Únava, přetížení, hranice možností. Tak jsou na tom momentálně lékaři v německé spolkové zemi Hesensko. Jak ti, kteří jsou k dispozici v ordinacích, tak nemocnicích. Přitom denní potvrzené přírůstky nově nakažených koronavirem lámou v Německu rekordy a očekává se nový nápor pacientů s covidem na jednotky intenzivní péče.
„Dva roky pracujeme doslova na krev. V situace v ordinacích a nemocnicích je katastrofální,“ zaznělo podle deníku Deutsches Ärzteblatt na víkendové konferenci hesenské Zemské lékařské komory. Stav lékařského personálu po dvou letech boje s pandemií koronaviru takto popsal jeden z delegátů, jak uvedla Zemská lékařská komora Hesenska v tiskové zprávě.
Diskuse na konferenci byla vášnivá. Podle lékařů totiž politici ani veřejnost nevnímají dostatečně závažnost toho, jak jsou zdravotníci v důsledku koronavirové pandemie přepracováni a jak dlouho bude trvat, než načerpají fyzické a psychické síly, aby se dokázali navrátit do jakéhosi předpandemického stavu.
Lékaři uvažují o změně profese
„To, čeho jsem nyní svědkem, je absolutní extrém,“ pokračoval delegát. Dvaatřicetiletý zdravotník uvedl, že se momentálně rozhoduje, zda vůbec bude ve své práci nadále pokračovat. A není prý sám, na stejné křižovatce se podle něho ocitá stále větší počet mladých kolegů.
Lékaři, kteří pracují jak v ambulantní, tak lůžkové péči, na konferenci zmínili, že se blíží do stavu, pro který existuje známé označení – syndrom vyhoření. „Je to důsledek každodenního stresu a neustále rostoucího počtu pacientů v ordinacích a nemocnicích, kterému v důsledku pandemie koronaviru čelíme,“ zapojil se do debaty další z delegátů.
Účastníci konference kritizovali, že stát nedostatečně oceňuje nasazení lékařů a dalšího zdravotnického a pečovatelského personálu, ačkoli jim byl schválen zvláštní koronabonus. Proto lékaři vyzvali politiky, aby pro zdravotníky dali k dispozici více peněz a alespoň tímto způsobem kompenzovali to, že se ocitají na hranici svých kapacit.
Vzroste zatížení JIP, chybí však personál
Koronavirová pandemie totiž zjevně ještě neřekla své poslední slovo, ačkoli dochází k rozvolňování protiepidemických opatření. V Německu v sobotu 2. dubna definitivně skončí plošná karanténní opatření a jediné opatření, které na celonárodní úrovni zůstane v platnosti, bude povinnost nosit roušky v prostředcích hromadné dopravy a ve zdravotnických zařízeních.
Jenže počet nově potvrzených nákaz se v Německu už řadu dní drží na rekordních hodnotách, byť v posledních dnech došlo k mírnému poklesu. Průměrná sedmidenní incidence se drží nad 1700 případů přepočtených na 100 tisíc obyvatel a už několik dní v Německu na covid umírá víc než 300 lidí za den, jak vyplývá z údajů Institutu Roberta Kocha.
Německá nemocniční společnost (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) bije na poplach, protože očekává v nejbližších dnech nárůst vytíženosti lůžek na jednotkách intenzivní péče. Právě proto, že se výrazně zvýšila incidence.
Vláda musí nemocnicím přidat peníze
Podle generálního ředitele DKG Geralda Gaβe je problém v tom, že na jednotkách intenzivní péče nehrozí vyčerpání lůžkových kapacit, ale kapacit personálních. Právě i s ohledem na to, že zdravotníci jsou zkrátka po dvou letech permanentního boje s covidem vyčerpaní. A příští týdny budou kritické.
„Tři ze čtyř nemocnic musí omezovat služby, protože chybí personál. Na vině je sílící infekce, a tedy to, že se zdravotníci nacházejí v karanténách, nebo musí pečovat o své děti, které byly pozitivně testované na koronavirus,“ uvedl Gaβ podle deníku Deutsches Ärzteblatt.
Podle Gaβe jde o jasný důkaz, že pandemie koronaviru „ještě zdaleka neskončila“. Šéf Německé nemocniční společnosti rovněž vyzval spolkovou vládu, aby do zdravotnictví přidala peníze a zejména zajistila financování nemocnic nejméně do konce letošního roku. Německé nemocnice totiž již delší dobu upozorňují na své podfinancování, které se s příchodem koronaviru ukázalo v plné nahotě.
Petr Musil
