Začátkem února začaly ve vedení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje (ZH KHK) platit organizační a personální změny. Funkci předsedy představenstva holdingu převzal Tomáš Halajčuk, který dříve působil ve vojenském zdravotnictví a vystřídal tak Mariana Tomášika. Pod holding, akciovou společnost vlastněnou Královéhradeckým krajem, spadají čtyři nemocnice, a to v Jičíně, Trutnově, Dvoře Králové nad Labem a v Náchodě. Jaké pozitivní změny čekají pacienty i personál těchto nemocnic a jak se dívá na některá aktuální témata českého zdravotnictví, například na zavádění DRG, odpovídá právě Tomáš Halajčuk.
ZH KHK řídí mimo jiné čtyři nemocnice. Máte do příštích let nějaký záměr, kam byste chtěl holding a potažmo řízené nemocnice posunout? Ve kterých oblastech?
Záměrem vedení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje je rozvíjet jednotlivé nemocnice v souladu s potřebami obyvatelstva kraje. Velkou oporou nám v této snaze je v loňském roce schválená Koncepce zdravotnictví Královéhradeckého kraje pro období 2021 – 2025. Podle tohoto koncepčního dokumentu musíme nastavit náš plán rozvoje jednotlivých nemocnic. V současné době jsme na začátku tvorby tohoto dlouhodobého plánu, nicméně již lze definovat základní premisy, jež budou tento plán formovat. Jednou z nich je adaptace na měnící se poptávku po zdravotních službách v kontextu probíhající demografické změny. Realizace proběhne cestou řízené evoluce a ne revoluce ve smyslu překotných změn, jelikož ani ony demografické změny nepřicházejí v jeden moment a v dramatických vlnách.
Roli holdingu spatřuji v rovině posílení kontrolní funkce, a to v rámci řízení celého koncernu a dalším prohlubování, popřípadě aktivním vyhledávání synergických efektů v servisních oblastech jeho kompetencí.
Královéhradecký kraj v posledních čtyřech letech zásadně navýšil investice do svých nemocnic, další investice za zhruba 2,2 miliardy korun napříč všemi krajskými nemocnicemi se připravují. Můžete nějaké projekty uvést?
Je pravdou, že Královéhradecký kraj významným způsobem investuje do našich nemocnic a myslím, že to již v pozitivním smyslu pociťují, nebo velmi brzy pocítí i naši pacienti a v neposlední řadě také naši zaměstnanci. Stručný výčet po jednotlivých nemocnicích je následující:
V ON Jičín již v lednu začaly stavební práce na základech nového multifunkčního pavilonu. Vzniknou zde nové laboratoře, magnetické rezonance, transfúzní stanice, hematologie, odběrový úsek a interní ambulance a poradny, dále centrum klinických laboratoří, hemodialýza a stacionář onkologie.
V Náchodě by mohla začít druhá etapa modernizace Oblastní nemocnice. Ta předpokládá demolici nejstarší budovy v dolním areálu nemocnice – pavilonu E. Objekt nahradí nová stavba, do níž se přestěhují zbylá oddělení z horního areálu nemocnice.
Mohlo by vás zajímat
V Rychnově nad Kněžnou je v plánu zahájit stavební práce na novém pětipodlažním pavilon s urgentním příjmem, operačními sály a ambulantní péčí. Dojde také k modernizací tří ze sedmi podlaží stávajícího multioborového pavilonu DIGP. Obě budovy budou propojeny, čímž vznikne jeden funkční celek. Projekt počítá také s novým objektem medicinálních plynů, novým energocentrem a také s úpravou zpevněných ploch, komunikací, parkovacích stání a inženýrských sítí.
Městskou nemocnici Dvůr Králové nad Labem čeká výstavba operačních sálů, včetně prostor sterilizace a provozního zázemí.
V ON Trutnov budou investice směřovat do druhé etapu výstavby laboratoří a transfúzního oddělení. Zároveň probíhá projektová příprava na výstavbu čtyřpatrové budovy urgentního příjmu.
Zdravotnický holding modernizuje například komunikační propojení mezi nemocnicemi, nový Nemocniční informační systém (NIS) vstupuje do zkušebního provozu. Jaké výhody přinese personálu a jaké pacientům?
K modernizaci komunikačního propojení mezi nemocnicemi došlo v druhé polovině roku 2021, kdy byl nahrazen morálně i technologicky zastaralý a provozně nákladný systém. Nový systém propojení využívá funkcionalit dříve pořízených technologií a je zároveň proti předchozímu bezpečnější a finančně méně nákladný.
Nemocniční informační systém přinese zejména sjednocení pracovního prostředí, vyšší bezpečnost a provozní spolehlivost v nemocnicích ZH KHK, umožní další rozvoj systému směrem k E-Health včetně elektronizace některých činností, které stávající systémy neumožňují. Pro pacienty bude přínosem například portál pacienta, kde se bude možné objednávat na vyšetření s přístupem přímo do diáře konkrétního pracoviště a to v rámci všech našich nemocnic.
Zároveň byla v rámci projektu pořízena i nová infrastruktura datových center jednotlivých nemocnic nezbytná pro zajištění funkčnosti nového NIS, což morálně i technicky výrazně naše systémy omladilo.
Pracujete také na rozsáhlém projektu ke zvýšení kybernetické bezpečnosti nemocnic. Zaznamenávají vaše nemocnice tyto útoky, a jak se jim daří čelit?
Nemocnice ZH KHK zaznamenávají kybernetické útoky stejně jako jiné zdravotnické subjekty. Útoky zatím nezpůsobily ekonomické škody a neohrozily poskytování péče pacientům našich nemocnic, přesto na zvyšování úrovně kybernetické bezpečnosti kontinuálně pracujeme. Součástí řízeného rozvoje kybernetické bezpečnosti v nemocnicích ZH KHK je připravovaný projekt na zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti, na jehož financování bychom rádi využívali finanční zdroje z dotačních výzev EU.
Jaký je váš názor na náhradu rodného čísla jiným identifikátorem ve zdravotnictví, jaké konkrétní dopady by tato změna přinesla pro nemocnice ve Vašem holdingu?
V první řadě bych rád zmínil, že je to jedinečný údaj, se kterým jsme schopni zajišťovat spoustu agend a navíc si ho většina občanů narozdíl od záplavy jiných čísel a PINů pamatuje. Jedná se o zažitý způsob identifikace a jednoznačný parametr používaný informačními systémy nejen nemocnic a pojišťoven, ale i centrálního registru. Vytvářet jiný způsob identifikace bude patrně drahé a případné „přečíslování“ občanů může teoreticky ohrozit kontinuitu v poskytování zdravotních služeb. Na druhou stranu, pokud k zavedení nového identifikátoru dojde, neočekávám kromě samotného procesu implementace zásadní dopad na běžný chod nemocnic.
Jaký dopad do výsledku hospodaření jednotlivých nemocnic Královéhradeckého kraje měla péče o pacienty s covid-19?
Z hlediska ekonomického dopadu epidemie onemocnění Covid-19 na naše nemocnice je nutné hodnocení pojmout poněkud komplexněji a nezmiňovat pouze péči o pacienty hospitalizované s Covid-19. V souvislosti s epidemií se v nemocnicích i nadále testuje a očkuje, což také přináší nezanedbatelné náklady a výnosy. Celkově vzato, díky kompenzačním mechanismům a příjmu ze zmíněného testování je hospodaření našich nemocnic za roky 2020 a 2021 v černých číslech a lehce překonalo očekávání. Na druhou stranu je nutné doplnit, že v letošním roce, byť stále poznamenaném péčí o pacienty s Covid-19, kompenzační mechanismy již nejsou aktivní a související ekonomická zátěž jde zcela za nemocnicemi. Raději bych tedy hospodaření nemocnic v souvislosti s Covid-19 posuzoval v kontextu dvou až tříletého rámce se započítáním dopadů post-covidové reality. Již nyní víme, že se tento fenomén projeví ve výsledku hospodaření za rok 2022 a naplno pak v roce 2023 a to jednoznačně negativním způsobem.
Co očekáváte od nové vlády v oblasti financování zdravotnictví a v oblasti zdravotnictví obecně – jaké body z programového prohlášení vám přijdou nejvíc důležité a které vám chybí?
Od nové vlády očekávám, že do oblasti financování zdravotnictví zavede jakýsi aspekt stability, tzn., že plánování úhrad zdravotní péče nebude probíhat z roku na rok, ale že skutečně prosadí avizovaný plán víceletého financování pro eliminaci případných výkyvů systému a dále také očekávám, že dojde k úplnému, nebo alespoň dílčímu srovnání asymetrie v úhradách lůžkové péče. Také očekávám výraznější podporu digitalizace zdravotnictví jednak formou dotačních titulů zacílených na zákonnou povinnost elektronizace zdravotnictví a kybernetické bezpečnosti a také podporu zavádění elektronizace zdravotnictví na krajské úrovni ve formě metodické pomoci.
Jaký je váš názor na zavedení víceletého financování a plánování úhrad zdravotní péče?
Prosazení víceletého plánování úhrad zdravotní péče by do celého systému přivedlo aspekt dříve zmíněné stability, která nyní citelně chybí. Rozdělení plateb za zdravotní služby musí vycházet z výsledků dohodovacího řízení mezi zástupci poskytovatelů daného segmentu a zdravotními pojišťovnami. Zásadní je předvídatelnost příjmů systému, která umožní lepší plánování. Důležitá jsou také jasná pravidla a predikovatelnost roční valorizace plateb z veřejných rozpočtů, byť je zřejmé, že zde má zcela dominantní vliv ekonomický cyklus a fiskální politika vlády. V konečném důsledku by víceleté financování podle mého názoru vedlo k efektivnějšímu využití finančních prostředků nejen systému veřejného zdravotního pojištění, což by vedlo k dlouhodobě udržitelé s truktuře zdravotních služeb a usnadnilo tolik žádoucí kontinuální adaptaci struktury služeb na měnící se potřeby obyvatelstva.
Bude mít projekt DRG Restart skutečně vliv na odstranění nerovnosti v úhradách zdravotní péče? Nebo je třeba hledat jiné cesty, a jaké?
Aktuálně lze konstatovat, že cesta využívání systému CZ DRG je správná a věřím v jeho rozumný a pragmatický rozvoj. Zásadní je správné nastavení úhradových mechanismů a pokrytí potenciálního objemu nasmlouvané péče reálnými zdroji. Postupné tempo sbližování sazeb v čase poskytuje nemocnicím prostor absorbovat změnu úhrad a přijmout úsporná opatření. Rozhodující je, zda je vstupní individuální sazba nižší či vyšší než jednotná sazba CZ-DRG ponížená o horní či dolní risk-koridor. U většiny bází je tempo sbližování nastaveno tak, že pro rok 2022 dojde k třetinovému sblížení základních sazeb „shora“ směrem k risk-koridoru. Dolní tempo sbližování je nastaveno na 50 %, čímž dojde k polovičnímu sblížení podhodnocených základních sazeb. K postupné nápravě nerovností dochází, ale je to bohužel velice pozvolný proces. Zaměřil bych se dominantně na optimalizaci mechanismů DRG a ne hledání jiných cest, jež by mohlo celý systém zbytečně zkomplikovat a navíc přinést další nezbytnou administrativní zátěž do systému.
-pur-
