Největší americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson posiluje svou spolupráci s čínskými protějšky. Následují i další západní farmaceutické společnosti, které si všímají vzestupu čínského biotechnologického sektoru. Tržní hodnota čínských biotechnologických společností kótovaných na burze loni překročila hranici 300 miliard dolarů.
Čínský biotechnologický sektor v posledních letech dramaticky sílí. Zatímco ještě v roce 2016 dosahovala tržní hodnota biotechnologických firem kótovaných na burze pouhé tři miliardy dolarů, na konci roku 2021 už přesáhla 300 miliard, tedy více než stonásobek.
Takového vzestupu si všimla a také účastnila řada západních farmaceutických společností, které jsou ve stále větší míře motivovány s čínskými biotechnologickými firmami spolupracovat a podílet se na vývoji inovativních léků.
Biotechnologický boom
Největší americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson začala podle britského deníku Financial Times jednat o partnerství se dvěma čínskými společnostmi. Společnost Johnson & Johnson sice odmítla sdělit jakékoli detaily, včetně názvu firmy, se kterou jedná, avšak nejde o první takový případ, v němž je Johnson & Johnson zaangažovaná.
Podle deníku Financial Times chce Johnson & Johnson navázat na úspěšnou spolupráci s čínskou společností Legend Biotech, která vznikla v roce 2014. Firmy spolupracují na vývoji buněčné terapie pro léčbu rakoviny, která jen před několika dny dostala zelenou od amerických farmaceutických regulátorů, píše Financial Times. Podobných joint ventures se účastní další velké americké farmaceutické skupiny jako Eli Lilly, AbbVie nebo Amgen.
„Před rokem 2015 se čínské biotechnologické společnosti soustředily na vývoj mírně lepších verzí již existujících léků. Dnes však v Číně dochází k opravdovým inovacím. V Číně jsme vždy hledali příležitosti, dnes tam vidíme velký potenciál pro uzavírání dohod, jejichž cílem je opravdový vývoj nových důležitých léků,“ řekl deníku Financial Times Peter Lebowitz, šéf onkologické divize ve společnosti Johnson & Johnson.
Čína jako hub inovativní farmacie?
Podle Bruce Liua, který vede oddělení biologických věd čínské poradenské společnosti Simon-Kucher & Partners, se Čína postupně mění v jeden z největších inovačních hubů na světě. „Čína dnes produkuje asi třetinu účinných látek, které se v globálním farmabyznysu používají,“ uvedl pro deník Financial Times.
Je to prý mimo jiné tím, že Peking vytvořil atraktivní prostředí pro čínské vědce, kteří dříve působili v zámoří a v posledních letech se vracejí domů. Vedle toho se zmírnila pravidla pro vstup na akciovou burzu v Hongkongu, kde se od roku 2018 mohou o peníze investorů ucházet i firmy, které dosud nemají žádné tržby, natož zisk. „To pomohlo doslova k explozi investic do biotechnologického sektoru,“ dodal Liu.
Financial Times si všímají, že západní výrobci léků se do Číny hrnuli i přes geopolitické napětí mezi Čínou a Spojenými státy. Ale i navzdory logistickým překážkám, které vznikly v důsledku pandemie koronaviru, nebo obavám amerických úřadů z kvality léků, které se v Číně vyvíjejí. Ty se prý často opírají jen o klinické studie, které byly prováděny pouze v Číně.
Obavy z čínské kvality
Přitom jde o poměrně značné riziko s ohledem na fakt, že vývoj inovativních léků není zrovna levný. Jen v uplynulém měsíci americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zamítl žádost o registraci léku pro léčbu rakoviny plic, který byl vyvinut společnostmi Innovent Biologics a Eli Lilly. Důvodem zamítnutí byly právě klinické testy, které dle FDA nebyly provedeny na dostatečně diverzifikované populaci.
Profesor Pensylvánské univerzity Bruce Levine, který se zabývá výzkumem genové terapie, očekává, že tempo, jakým se čínské inovativní léky budou objevovat na americkém trhu, bude záviset právě na tom, jak budou schopny vyhovět regulatorním požadavkům v USA. „U nás ve Spojených státech máme vybudované standardy a regulatorní autoritu, která na ně dbá. V Číně je několik skvělých nemocnic, ale také mnoho těch, které tak dobré nejsou a své pacienty nemonitorují,“ uvedl pro Financial Times.
Petr Musil
