Únava, přetížení, hranice možností. Tak jsou na tom momentálně lékaři v německé spolkové zemi Hesensko. Jak ti, kteří jsou k dispozici v ordinacích, tak nemocnicích. Přitom denní potvrzené přírůstky nově nakažených koronavirem lámou v Německu rekordy a očekává se nový nápor pacientů s covidem na jednotky intenzivní péče.

„Dva roky pracujeme doslova na krev. V situace v ordinacích a nemocnicích je katastrofální,“ zaznělo podle deníku Deutsches Ärzteblatt na víkendové konferenci hesenské Zemské lékařské komory. Stav lékařského personálu po dvou letech boje s pandemií koronaviru takto popsal jeden z delegátů, jak uvedla Zemská lékařská komora Hesenska v tiskové zprávě.

Diskuse na konferenci byla vášnivá. Podle lékařů totiž politici ani veřejnost nevnímají dostatečně závažnost toho, jak jsou zdravotníci v důsledku koronavirové pandemie přepracováni a jak dlouho bude trvat, než načerpají fyzické a psychické síly, aby se dokázali navrátit do jakéhosi předpandemického stavu.

Lékaři uvažují o změně profese

„To, čeho jsem nyní svědkem, je absolutní extrém,“ pokračoval delegát. Dvaatřicetiletý zdravotník uvedl, že se momentálně rozhoduje, zda vůbec bude ve své práci nadále pokračovat. A není prý sám, na stejné křižovatce se podle něho ocitá stále větší počet mladých kolegů.

Lékaři, kteří pracují jak v ambulantní, tak lůžkové péči, na konferenci zmínili, že se blíží do stavu, pro který existuje známé označení – syndrom vyhoření. „Je to důsledek každodenního stresu a neustále rostoucího počtu pacientů v ordinacích a nemocnicích, kterému v důsledku pandemie koronaviru čelíme,“ zapojil se do debaty další z delegátů.

Účastníci konference kritizovali, že stát nedostatečně oceňuje nasazení lékařů a dalšího zdravotnického a pečovatelského personálu, ačkoli jim byl schválen zvláštní koronabonus. Proto lékaři vyzvali politiky, aby pro zdravotníky dali k dispozici více peněz a alespoň tímto způsobem kompenzovali to, že se ocitají na hranici svých kapacit.

Mohlo by vás zajímat

Vzroste zatížení JIP, chybí však personál

Koronavirová pandemie totiž zjevně ještě neřekla své poslední slovo, ačkoli dochází k rozvolňování protiepidemických opatření. V Německu v sobotu 2. dubna definitivně skončí plošná karanténní opatření a jediné opatření, které na celonárodní úrovni zůstane v platnosti, bude povinnost nosit roušky v prostředcích hromadné dopravy a ve zdravotnických zařízeních.

Jenže počet nově potvrzených nákaz se v Německu už řadu dní drží na rekordních hodnotách, byť v posledních dnech došlo k mírnému poklesu. Průměrná sedmidenní incidence se drží nad 1700 případů přepočtených na 100 tisíc obyvatel a už několik dní v Německu na covid umírá víc než 300 lidí za den, jak vyplývá z údajů Institutu Roberta Kocha.

Německá nemocniční společnost (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) bije na poplach, protože očekává v nejbližších dnech nárůst vytíženosti lůžek na jednotkách intenzivní péče. Právě proto, že se výrazně zvýšila incidence.

Vláda musí nemocnicím přidat peníze

Podle generálního ředitele DKG Geralda Gaβe je problém v tom, že na jednotkách intenzivní péče nehrozí vyčerpání lůžkových kapacit, ale kapacit personálních. Právě i s ohledem na to, že zdravotníci jsou zkrátka po dvou letech permanentního boje s covidem vyčerpaní. A příští týdny budou kritické.

„Tři ze čtyř nemocnic musí omezovat služby, protože chybí personál. Na vině je sílící infekce, a tedy to, že se zdravotníci nacházejí v karanténách, nebo musí pečovat o své děti, které byly pozitivně testované na koronavirus,“ uvedl Gaβ podle deníku Deutsches Ärzteblatt.

Podle Gaβe jde o jasný důkaz, že pandemie koronaviru „ještě zdaleka neskončila“. Šéf Německé nemocniční společnosti rovněž vyzval spolkovou vládu, aby do zdravotnictví přidala peníze a zejména zajistila financování nemocnic nejméně do konce letošního roku. Německé nemocnice totiž již delší dobu upozorňují na své podfinancování, které se s příchodem koronaviru ukázalo v plné nahotě.

Petr Musil