zapracovat do legislativy.

Co očekáváte od nového ministra a ministerstva v exekutivní oblasti?

Nového ministra čeká celá řada nelehkých rozhodnutí a do své funkce vstupuje v těžké době, nicméně od něj očekávám, že vrátí život do normálu a nebudeme žít jen neustálými restrikcemi v souvislosti s onemocněním covid-19 a začne řešit problémy našeho zdravotnictví, které byly jeho předchůdci opomíjeny. Jde například o dlouhodobý nedostatek zdravotního personálu, ale určitě by řešením nemělo být nahrazení našich kvalitních lékařů a sester personálem z východu, kdy se pak často stává, že se ve zdravotnickém zařízení ani nedomluvíte česky. Očekávám, že se také zaměří se na zkvalitnění a dostupnost primární péče a její lepší organizaci, která v době pandemie selhávala.

Co Vám chybí v koaliční dohodě v oblasti zdravotnictví?

Koaliční dohoda vlastně vůbec neřeší problematiku našeho zdravotnictví, jako je nedostatek lékařského a nelékařského personálu. Obsah programového prohlášení je dosti nekonkrétní. Není řešeno ani financování personálu, což bývá jeden z častých důvodů odchodu lidí ze zdravotnictví, zvláště v příhraničních regionech. Není v něm zmínka o vzdělávání sester a založení například komory sester.

Jak by měl vypadat valorizační mechanismus za státní pojištěnce?

Platba za státní pojištěnce by měla být pravidelně valorizována. Kritická jsem k připojištění za nadstandartní služby, jelikož už nyní si za hotelové služby můžete připlatit a v případě zdravotní péče by mělo být vždy bráno v úvahu, co je nejvhodnější pro konkrétního pacienta, a určitě by kvalita zdravotní péče neměla být řešena podle toho, kdo si za co připlatí. Potřebuje-li někdo například kloubní náhradu z lepšího materiálu ze zdravotních důvodů, nesmí být ukazatelem, zda na to pacient má finanční prostředky nebo ne.

-pur-