Vláda by dnes měla schválit návrh změny zákona 592/1992 Sb., o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, jímž zmrazí platby za státní pojištěnce na úroveň loňského roku. Zdravotnictví tím přijde o 14 miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven už varoval, že se tak prohloubí deficit zdravotního pojištění a bude třeba hledat úspory například na bonifikacích nebo v lékové politice. Vláda ale v předkládací zprávě vytahuje dva hlavní trumfy, kterými hodlá přebít obavy z nedostatku peněz.
Prvním trumfem je finanční bilance systému, která se nevyvíjela zdaleka tak špatně, jak se předpokládalo. Podle loňských predikcí měly zdravotní pojišťovny skončit s deficitem 50 miliard korun a na začátku roku už měly mít celkem na účtech pouze 10 miliard. Ve skutečnosti na konci roku hospodařily s deficitem pouze 13 miliard korun a disponovaly celkovými zůstatky 51,8 miliardy korun. Druhým trumfem pak je zvýšení příjmů od aktivních plátců pojistného, které by dle odhadu vlády měly s ohledem na inflaci vzrůst o 5 až 7 miliard korun.
Zákon o pojistném stanovuje částku vyměřovacího základu za osobu a měsíc, z níž se platba počítá. Zároveň ovšem umožňuje tuto částku měnit pro každý kalendářní rok prostřednictvím nařízení vlády. Vláda tak může učinit do 30. června s platností od 1. ledna dalšího roku. Loni svým nařízením vláda Andreje Babiše navýšila platby za státní pojištěnce o 200 korun na 1 967 korun. Vláda Petra Fialy se rozhodla toto navýšení škrtnout. Nemůže to ale udělat nařízením vlády, protože taková změna by platila až do 1. ledna příštího roku. Musí tedy navrhnout změnu zákona. Protože však stále běží navýšení z minulého roku, udělá to tak, že změnou zákona s platností od 1. července sníží platbu na 1 567 korun a do konce roku tak dosáhne svého cíle – státnímu rozpočtu ušetří a současně veřejnému zdravotnímu pojištění vezme celkem 14 miliard korun.
„V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda ČR k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, které k 31. prosinci 2021 činily 51,8 mld. Kč. Zde je třeba podotknout, že zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají pro letošní rok s deficitem ve výši cca 9,5 mld. Kč, který by se v případě naplnění projevil výhradně v základním fondu zdravotního pojištění, u nějž by tak došlo ke snížení na cca 14,3 mld. Kč (úhrn zůstatků všech zdravotních pojišťoven),“ píše se v předkládací zprávě návrhu, který má dnes vláda projednat.
Návrh změny zákona připravilo ministerstvo financí s tím, že bylo projednáno s ministerstvem zdravotnictví. Při přípravě dostal návrh výjimku z provedení meziresortního připomínkového řízení, hodnocení dopadů regulace (RIA) a z projednání pracovními komisemi legislativní rady vlády.
Vláda si je vědoma, že úspora na straně státního rozpočtu ve výši cca 14 miliard korun znamená pro veřejné zdravotní pojištění ztrátu. „O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o cca pět až sedm miliard Kč vyšší. Reálná hodnota bude nicméně známa až v průběhu roku a je potřeba počítat s tím, že inflace se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb, což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce,“ uvádí předkládací zpráva.
Unesou úspory rezervní a provozní fondy?
Nutno ovšem podotknout, že na rezervních fondech, které jsou podle zákona o VZP a o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách určeny „ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof,“ je v tuto chvíli jen něco přes 4,8 miliardy korun.
Provozní fondy se pak používají k úhradě nákladů na činnost pojišťoven. Hlavním zdrojem těchto fondů jsou stanovené příděly ze základního fondu, které se odvíjejí hlavně od počtu pojištěnců dané pojišťovny, nicméně v průměru činí něco málo přes tři procenta příjmu základního fondu – což je, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví na svém webu, v porovnání s provozními náklady zdravotních pojišťoven v jiných evropských zemích hluboko pod průměrem (v Německu to bylo v roce 2014 6,8 procenta, v Belgii 4,5 procenta a na Slovensku 3,5 procenta). Na konci loňského roku bylo dohromady na provozních fondech skoro 17,4 miliardy, z nich je ovšem třeba platit zhruba 6200 zaměstnanců, kteří v pojišťovnách pracují, energie, opravy, nájmy, IT, propagaci, vybavení, provozní náklady a další služby. Například VZP, která měla na konci loňského roku na provozním fondu skoro 12 miliard, sice ve svém zdravotně pojistném plánu pro letošek opět plánuje úsporu ve výši 1,9 miliardy, u zaměstnaneckých pojišťoven už ale situace tak veselá není.
K tomu ještě připočtěme, že dnes zdravotní pojišťovny hradí položky, s nimiž se ve zdravotně pojistných plánech nepočítalo, jako je testování (psali jsme zde). Plátci přitom hospodaří deficitně už druhým rokem.
„Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě pokryly s tím, že by na konci roku na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část zůstatků by pak navíc již jen kryla dosud nesplatné závazky za rok 2022. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku. Prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky na rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard,“ uvedl před týdnem v tiskové zprávě prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich s tím, že pojišťovny budou muset hledat úspory například na bonifikacích nebo v lékové politice.
Přístup vlády, která se rozhodla šetřit na systému veřejného zdravotního pojištění, minulý týden zkritizoval také prezident Miloš Zeman. „Tady se říká, že pojišťovny mají rezervy ve výši zhruba 50 miliard korun. To, co nevíme, je, že tyto rezervy mohou být vyčerpány v průběhu měsíce a půl. To je expertní stanovisko ze zdrojů pojišťoven,“ poukázal Zeman.
-mk, cik-
