Zdravotní pojišťovny si letos již nemohou dovolit další neplánované výdaje a po oznámení o letošním zmrazení plateb za státní pojištěnce hledají úspory. S platnou úhradovou vyhláškou pro rok 2022 jsou ale jejich možnosti omezené. Plánují tak například prověřit rozsah bonifikací či efektivitu a přínos smluvních ujednání u některých mimořádně nákladných léků. Usilovat budou i o co nejrychlejší omezení plošného testování na covid-19. Uvedl to dnes Svaz zdravotních pojišťoven v tiskové zprávě.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 snižuje platby za státní pojištěnce z dnešních 1976 na 1776 korun měsíčně. Pokles plánovaných příjmů o nezanedbatelných 14 miliard nutí zdravotní pojišťovny přemýšlet o tom, kde letos ušetří. Hledat musí tam, kam nedosáhne úhradová vyhláška pro rok 2022. To jsou například bonifikační programy, smluvní ujednání o úhradách nákladných léků s držiteli registrací či plošné úhrady testování na covid-19.

„Nově bude třeba prověřit rozsah současných bonifikací, které nemají přímou podporu v úhradové vyhlášce a ještě nebyly nasmlouvány,“ informuje Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje zaměstnanecké a oborové zdravotní pojišťovny, v dnešní tiskové zprávě. A pokračuje: „Bude nutné prověřit zpětně efektivitu a přínos pro pacienta u některých mimořádně nákladných léčiv a případně dohody o ceně ukončit. V rámci správního řízení na SÚKL je třeba důkladně prověřovat vstup nových léčivých přípravků do systému veřejného zdravotního pojištění.“

Pojišťovny chtějí také více tlačit na co nejrychlejší omezení plošného testování na covid-19. To je za poslední měsíc má stát čtyři až pět miliard korun. Přezkumu obecně podrobí i svou revizní a smluvní politiku.

Pokud se příští rok nezvýší platby státu, snížíme úhrady

Letos měl systém veřejného zdravotního pojištění podle schválených rozpočtů pojišťoven hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Očekávalo se, že příjmy vzrostou o 6,3 procenta na 431,2 miliardy korun a výdaje o 4,6 procenta na 440,7 miliardy korun. Tlustou čáru přes letošní zdravotně pojistné plány však udělalo rozhodnutí současného kabinetu škrtnout zmíněné navýšení platby za státního pojištěnce o 200 korun, schválené předchozí vládou, a její zmrazení na loňské úrovni.

Prezident Svazu Ladislav Friedrich uvedl, že pojišťovny počítaly s deficitem 14 miliard korun, který by pokryly. Na konci roku by jim na účtech zůstalo devět miliard. „Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku,“ vysvětlil.

Mohlo by vás zajímat

Jak popsal již dříve pro Zdravotnický deník, bude to mít konkrétní dopad i na jednání o nastavení úhrad pro rok 2023. „U cen jsme pro rok 2023 předběžně předpokládali návrh na zachování těch letošních. Pokud se nám však nepodaří dosáhnout nárůstu plateb státu pro rok 2023, bylo by při současném vlivu změn na příjmové straně zjevně potřeba ceny naopak snížit. Konkrétní aktualizaci a vyčíslení zdrojů pro rok 2023 provede společná analytická komise. Předpokládám ale, že k zásadnímu zvratu v propočtech dojít nemůže a jednání s poskytovateli tak budou mimořádně náročná,“ upřesňuje prezident Svazu.

Další neplánované výdaje si nemůžeme dovolit

Část poskytovatelů zdravotní péče navíc žádá letos vydání kompenzační vyhlášky, která by jim pokryla inflaci, navýšení cen energií či zajistila odměny pro zdravotníky za nasazení během epidemie. S požadavkem na její vydání se už v prosinci obrátil dopisem na novou vládu například prezident České lékařské komory Milan Kubek. V otevřeném dopise premiérovi a ministrům financí a zdravotnictví žádalo také Sdružení ambulantních specialistů ČR.

Zdravotní pojišťovny si však podle Friedricha jednoduše nemohou dovolit další neplánované výdaje. Deficitně hospodaří již druhým rokem. V roce 2021 došlo ke snížení zůstatků základních fondů z 39,7 na 23,5 miliardy (deficit 16,2 miliardy). Vznikl i další deficit na straně závazků za rok 2021 se splatností v roce 2022. Již při dnešní výši státních příspěvků plánovaly pojišťovny další snížení základního fondu na 9,6 miliardy.

Vydání kompenzační vyhlášky z důvodů úspor odmítl i premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl to v dopise prezidentovi lékařské komory, který komora otiskla ve svém časopise. „Další mimořádné odměny pro zdravotníky ve výši, jak byly vypláceny v předchozím období, si v současnosti systém veřejného zdravotního pojištění ani státní rozpočet bohužel nemohou dovolit. Pokud by z prostředků zdravotních pojišťoven byly nyní alokovány další odměny pro zdravotníky, o stejnou částku by se musely snížit nabídky úhrad poskytovatelům ze strany zdravotních pojišťoven v rámci dohodovacího řízení na rok 2023,“ napsal Fiala.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) včera v České televizi řekl, že vláda pro příští rok se zvýšením plateb za státní pojištěnce počítá.

-sed-, -čtk-