Obecné soudy budou muset znovu posoudit případ ženy, která v roce 2006 podstoupila ještě jako muž neúspěšnou konverzi změny pohlaví a žaluje proto několik zdravotnických zařízení. Nejvyšší soud (NS) totiž v aktuálně zveřejněném rozhodnutí dospěl k závěru, že soudy její žalobu zamítly z části předčasně.

Žalobkyně se v roce 2002, tehdy ještě jako muž, obrátila na odborné zdravotnické zařízení ohledně záměru změny pohlaví. Následně byla předána do péče Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a docházela do ordinací sexuologů. Ti následně doporučili odborné komisi Nemocnice na Bulovce (NB) provést chirurgickou změnu pohlaví, kterou komise NB schválila. Chirurgickou konverzi pohlaví provedla v květnu 2006 Fakultní nemocnice v Motole (FNM), kde posléze žalobkyně podstoupila ještě dokončení rekonstrukce zevního genitálu a operaci hrtanu. Již krátce poté se ovšem objevily závažné zdravotní problémy. Na její žádost jí bylo v roce 2009 v Motole provedeno chirurgické zvětšení vagíny, po níž se však vytvořil rektovaginální píštěl a v souvislosti s touto komplikací podstoupila další tři operace.

Pochybení žalovaných spatřuje žalobkyně v nesprávně stanovené diagnóze (VFN), nekvalitně provedených chirurgických výkonech při změně pohlaví (FNM) a v tom, že neměla být schválena žádost o povolení operativních zákroků v rámci procesu přeměny pohlaví žalobkyně z muže na ženu (NB).

Škoda na zdraví má pak spočívat v tom, že u ní přetrvávají závažné zdravotní komplikace, které se začaly projevovat již krátce po první operaci, dále nedošlo k úplné přeměně, neboť zůstala na půli cesty mezi mužem a ženou, přičemž v důsledku toho trpí nejen zdravotními, ale i závažnými psychickými problémy, je depresivní, má sklony k sebevraždě, nemůže najít práci a je fakticky vyloučena i z partnerského života. Žena, která před operativními zákroky pracovala jako řidič tramvaje, byla od roku 2006 v pracovní neschopnosti a v roce 2008 jí byl přiznán invalidní důchod.

Soudy její žalobu projednávají od roku 2010, kdy podala první žalobu k Obvodnímu soudu (OS) pro Prahu 5. Ovšem v podobě, která byla neprojednatelná. Původně žalovala Sexuologický ústav a FNM. Po výzvě soudu k odstranění vad žalobu změnila, kdy žalovanými byli konkrétní lékaři. Následně soud vyslovil svoji nepříslušnost a postoupil věc OS pro Prahu 7. V lednu 2012 jí byl soudem ustanoven právní zástupce a žaloba byla upřesněna tak, že žalovanými jsou všechny čtyři nemocnice jako instituce, po nichž je požadováno nahradit rozdíl mezi předpokládanými příjmy a příjmy současnými od zdravotního poškození do dosažení hranice pro odchod do důchodu ve výši 20 000 Kč měsíčně, celkem 6 480 000 Kč. Následně byla žaloba doplněna i o požadavek na náhradu bolestného a za ztížení společenského uplatnění.

Mohlo by vás zajímat

OS pro Prahu 7 žalobu zamítl poprvé v roce 2014, toto rozhodnutí však zrušil Městský soud v Praze. Podruhé OS pro Prahu 7 zamítl všechny nároky v roce 2018 s tím, že všechny jsou promlčeny. Sama žalobkyně podle soudu uvedla, že měla zjistit problémy již v roce 2006 a od této chvíle tak měla začít běžet subjektivní dvouletá promlčecí lhůta, která uplynula před podáním žaloby v roce 2010. Ohledně dalších nároků spojených s následnými operacemi v roce 2009 doplnila žalobu až v roce 2012 a 2014, tedy opět po uplynutí lhůty. Soud zdůraznil, že základní skutková tvrzení musí žalobce vymezit již v samotné žalobě, neboť jinak by soudu znemožnil rozpoznat, zda v dalším průběhu řízení uplatňuje tentýž nebo jiný nárok. Jestliže žalobkyně v průběhu řízení několikrát zcela změnila skutková tvrzení, na základě kterých se plnění po žalovaných domáhala, nedošlo podle soudu ke stavení běhu promlčecí doby žalobou podanou již v roce 2010.

Toto rozhodnutí v části, která se týkala nároků na ušlé příjmy, potvrdil odvolací MS v Praze. Ohledně nároků na bolestné a ztížení společenského uplatnění rozhodnutí zrušil a vrátil OS pro Prahu 7.

Proti rozhodnutí soudů ohledně nároku na ušlé příjmy podala žalobkyně dovolání, o kterém NS rozhodl tak, že je důvodné, a proto předchozí rozsudky soudů zrušil. Soudy totiž podle NS dospěly k chybnému závěru, že došlo k promlčení všech tvrzených nároků.

Psychické obtíže žalobkyně

Podle NS je sice zjevné, že žaloba podaná v roce 2010 byla neprojednatelná a vady se podařilo odstranit až doplněním žaloby, jež vypracoval žalobkyni soudem ustanovený právní zástupce v roce 2012. Nicméně již z původně podané žaloby je zřejmé, v čem spatřuje žalobkyně problém a také koho žaluje, a tak podle NS u části žaloby nastala fikce projednatelnosti. „Žalobkyně totiž jako laik (a pravděpodobně i s ohledem na své psychické obtíže) nebyla schopna bez odborné pomoci právně náročnou žalobu na náhradu škody na zdraví řádně podat. Vady byly odstraněny upřesněním a doplněním žaloby dne 14. 6. 2012, a ve smyslu výše citované judikatury tak nastala fikce, že žaloba (ve znění doplnění ze dne 14. 6. 2012) byla bez vad (projednatelná) již od počátku, tedy ode dne 15. 3. 2010. Jinak řečeno, na žalobu se hledí, jako by ve znění doplnění ze dne 14. 6. 2012 byla formulována již od jejího podání k soudu (dne 15. 3. 2010). Z neprojednatelných podání žalobkyně je od počátku zjevné, v jakém jednání žalobkyně spatřuje pochybení (nesprávné stanovení diagnózy a na to navazující postup směřující ke změně pohlaví včetně chybně provedených chirurgických výkonů, jimiž se změna pohlaví realizovala) a v původní formulaci žaloby označila (byť v případě 1. žalované nesprávně pouze organizační složkou) i subjekty, vůči nimž se odškodnění domáhá. Nedostatek odborných právních znalostí žalobkyně se pak projevil i v tom, že ve snaze vyhovět soudu a odstranit vytýkané vady žaloby, původně označené žalované (organizační složka 1. žalované a 3. žalovaná) změnila na jejich zaměstnance a teprve na základě odborné právní pomoci (na niž měla od počátku právo), tyto žalované řádně označila. Proto ve vztahu k 1. a 3. žalované je třeba vycházet z toho, že vůči nim byla žaloba uplatněna od počátku bez ohledu na rozhodnutí o záměně účastníků ze dne 1. 10. 2012,“ uvedl NS v odůvodnění rozhodnutí. V tomto případě se tedy jedná o nároky, které jsou v žalobě vzneseny vůči VFN, jejíž sexuologové provedli odborná šetření a doporučili provést chirurgickou změnu pohlaví, a také vůči motolské nemocnici, kde byly zákroky provedeny.

Naopak v případě Nemocnice na Bulovce konstatoval NS, že jako účastník řízení byla poprvé v žalobě označena až v jejím doplnění v roce 2012 a z „neprojednatelných podáních nelze dovodit, že by pochybení spatřovala rovněž v souhlasu s její žádostí o povolení přeměny z muže na ženu“. Proto zde k promlčení podle NS došlo.

Případem se tak bude muset opět zabývat OS pro Prahu 7.

Petr Dimun

Článek je převzat z portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do vydavatelství Media Network.