Poslanec Brázdil navrhuje vzít záchranky krajům a sloučit je pod stát. Nepotřebujeme generální ředitelství s milionovými náklady, odmítají nápad záchranáři

Sjednocení zdravotnických záchranných služeb pod jedno státní generální ředitelství. S tímto návrhem přichází, už po několikáté v posledních letech, poslanec sněmovního Výboru pro zdravotnictví Milan Brázdil (ANO 2011). Odborná veřejnost tento nápad odmítá. Násilná centralizace by podle ní vedla k rozkolísání celého systému, snížení kvality přednemocniční péče a zcela neúčelnému vynaložení mnohamiliardových nákladů. Záchranky pod kraji fungují velmi dobře a žádný se jich nehodlá zbavovat. Zároveň odborníci nesouhlasí s tím, aby vznikla paralelní zdravotní záchranná služba pod Hasičským záchranným sborem.

Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) poskytuje v České republice čtrnáct příspěvkových organizací, zřizovaných jednotlivými kraji. Tento systém vznikl současně se vznikem krajů a postupně byl ukotven v řadě zákonných norem. Ty stanovují jednotnou organizační strukturu a financování a určují jejich jednotné věcné, technické i personální vybavení, včetně vizuálního vzhledu a polepu sanitních vozidel. Tvoří nedílnou součást zdravotního systému jednotlivých krajů.

S tímto organizačním rozdělením dlouhodobě nesouhlasí člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Milan Brázdil, poslanec klubu ANO 2011 za Olomoucký kraj. Poukazuje na její nejednotnost a navrhuje, aby se čtrnáct současných organizací transformovalo do jedné státní formy zdravotnické záchranné služby, garantované a řízené státem. „A chybí poslední krok, abychom se stali plnohodnotnou složkou, tak jako je Hasičský záchranný sbor České republiky a Policie České republiky,“ dodává. Transformací chce zároveň zabránit, aby se záchranná služba dostala pod gesci hasičů „jak se v současné době děje, hasiči mají plán záchrannou službu dostat pod sebe a přednemocniční péči dělat pod Hasičským záchranným sborem,“ uvádí.

Stávající systém je plně funkční

Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky (AZZS) však proti tomuto záměru zaujímá odmítavý postoj, protože v něm nevidí přínos pro žádnou ze zainteresovaných stran. „Nejsem přesvědčen, že by sloučení krajských záchranných služeb do jedné celostátně řízené organizace a vytvoření generálního ředitelství s mnohasetmilionovými náklady ročně, přineslo zdravotnickým záchranným službám, jejich pacientům, případně krajům nebo státu významný benefit,“ uvádí prezident asociace Marek Slabý, který je zároveň ředitelem ředitel zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.

AZZS tuto problematiku opakovaně projednávala na členské schůzi, zástupci asociace se účastnili jednání sněmovního zdravotního výboru i podvýboru pro záchranné služby. „Výstupem je, že AZZS nesouhlasí s vytvořením jedné celostátní organizace záchranných služeb, neboť v tomto kroku spatřuje řadu organizačních, profesních a dalších rizik. Stávající systém považujeme za dostatečně stabilní a legislativně ukotvený tak, aby zajistil prvotřídní přednemocniční neodkladnou péči i plnění úkolů v rámci integrovaného záchranného sboru a krizové připravenosti,“ komentuje výsledek jednání Slabý.  Stejný názor vyjádřila i Zdravotní komise Asociace krajů v loňském roce při svém zasedání v Plzni.

Riziko finanční tísně i zhoršené dostupnosti

Názor na potřebu sloučit zdravotnické záchranné služby do jedné celostátní organizace, podobné například Hasičskému záchrannému sboru, se podle Slabého neobjevuje zpravidla v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, tedy s každodenní výjezdovou činností, ale spíše v souvislosti s úkoly ZZS v rámci integrovaného záchranného systému. Snahou je přitom vytvořit ze ZZS stejný sbor, jako je jsou hasiči nebo policie s jedním generálním ředitelstvím, které řídí všech čtrnáct krajských subjektů a s centrálními orgány a ostatními složkami komunikuje pouze jeden zástupce.

Na to podle něj navazuje i snaha o změnu financování zdravotnické záchranné služby jako takové. „Například někteří poslanci se netají obavami, že by v některých krajích mohlo dojít ve finanční tísni nebo na základě politických rozhodnutí k podfinancování této služby a například omezování dostupnosti, nedostatečnému vybavení zdravotnickou technikou či vozidly nebo snížení akceschopnosti při řešení mimořádných událostí,“ uvádí Slabý, podle kterého snaha převést záchranáře do režimu podobnému služebnímu poměru souvisí také se sociálními benefity typu výsluhy či odchodného, jak je tomu u hasičů nebo policistů.

Mohlo by vás zajímat

„Vidíte, jak špatně můžete dopadnout.“ Odstrašující princip, který nefunguje, je třeba nahradit prevencí založenou na důkazech

V krajském uspořádání vidí naopak spíše výhodu umožňující flexibilitu a přizpůsobení se specifikům zdravotního systému a potřebám jednotlivých krajů. Díky miliardovým částkám, které jednotlivé kraje svým zřizovaným organizacím poskytly v provozním či investičním příspěvku za těch téměř dvacet let, kdy jsou zřizovateli ZZS si je zároveň jistý, že se nenajde krajské zastupitelstvo, ochotné nějakým neuváženým politickým aktem tuto investici zmařit. „Jestliže si uvědomíme, že ZZS je takřka jediný nepřetržitě fungující článek přednemocniční péče, pečující o obyvatele kraje, kteří se ocitnou v ohrožení života či mají závažné zdravotní obtíže, nenapadne asi nikoho soudného tento článek zdravotní péče potlačit či oslabit,“ míní.

Požaduje snad někdo generální ředitelství krajských nemocnic?

Marek Slabý je přesvědčen, že stávající systém odpovídá plně úloze, kterou zdravotnická záchranná služba má ve zdravotním systému České republiky plnit, a že ji beze zbytku plní. Nedomnívá se, že v roce 2021 nebo 2022 by mohl někdo poctivě tvrdit, že co kraj, to jinak organizovaná záchranná služba s jinými medicínskými postupy, protože nemá jedno ředitelství. Pokud ano, musel by podle něj toto tvrzení vztáhnout i na každou fakultní, krajskou nebo jinou nemocnici, ambulanci, lůžkové i nelůžkové zdravotnické zařízení. „Požaduje snad někdo, aby existovalo generální ředitelství krajských nemocnic nebo gynekologických nebo pediatrických praxí? Je snad Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP jinou společností než ostatní odborné společnosti?“ ptá se. „Myslím, že nikoli, a jsem přesvědčen, že zdravotnická záchranná služba je především veřejnou zdravotní službou poskytovanou nepřetržitě a neodkladně 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, jak je ukotveno v příslušném zákonu,“ odpovídá si Slabý.

Spolupráce asociace s hasiči, policií a ostatními složkami integrovaného záchranného systému probíhá bez větších problémů, velký kvalitativní krok byl podle jejího prezidenta učiněn díky vzniku pracovní skupiny s ministerstvem zdravotnictví. Asociace se dále intenzivně snaží ve spolupráci s některými poslanci, zdravotnickými odbory a ministerstvem zdravotnictví zajistit záchranářům stejnou legislativní jistotu a sociální benefity, které mají ostatní integrované záchranné složky. „Dovoluji si tvrdit, že v posledních letech jsme dosáhli na tomto poli řady dílčích úspěchů,“ hodnotí prezident Slabý situaci.

Rozkolísání systému, snížení kvality péče

Systém krajských záchranných služeb tak, jak je v současné době nastaven, je plně funkční, míní předseda Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP Romana Gřegoř. V otázce nevýhod a rizik centrálního uspořádání v oblasti ekonomické i organizační se plně ztotožňuje se stanoviskem prezidenta Slabého. „Z odborného hlediska lze pouze konstatovat, že případným sjednocením ZZS by nebyl dosažen jakýkoliv benefit, neboť všechny odborné aspekty a jejich dopady fungují jednotně – nezávisle na organizačním uspořádání ZZS,“ uvádí. Z hlediska flexibility a přizpůsobením konkrétním podmínkám regionů je podle Gřegoře právě v krajském uspořádání role zdravotních záchranných služeb optimálně zakotvena. Jakékoliv neuvážené změny ve smyslu centralizace by mohly podle něj mít za následek rozkolísání systému a snížení úrovně poskytované přednemocniční péče, to vše za neúčelně vynaložených mnohamiliardových nákladů.

Hasiči nemohou kopírovat zdravotnickou záchrannou službu

Na existenci snahy HZS o zajišťování přednemocniční péče pod svým sborem a na otázku, zda již s AZZS byla tato diskuze otevřena, odpovídá prezident asociace Slabý zamítavě. „Tuto myšlenku prezentoval generální ředitel HZS ČR, pan generál Vlček ve veřejnoprávní televizi. Bohužel nemáme žádné další oficiální informace a není tedy zatím jasno, zda jde pouze o obsazení každé směny nebo družstva zdravotníkem, vytvoření jakési paralelní záchranné služby v rámci HZS ČR nebo dokonce úplné převzetí ZZS,“ uvádí Slabý.  

Zatímco k žádnému oficiálnímu jednání mezi HZS ČR a MZ ČR nebo AKČR a AZZS ČR nedošlo, HZS ČR již podle Slabého podniká řadu opatření tímto směrem. „Byli jsme informováni, že probíhají jednání mezi GŘ HZS ČR a některými fakultami o vytvoření studijního oboru hasič-zdravotnický záchranář,“ dodává.

AZZS ČR tuto situaci projednala na své členské schůzi na konci prosince loňského roku a je přesvědčena, že pokud by mělo dojít k vytvoření výjezdových skupin, kopírujících složení a funkce výjezdových skupin ZZS, je tento krok v rozporu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 372/2011 Sb., č. 374/2011 Sb. a zákonem 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném znění. „Jsme přesvědčeni, že tento krok by vedl k zásadnímu narušení poskytování přednemocniční neodkladné péče. Jsem pověřen problematiku předestřít ministrovi zdravotnictví, Pracovní skupině pro metodické řízení poskytovatelů, Asociaci krajů ČR a SUMMK ČLS JEP,“ uvádí Slabý závěrem.

Navýšení počtů hasičů-zdravotníků

Ohledně možné změny v poskytování přednemocniční péče odpovídá také mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková. Uvádí, že stávající systém IZS je plně funkční, avšak potvrzuje existenci nové koncepce, která se týká navýšení počtu hasičů-zdravotníků. „Úkolem HZS, vyplývajícím ze zákona, je v první řadě ochrana životů a zdraví obyvatel. Snahou HZS a ZZS je zefektivnit spolupráci mezi oběma složkami na místě společného zásahu,“ uvádí Jakoubková.

V návrhu nové koncepce GŘ HZS se jedná o tom, že by na každé centrální stanici územního odboru HZS ČR sloužili dva hasiči-zdravotníci, a to v každé ze tří směn. V současné době slouží v řadách zhruba 170 hasičů se zdravotnickým vzděláním. „Od navýšení počtu hasičů-zdravotníků si slibujeme především zlepšení kvalifikované podpory zdravotnickým záchranářům a poskytnutí co nejkvalitnější a nejrychlejší pomoci občanu v tísni,“ komentuje důvody této koncepce Jakoubková.

Silvie Purmová