Lékařů z Ukrajiny v ČR přibývá, proti roku 2010 je jich podle statistik České lékařské komory (ČLK) v současné době osmkrát více. Přibylo také ukrajinských zdravotních sester, velké pražské nemocnice jich zaměstnávají i několik desítek. Základním problémem v jejich práci je však jazyková bariéra. Žádné změny zájmu o práci v Česku kvůli současnému dění na Ukrajině zdravotnická zařízení, která ČTK oslovila, zatím nezaznamenala. Vyplývá to z dnešní ankety ČTK.
Zatímco v roce 2000 komora evidovala 624 zahraničních lékařů, kteří studovali v cizině, v roce 2010 jich bylo už téměř 2000 a loni již 3341. Další téměř 4000 lékařů ze Slovenska vystudovalo české lékařské fakulty. „Z těch trendů vyplývá zcela jasně, že se navyšuje počet lékařů ze třetích zemí, zejména postsovětských republik,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČLK Michal Sojka. Ukrajinci z nich patří k nejpočetnějším, komora jich eviduje 636. Kolem 240 je Rusů, z ostatních zemí řádově méně.
Také ve Fakultní nemocnici Motol podle mluvčí Pavlíny Dankové počet pracovníků z Ukrajiny roste. V roce 2012 tam pracoval jeden ukrajinský lékař a pět všeobecných sester, aktuálně je tam osm lékařů, 22 všeobecných sester, jedna dětská sestra a 11 praktických sester. „V souvislosti se současným děním jsme ale nezaznamenali žádné změny, ani zvýšený zájem vrátit se na Ukrajinu a ani větší zájem o práci v ČR,“ uvedla mluvčí.
Více než sedm desítek zdravotních sester z Ukrajiny zaměstnává Fakultní Thomayerova nemocnice. „Nejvíce jich pracuje na Interní klinice, Oddělení geriatrie a následné péče nebo Chirurgické klinice,“ řekl dnes ČTK mluvčí nemocnice Petr Sulek. Nemocnice zaměstnává také sedm ukrajinských lékařů, kteří nejčastěji pracují na geriatrii nebo plicní klinice. „Největší nárůst zdravotníků z Ukrajiny jsme zaznamenali v letech 2016 až 2018. Nyní je stav setrvalý,“ dodal.
Fakultní nemocnice Bulovka chtěla v roce 2018 řešit nedostatek zdravotních sester přímo spoluprací se zdravotnickými školami na Ukrajině. Podle mluvčí nemocnice Evy Libigerové se tak podařilo získat devět sester a pět z nich už složilo potřebné zkoušky. „Základním limitem byla zpočátku jazyková bariéra. Všichni jsou však velmi motivovaní stát se platnými členy ošetřovatelského týmu,“ uvedla. V současné době má nemocnice celkem 23 lékařů a sester z Ukrajiny, loni to bylo devět lékařů a 31 sester. Další Ukrajinci pracují jako sanitáři, ošetřovatelé nebo technicko-hospodářští pracovníci, loni jich bylo přes 70.
Mohlo by vás zajímat
„projekt Ukrajina“
Příchod ukrajinských lékařů do Česka podporuje dlouhodobě i ministerstvo zdravotnictví. V září 2018 se ale kvůli „projektu Ukrajina“ dostalo do sporu s ČLK, která poukazovala na to, že téměř 150 lékařů, kteří do ČR díky tomuto projektu přišli, pracovalo bez potřebných zkoušek, a nikoliv pod dohledem zkušenějšího lékaře, jak podmínky vyžadují.
Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) dokonce slíbil ukončení projektu, pokračování si ale prosadily kraje, jejichž nemocnice tyto lékaře často zaměstnávají. Zrušení projektu podle nich mohlo znamenat i zavírání některých oddělení, nejvíc zahraničních lékařů bez aprobací tehdy působilo v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
V roce 2019 byl „projekt Ukrajina“ transformován do Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, jehož gestorem je ministerstvo průmyslu a obchodu. „Cílem programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky. Za tímto účelem je jejich zahraničním pracovníkům, kteří splní stanovená kritéria, garantována možnost podání žádosti o pobytové oprávnění na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí, a to i s jejich nejbližšími rodinnými příslušníky, a je jim poskytnuta možnost zjednodušit administrativu spojenou s podáním žádosti o pobytové oprávnění,“ uvedlo k tomu ministerstvo zdravotnictví.
To do programu zařazuje lékaře bez atestace a zubní lékaře bez specializace. Od 1. září 2019 takto podpořilo 74 lékařů a čtyři zubaře. Program podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba nezastavila ani pandemie.
Lékaři ze třetích zemí musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je ale nízká, činí zhruba deset až 15 procent. Bez zkoušky mohou vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše však dvakrát.
Podle ČLK by si Česko mělo už na Ukrajině vybírat konkrétní kvalifikované lékaře a těm usnadnit příchod do Česka. „Největší problém je jazyková bariéra. Oni se naučí česky, ale neumí odbornou medicínskou češtinu. Bohužel pro ně není žádná učebnice ani e-learningový kurz,“ vysvětlil mluvčí komory Sojka. Stát by se měl podle něj zaměřit na to, aby byli tito lékaři co nejdřív schopní složit aprobační zkoušku v češtině a nastoupit jako plnohodnotní lékaři. Celkem je v České republice zhruba 50.000 lékařů.
Lékaři s cizí lékařskou fakultou – nejčastější:
| 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| Celkem | 624 | 1711 | 1948 | 2644 | 3232 | 3246 | 3321 | 3341 |
| Slovensko* | 524 | 1564 | 1679 | 2008 | 2218 | 2223 | 2241 | 2223 |
| Ukrajina | 16 | 38 | 79 | 261 | 562 | 564 | 607 | 636 |
| Rusko | 49 | 72 | 98 | 186 | 234 | 236 | 239 | 243 |
| Polsko | 2 | 11 | 17 | 24 | 37 | 37 | 41 | 42 |
| Bělorusko | 1 | 4 | 9 | 27 | 34 | 34 | 36 | 37 |
* další občané Slovenska studovali české lékařské fakulty (v roce 2021 jich bylo členy ČLK 3394)
-čtk-
