Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Včera na 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.

„V první řadě musíme řešit akutní problémy. Děti přicházejí s běžnými onemocněními, která vidíme u nás, ať už jsou to nachlazení, vysoké teploty, průjmy nebo celková vyčerpanost,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Potvrdil to i předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. „Jak byli dlouhou dobu v nějakém stísněném prostoru, v blízkém kontaktu s lidmi, třeba v tom přeplněném vlaku, tak se tam šířily úplně běžné, většinou virové infekce,“ řekl. Častá je podle něj rýma, kašel, zánět dutin či průdušek, objevily se i případy chřipky.

Kvůli špatným podmínkám cestou, někdy bez přístupu k čisté vodě nebo kvalitním potravinám, třeba při několikahodinovém čekání na hraničním přechodu, se objevují i průjmová onemocnění. „Tyto rotavirové infekce probíhají někdy i poměrně dramaticky s vysokou horečkou, zvracením, průjmem a dehydratací,“ řekl. Objevily se i případy malých dětí, které musely do nemocnice na kapačky.

Dlouhý je přesvědčen, že i nadále budou uprchlíci přicházet hlavně s běžnými nemocemi. „Nebude to tak, že bychom řešili nějaké spousty exotických infekcí, které jsme nikdy nezažili,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Nedostatek lékařů může být hlavně pro děti. „Děti z Ukrajiny zejména pro praktické lékaře pro děti a dorost představují poměrně značný objem péče navíc v situaci, kdy byly už problémy se zajištěním péče o dětské pacienty předtím, než přišel covid,“ uvedla Hülleová.

Není podle ní zatím vůbec čas na kompletní prohlídky nebo doočkovávání, jen na akutní péči. Proočkovanost dětí je na Ukrajině asi o deset procent nižší než v Česku. Naopak proti tuberkulóze se tam ale děti očkují už v porodnici. V Česku bylo očkování dětí proti TBC zrušeno. „Zejména proto, že toto očkování bylo spojeno s celou řadou vedlejších a docela závažných nežádoucích účinků,“ uvedl Dlouhý.

„Musíme být obezřetní, protože na Ukrajině je podstatně vyšší výskyt tuberkulózy, jsou tam i kmeny odolné vůči lékům na tuberkulózu a lidé tam na tuberkulózu i umírají, takže plicní lékaři se toho velmi bojí,“ vysvětlil Dlouhý. Podle něj jsou ale nastavené mechanismy na kontrolu toho, když se někdo objeví s příznaky nebo měl tuberkulózu v rodině.

Praktičtí lékaři pro dospělé podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zatím nikde kapacitní problémy nemají. „Každý lékař, se kterým jsem mluvil, mi říkal, že už několik Ukrajinců v ordinaci měl. Od jednotek po několik desítek,“ řekl. Sám měl zatím v ordinaci tři, všichni chtěli prohlídku před nástupem do zaměstnání. Ta obvykle vyžaduje i výpis z předchozí zdravotnické dokumentace.

„Vyřešilo se to tím, že těm lidem necháme vyplnit anamnestický dotazník, kde se zeptáte na nějaké choroby, a podepsat čestné prohlášení, že žádný výpis z dokumentace nemají a ani tu nemají doktora“ vysvětlil.

Lékaři se potýkají také s jazykovou bariérou. Vysoký průměrný věk praktických lékařů, zejména pro děti a dorost, který je obvykle spíš rizikem jejich budoucího nedostatku, je v této situaci výhodou. „Nad 60 let je nás téměř polovina a všichni jsme se učili ruštinu,“ sdělila Hülleová. Mladší lékaři pak využívají různé překladače nebo předpřipravené materiály.

Šonka připomněl, že před začátkem uprchlické vlny žilo v ČR 180.000 Ukrajinců, takže většina lékařů už nějakého v péči měla. Často se i nabízejí, že pomohou s tlumočením. „Máme také asi deset telefonistek, které jsou k dispozici. Zatím to stačí, uvidíme, jak dlouho to bude trvat,“ dodal.

-čtk-