Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je připravena případný vyšší schodek, který může vzniknout snížením plateb za státní pojištěnce, pokrýt z rezerv. Očekává ale, že zčásti může výpadek kompenzovat příznivý vývoj ekonomiky. ČTK to sdělil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha tím ale rezervy téměř vyčerpají a bude nutné navýšit platby státu v roce 2023. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes na twitteru snížení plateb na loňskou úroveň nepřímo potvrdil. Počítá s nimi i návrh rozpočtu pro jednání vlády, který má ČTK k dispozici.
VZP má zhruba 5,9 milionu pojištěnců, což ji činí největší ze sedmi pojišťoven. Šest menších je sdruženo do Svazu zdravotních pojišťoven. „VZP si nejprve zpracuje modely možného vývoje na straně příjmů. Zde se například s velkou pravděpodobností pozitivně projeví i očekávatelný příznivý vývoj ekonomiky, který může případně zmrazení platby za státní pojištěnce zčásti kompenzovat,“ uvedl Kabátek.
Ministři zdravotnictví a financí dnes se zástupci pojišťoven jednali. „Byli jsme seznámeni se záměrem předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 bez plánovaného navýšení plateb za státní pojištěnce. Zároveň nás ministr financí seznámil se zvýšeným odhadem výběru pojistného v letošním roce,“ sdělil ČTK Fridrich. Také podle něj si pojišťovny teď musí vše propočítat a projednat ve správních radách. VZP ji ale v současné době zvolenou nemá.
Do veřejného zdravotního pojištění letos mělo z rozpočtu za necelých šest milionů státních pojištěnců jít asi 125 miliard korun. Měsíční platbu pro letošní rok bývalá vláda Andreje Babiš (ANO) zvýšila o 200 korun na 1970 korun měsíčně. Úsporu ministerstvo financí (MF) v návrhu rozpočtu vyčíslilo na 14 miliard korun, což odpovídá snížení o 200 korun za každý měsíc letošního roku. Podle dřívějších informací České televize ale mělo snížení nastat až od dubna, úspora by tak byla zhruba 10,8 miliardy Kč.
I při zachování plateb za státní pojištěnce by podle ministerstva financí měl podíl plateb činit 6,8 procenta vůči celkovým výdajům rozpočtu. Průměr v letech 1994 až 2022 se pohyboval kolem 4,5 procenta. Za poslední tři roky se podle ministerstva roční odvody státu za státní pojištěnce téměř zdvojnásobily.
„Kromě úspor na straně výdajů, kde však není příliš velký prostor, bude určitě nutné navýšit platby státu pro rok 2023. Toto rozhodnutí by navíc mělo přijít před ukončením jednání o úhradách na rok 2023, tedy do poloviny letošního roku,“ dodal za svaz pojišťoven Fridrich.
Úvahy o změně zdravotně-pojistného plánu, který je mimo jiné rozpočtem pojišťovny pro letošní rok, považuje Kabátek za předčasné. I s vyšší platbou za státní pojištěnce jsou výdaje veřejného zdravotního pojištění letos plánované zhruba na 440 miliard korun a příjmy asi o deset miliard nižší. „VZP je připravená pokrýt případné navýšení schodku ze svých rezerv, v žádném případě nedopustí zhoršení dostupnosti či kvality péče pro své klienty,“ dodal
Minulý týden začaly zdravotní pojišťovny jednat se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o úhradách na rok 2023, podle části z nich ale nebude možné úhrady proti letošnímu roku zvýšit. Pro letošní rok rostly o čtyři procenta.
Ministr Válek už před svým nástupem do funkce avizoval, že plánuje nastavit automatický systém valorizace plateb za státní pojištěnce navázaný na některý z ekonomických ukazatelů. Pokud by se státu ekonomicky dařilo, platba za státní pojištěnce by rostla, v opačném případě by zůstávala na stejné úrovni. Pojišťovny by podle něj měly plánovat úhrady v delším než jednoletém horizontu, jak je tomu v současném dohodovacím řízení. Období by mělo být nejméně dvouleté.
-čtk-
