Německá zdravotnická a zejména pak sociální zařízení trpí dlouhodobě nedostatkem personálu. Koronavirová pandemie však tento stav ještě zhoršila a situace začíná být na mnoha místech Německa kritická. Navíc napříč zemí panují poměrně velké rozdíly v tom, jak akutní nedostatek lidí na ošetřovatelských pozicích vlastně je, píše deník Deutsches Ärzteblatt.

Podle aktuální studie pracovního portálu Indeed, který v Německu nabízí nejrůznější pracovní pozice, se od začátku koronavirové pandemie výrazně zhoršil nedostatek ošetřovatelského personálu. Autoři studie se zaměřili na 40 největších německých měst a mapovali situaci v tamních zdravotnických a pečovatelských zařízeních.

Vůbec nejtěžší je podle studie obsadit pozice sester na jednotkách intenzivní péče. Na jedné straně sice nedostatek ošetřovatelského personálu přetrvával již před koronavirovou pandemií, na straně druhé německé zdravotnictví i oblast sociální péče je postižena tím, že z branže během pandemie odešlo mnohem více zdravotních sester.

Počet inzerátů na ošetřovatele vzrostl o dvě pětiny

V Německu je každý měsíc nabízeno kolem 40 tisíc nových pracovních míst. Každé čtvrté zůstalo v uplynulém roce neobsazeno déle než dva měsíce. A od začátku koronavirové pandemie také výrazně vzrostla poptávka po lidech, kteří jsou schopni pracovat na ošetřovatelských pozicích.

V absolutních číslech nejvíce zdravotních sester či bratrů shánějí zařízení v Berlíně, a to necelých 2,5 tisíce za měsíc. Následoval Hamburk s přibližně 1 400 neobsazených míst pro ošetřovatelské profese, a Mnichov, kde jednotlivá zařízení shánějí skoro 1 200 pracovníků, uvedl portál Deutsches Ärzteblatt s odkazem na studii Indeed.de.

Důkazem, že se nedostatek ošetřovatelského personálu stále zhoršuje, je nárůst počtu inzerátů, kde jednotlivá zařízení shánějí chybějící pracovníky. V současné době jich je asi o 44 procent více než na začátku koronavirové pandemie.

Mohlo by vás zajímat

Značně různorodá situace napříč Německem

V jednotlivých částech Německa ale existují značné regionální rozdíly. Například v Gelsenkirchenu, který leží jen několik desítek kilometrů východně od Dortmundu, byl zaznamenán nárůst poptávky po ošetřovatelském personálu až o 240 procent. V Bielefeldu, Darmstadtu, Schwerinu a Saarbrückenu zdravotnická a sociální zařízení hledají vice než dvojnásobek lidí než před dvěma lety.

Naproti tomu v Berlíně, Mnichově nebo Bonnu je nárůst počtu nabízených pracovních míst v ošetřovatelských profesích výrazně nižší, a to řádově v jednotkách procent. V Drážďanech dokonce došlo k poklesu poptávky po těchto lidech v porovnání se stavem před propuknutím pandemie koronaviru.

Podobně velké jsou také rozdíly mezi jednotlivými německými regiony v podílu počtu hledaných pracovníků na pozice ošetřovatelů na celkovém počtu nabízených pracovních míst. Vůbec nejvíce je to ve Schwerinu, kde prakticky každé desáté volné pracovní místo připadá zdravotní sestru. Podobně je to také v Gelsenkirchenu. Naproti tomu v Karlsruhe, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově se tento podíl drží mírně nad úrovní dvou procent.

Je třeba ošetřovatele lépe zaplatit

Odborníci radí, jak nedostatek zdravotních sester a ošetřovatelského personálu řešit „Práce se v této oblasti musí stát atraktivnější. Muselo by dojít k razantnímu zlepšení pracovních podmínek, zejména pak lepší platové ohodnocení nebo kvalitnější personální řízení,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt ekonomka Annina Heringová.

Podle ní totiž jinak reálně hrozí, že během pár let se situace ještě zhorší. A to kvůli neúprosnému demografickému stárnutí populace, které se přetavuje také do narůstajícího nedostatku personálu právě v ošetřovatelských a zdravotnických službách.

Petr Musil