Zdravotnické odbory včera vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli záměru vlády snížit platby za státní pojištěnce o 200 korun na loňskou úroveň. To je podle nich v době, kdy nemocnice potřebují každého zdravotníka, zcela nepřijatelné. Odboráře navíc rozezlily plánované škrty, které by se měly dotknout hygien i dalších státních úřadů a ústavů. Jen na hygienických stanicích by tak mělo být seškrtáno 134 míst.

„Zdravotnictví a celý systém, který covid zvládl, by měly nyní doplatit nejvíc. Z avizovaných úspor v řádu 80 miliard by skoro 15 miliard mělo zaplatit zdravotnictví. 14 miliard chtějí škrtnout na státních pojištěncích a další miliardu na investicích do některých státních nemocnic. V situaci, ještě nejsme za vodou a nevíme, jak se epidemiologická a zdravotní situace bude vyvíjet, je to podle nás hazard se zdravím,“ uvádí předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

„Už při plánování nákladů na péči pro letošní rok jsme slyšeli, že je systém na hraně únosnosti s výdaji. 14 miliard tam tedy rozhodně musí chybět, a to ještě nemáme vyřešenou kompenzační vyhlášku pro rok 2021,“ doplňuje za lékařské odbory jejich šéf Martin Engel.

Odbory proto po pondělním a úterním jednání přistoupily ke stávkové pohotovosti. Protestují tak proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších služeb navzdory tomu, že díky inflaci stát získá letos navíc 60 miliard. Tento postoj také budou prezentovat na dnešním jednání tripartity. Zároveň odboráři doufají, že se proti záměru seškrtat peníze jdoucí do zdravotnictví postaví i zaměstnavatelé a zdravotní pojišťovny, které poslední dobou upozorňují na tenčící se finanční rezervy.

„Zdravotní pojišťovny na navýšené finanční prostředky nastavily své pojistné plány, vydaná úhradová vyhláška již druhý měsíc hradí zdravotnickým zařízením podle dohod, další finanční prostředky bude třeba vynaložit na testování a očkování,“ připomněli odboráři v dopise ze 4. února adresovaného premiérovi.

Mohlo by vás zajímat

Dopis také poukazuje na programové prohlášení vlády, v němž je zahrnuta pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce. Krok, který by teď vláda chtěla udělat, přitom jde proti tomuto záměru. Zároveň se tím popírají dlouhodobé plány, například ty stanovené ve Zdraví 2030, které hovoří o důrazu na prevenci či rozvíjení kvality a dostupnosti zdravotní péče.

Odbory se také ohrazují proti zastavení růstu platů. „Ke zmrazení platů ve státní sféře došlo bez projednání se sociálními partnery. Odmítáme přitom prohlášení ministra financí, že k navýšení došlo až po volbách s tím, že odcházející vláda neměla mandát. Vyjednávání o platech začala na začátku roku 2021 a zintenzivnila se během prázdnin. Před volbami už navýšení bylo domluveno a po volbách se dopracovávala jen technická stránka nařízení vlády,“ dodává místopředsedkyně zdravotnických odborů Jana Hnyková.

Přístup vlády navíc podle odborářů může již tak zkoušené zdravotnictví destabilizovat. „Kolegové upozorňují, že při současné nemocnosti je situace tak tragická, že když jim vypadne ještě jeden zdravotník, doktor nebo člen rychlé posádky, tak třeba u rychlé záchranné služby může dojít k nepokrytí částí okresů. Doufám, že vláda za této situace nechce lidi dohnat ještě k masovým protestům,“ dodává Žitníková.

Rozpory v tvrzeních ministerstva

Snížením plateb za státní pojištěnce ale škrty dopadající na zdravotnictví nekončí. Podle současných záměrů by hygieny měly dostat méně o 95 milionů korun, což znamená minus 134 pracovních míst.

„Ministerstvo zdravotnictví minulý týden tvrdilo, že naše informace o tom, že hygiena bude pracovní místa snižovat a sníží se jí finanční prostředky, není pravdivá. Na ministerstvu dokonce z 4. 2. visí krátká tisková zpráva s tím, že se ministerstvo nechystá propouštět zaměstnance hygienických stanic a že žádný takový pokyn nevydali. V pondělí ráno ale proběhlo on-line jednání zástupců ministerstva zdravotnictví s řediteli krajských hygienických stanic, kde bylo sděleno, že se 95 milionů skutečně musí uspořit a že mají hledat zaměstnance, které propustí,“ přibližuje Žitníková.

Už v pátek přitom hygienici dostali z ministerstva zdravotnictví mail s tím, že „na základě pokynu náměstkyně ministra a hlavní hygieničky Pavly Svrčinové si vám dovolujeme sdělit, že na základě rozhodnutí Vlády ČR dochází ke snížení systemizovaných míst na krajských hygienických stanicích v roce 2022.“ Každá stanice přitom dostala tabulku, o kolik by měla snížit, s tím, že v pondělí by měla říct, kolik míst škrtne dle služebního zákona a kolik dle zákoníku práce.

Škrtat se tedy mají jak zaměstnanci pod služebním zákonem, kteří dělají odborné činnosti, tak zaměstnanci zabezpečující provoz krajských hygien. Částečně jde ještě o místa neobsazená, na mnoha stanicích ale už byli přijati lidé na dobu neurčitou. „Lidé se budou muset propustit a vyplatit jim odstupné, které je až na 12 měsíců. Kde budou finanční prostředky na odstupné, nikdo zatím neřekl,“ připomíná Žitníková.

Škrty všude

Některé hygieny mají dokonce škrtnout více zaměstnanců, než na kolik kvůli covidu dostaly přidáno. Jedna z krajských hygienických stanic tak loni dostala navýšeno o 17 milionů korun, nyní by ale měla škrtnout 22 milionů.

„Možná se to někdo bude snažit vysvětlit tak, že skončí chytrá karanténa a zaměstnanci se propustí, protože už se nebudou dělat některé činnosti. To ale není pravda. Tito zaměstnanci byli přijati částečně na covid, ale částečně měli přebrat úkoly, které má hygiena provádět normálně. Hygiena se stará o prevenci, veřejné zdraví i o zabezpečení bezpečného pracovního či životního prostředí. Když v ní bude docházet k dalším škrtům, nebude mít činnosti kdo vykonávat,“ konstatuje Dagmar Žitníková.

Snížení počtu zaměstnanců přitom může mít vliv i na délku některých řízení a posuzování, snížení objemu státního dozoru, narušení krizové připravenosti na hrozby veřejného zdraví a dopad by mohl podle odborů být i třeba na Zelenou dohodu pro Evropu. „Kdo to bude všechno naplňovat a kontrolovat? Hygiena kontroluje pracovní i životní podmínky, hluk, ovzduší či potraviny,“ dodává Žitníková.

To ale stále není všechno. Podle šéfky odborů bylo ředitelům hygienických stanic sděleno, že škrtat se bude i v dalších organizacích spadajících pod ministerstvo zdravotnictví a poníží se i investice. „Bude se snižovat na SÚKL, Státním zdravotním ústavu či ÚZIS, prostě všude,“ uzavírá Žitníková.

Michaela Koubová