Méně sexu na jednu noc i více experimentů. Pandemie mění milostný život

Překvapivě pokles sexuální aktivity u jedinců bez partnera či partnerky, menší zájem o náhodný sex, ale také větší prostor k sexuálním experimentů u těch, kteří mají dlouhodobý vztah, to jsou zjištění, která v souvislosti s dopady pandemie covid-19 na milostný život obyvatel Velké Británie přináší deník The Guardian. Všímá si toho, jak šíření této infekce a následná protiepidemická opatření zasáhla intimní vztahy a sexuální chování.

Přítomnost pandemie covidu-19 zřejmě ovlivňuje také oblast, která s infekcí samotnou na první pohled vůbec nesouvisí. Mění lidské sexuální chovaní, už jen tím, že vzájemné setkávání spolu se společenským životem bylo opakovaně omezováno, a tak hledání i nalézání potenciálních partnerů a partnerek mohlo být pro řadu lidí obtížnější. Už jen proto, že kontakt s kýmkoliv novým, tedy cizím, mohl znamenat možné riziko nákazy. Nemluvě o faktu, že často nebylo, kde se potkávat, a možnosti randění byly omezenější. Dopadů pandemie na milostný život britské populace si všímá deník The Guardian a přináší řadu překvapivých zjištění.

Sex na jednu noc může být fajn, ale ne, když je pandemie

Deník popisuje, že ještě před rozšířením infekce covid-19 byl náhodný sex pro řadu lidí přijatelnou či dokonce vyhledávanou aktivitou. „Sex je zaměřen čistě na potěšení. Neřešíte dynamiku vašeho vztahu ani mytí nádobí. Jde jen o to být obsloužen a fyzicky opečován. Může to být velmi posilující a krásná věc,“ cituje The Guardian twitterové shrnutí jedné z žen na téma sex na jednu noc, a vysvětluje, že tento pro řadu lidí přijatelný model sexuálního chování prošel vlivem pandemie řadou změn, byť nelze zcela spolehlivě oddělit bezprostřední efekt pandemie od dlouhodobých společenských trendů. Sex na jednu noc byl nahrazen jinými vzorci, třeba modelem „friends with benefits“, tedy kontaktu mezi blízkými osobami, jehož součástí je také sex.

Britská longitunální studie National Survey of Sexual Attitudes and Lifestyles, která se od roku 1990 zaměřuje na sexuální chování a vztahy obyvatel Spojeného království, ukázala zajímavé výsledky. Tento rozsáhlý výzkum v zemi probíhá každých 10 let a v roce 2020 bylo kvůli protiepidemickým opatřením osobní dotazníkové šetření nahrazeno online dotazníkem. Počet osob, které uvedly nového sexuálního partnera nebo partnerku během posledních čtyř týdnů, klesl na polovinu z 8 na 4 procenta. Pro úplnost je však třeba dodat, že výzkum probíhal v době lockodownu, tedy známosti na jednu noc byly hůře dosažitelné.

Následně výzkumný tým rozdělil odpovědi respondentů do čtyř skupin: single jedinci, kteří nemají sex, sexuálně žijící single, lidé v partnerském vztahu, ale žijící v oddělených domácnostech, a lidé ve vztahu. Ukázalo se, že 25 procent single osob se po několika měsících „sociálního distancování“, kdy byly osobní mezilidské kontakty značně omezeny, cítí „mimo provoz“. Jinými slovy zažili pokles milostných aktivit. Naopak jako sexuálně aktivní se ukázali lidé, kteří sice nemají partnerský vztah, ale našli jiný model fungování.

„Když je vám dvacet, jdete do baru, vyberete si někoho, s kým chcete mít sex, a vezmete si ho domů,“ popsala deníku osmačtyřicetiletá Marie, která je dvacet let rozvedená. Během pandemie objevila prostor pro dvě „naprosto perfektní probíhající setkávání“. „Je mi jasné, že je mi skoro 50 a nemyslela jsem, že budu něco takového dělat,“ dodala.

Mohlo by vás zajímat

ADHD u dospělých existuje, i když na něj někteří lékaři nevěří

Podle průzkumu seznamek Relate/eHarmony pak 39 procent single jedinců vlivem pandemie zjistilo, že chtějí potkat „toho pravého/tu pravou“, a 24 procent single pak už „nechce víc ztrácet čas“. Současně ale 13 procent single respondentů uvedlo, že se „necítí na to být znovu s někým intimní“. Mimo jiné i proto, že lidé zažívají nejistotu a obavy ohledně sama sebe. Nevěří sami sobě, že by mohli být pro někoho atraktivní. Takové pocity má například pětapadesátiletý Andrew, který se na začátku pandemie rozvedl a od té doby neměl sex. „Nemyslím si, že jsem atraktivní. Vážím prostě moc. Někdo se na mě podívá a řekne si: Ale ne, ten je tlustý. Tohle je hlavně v mé hlavě, ale neznamená to, že by to pro mě nebylo skutečné,“ popsal své pocity.

Nebylo kde „lovit“, jenže co teď s intimitou?

Will Nutland, výzkumník, který působí na London School of Hygiene & Tropical Medicine, a současně spoluzakladatel neziskové organizace The Love Tank, jež se zabývá problematikou sexuálně přenosných chorob a sexuálním chováním, upozorňuje na skutečnost, že se řada příležitostí obvykle spojených s náhodným sexem jednoduše vlivem protipandemických opatření vůbec nenaskytla. Velké společenské akce, včetně třeba hudebních festivalů, byly těmi prvními, jež se omezovaly, a současně těmi posledními, které se obnovovaly. „Očekávání, že si všichni řekneme: Stáhněme si kalhotky, vyhoďme je do vzduchu a pojďme na to s kýmkoliv, kdo je poblíž, to je něco, co se neděje a pravděpodobně ani nikdy nestane,“ konstatuje Nutland.

V roce 2020 se tak řada společenských událostí nekonala vůbec, anebo jen v omezené online podobě. Rok 2021 byl tak z jeho pohledu v oblasti navazování vztahů nezvyklý. „Lidé všech generací se báli blízkosti jiných lidí. Nemuseli se nutně bát infekce covid-19, ale pouze zapomněli, jaké to je cítit blízkost. Ztratili jsme některé sociální a také sexuální dovednosti,“ domnívá se vědec.

V takové situaci, kdy vlastně tápeme, když přijde na to přiblížit se k druhým a navázat s nimi jakýkoliv fyzický kontakt, navíc prožíváme i obavy a nejistotu spojené s vlastním tělem a stáváme se ještě více uzavřenými. Nikdo navíc naši větší uzavřenost a odtažitost nezpochybňoval, stát se „poustevníkem“ bylo vlastně z hlediska rizika šíření infekce covid-19 zodpovědné chování.

Když je lockdown, tak se otevírá online prostor ke komunikaci

The Guardian si všímá ještě jednoho milostného trendu, který se objevil spolu s pandemií, kdy právě nutnost komunikovat spolu na dálku a omezení osobních kontaktů mohly společně přinést větší prostor k tomu spolu mluvit o tom, jaká jsou vzájemná očekávání v oblasti sexu. Podle Julie Margo, jedné ze zakladatelek společnosti Hot Octopuss, jež se věnuje erotickým pomůckám, se během pandemie měnilo chování zákazníků: „Jakmile v USA začal lockdown, viděli jsme doslova bláznivé prodeje, a to hlavně u masturbačních pomůcek.“ To byl rok 2020, který byl spojený s obrovským očekáváním, že právě tato oblast bude zažívat doslova žně, protože lidé musí být doma a budou se věnovat sexu.

I proto rostl také prodej párových sexuálních hraček. Rok 2021 byl pak více spojen s prodej interaktivních erotických pomůcek, které lze ovládat na dálku skrze mobilní aplikace. Lidé se tak snažili podle deníku „udržet intimitu naživu navzdory nepřekonatelným překážkám“. „Bylo to podobné, jako jsme viděli u pracovních komunikačních platforem. Nejdříve si lidé vytvořili kanceláře doma, a pak přišel Zoom,“ dodává Margo.

Opakované lockdowny navíc přinášely volbu mezi tím, jestli člověk, který nežije v partnerském vztahu, nikdy svůj potenciální protějšek neuvidí, anebo se k němu rovnou nastěhuje. Ve Velké Británii totiž platil zákaz přespávání mimo svou domácnost. I to tak znamenalo, že počet osob, které by byly ochotné k náhodnému sexu, byl ještě více omezen. Také to se pak podepsalo na sexuálním chování, kdy se z jednorázového sexu častěji stával jiný model kontaktu. „Lidé nepochybně víc experimentovali ve svých zájmech, vytvořili více partnerských vztahů nebo výlučných vztahů, a v rámci tohoto partnerství pak vyhledávali více dobrodružství,“ je přesvědčená Margo.

Navíc v případě jednorázového náhodného sexu lidé těžko budou protějšku svěřovat své tajné fantazie, jednoduše proto, že u takového kontaktu chybí potřebná hloubka a intimita. Pokles zájmu o náhodný sex tedy neznamená větší „morálnost“ společnosti, ale spíš proměnu sexuálního chování, kdy lidé více inklinují ke vztahům, které jim dají prostor k experimentování, tedy i potřebnou intimitu, byť výlučně nemusí jít o „tradiční“ čistě monogamní svazky.

Pandemie jako prostor k prozkoumání skrytých tužeb

Oblast erotických pomůcek a změny spotřebitelského chování pak názorně ukazují na proměny, kterými prochází během pandemie lidské sexuální chování. „Dříve bylo možné si lidi jasně zaškatulkovat. Mohla jsem říct, tohle je BDSM člověk, ten půjde na specializované stránky,“ říká Margo a popisuje, že během pandemie vzrostl prodej i velmi specializovaných BDSM pomůcek, včetně replik vodítek pro psy. Ještě před nástupem šíření infekce covid-19 bylo extrémně vzácné, aby takové vybavení kupovali lidé ve věkové kategorii 55+, ale nyní je tomu jinak. „V této věkové skupině se hodně experimentuje. Tito lidé utrácí skutečné peníze za svůj skutečný sexuální život,“ dodává.

Lidé, kteří tak zůstali během pandemie sexuálně aktivní, měli prostor na to prozkoumávat, co skutečně chtějí a co by ještě rádi vyzkoušeli. Navíc jim sex mohl poskytnout útěchu při prožívání úzkostí přicházejících z vnější. V případě, že se pak rozhodli pro „dobrodružství“ třeba v podobě BDSM aktivit, které už jsou spojeny s určitými riziky, potřebovali pro toto bezpečné prostředí a pocit důvěry ve vztahu k protějšku.

„Nakonec, pokud má sex být plný nebezpečí, musí být dobrý. Nechcete sebou plýtvat sexem na jednu noc, což je pro libido asi totéž, jako dát si jídlo na čerpací stanici,“ shrnuje The Guardian.

Ludmila Hamplová