Válečný konflikt ohrožuje i zajištění té nejzákladnější a nezbytné zdravotní péče pro pacienty na Ukrajině. Primární je nyní ošetřit akutní pacienty s válečnými zraněními. Tamní zdravotnictví funguje doslova v bojových podmínkách a musí se vyrovnávat s omezenými dodávkami zdravotnického materiálu i faktem, že se zdravotnická zařízení stávají terčem palby.
Pro pacienty v nemocnici v Novovolynsku ve volyňské oblasti na západě Ukrajiny se zvuk sirén stal každodenní realitou uprostřed války. Místo toho, aby mohli zůstat v moderním zařízení, přesouvají se do podzemního protileteckého krytu, který byl vybudován v 50. letech 20. století a dokáže pojmout až 300 osob. „Během jednoho dne se sirény ohlašující možný nálet spustily pětkrát. Naši pacienti jsou většinou starší lidé, někteří z nich se pohybují o berlích a mají akutní zdravotní problémy. Nejsou schopni se dostat dolů do bunkru,“ popsal ředitel nemocnice Oleh Šypelyk pracovníkům Světové zdravotnické organizace (WHO).
Nemocnice v padesátitisícovém městě Novovolynsk má tři operační sály, pohotovostní oddělení poskytuje běžnou lékařskou péči a celkem šest lékařských týmů pečuje o raněné. Každá z celkem šesti budov je vybavena vlastním elektrickým generátorem pro případ přerušení dodávek energie. Zdravotníci se pak připravují hned na několik scénářů pro případ, že se nemocnice stane terčem útoku. „Naší hlavní potřebou jsou nyní další elektrické generátory, které zajistí dodávku elektřiny pro oddělení pro pacienty s covidem-19, kteří by měli zůstat izolováni od ostatních. A také pro porodnici, protože ženy rodí bez ohledu na to, zda je válka nebo covid-19,“ dodal ředitel nemocnice. „Potřebujeme také zajistit alespoň dva generátory do krytu, protože v případě bombardování tam nedokážeme přesunout veškeré naše vybavení. Také potřebujeme další chirurgický materiál. Jestli budou nemocnice ostřelovány, musíme být připraveni,“ dodal.
Humanitární zdravotní péči potřebuje šest milionů lidí
Eskalující konflikt znamená podle WHO zhoršení dostupnosti zdravotní péče, včetně té zcela nezbytné. Organizace se tak nyní soustředí na dodávky humanitární pomoci a snaží se pomoci udržet ukrajinské zdravotnictví v chodu i v krizových podmínkách válečného konfliktu. Na letišti v polské Varšavě tak 3. března přistál nákladní letoun s 36 tunami zdravotnického materiálu a další jsou na cestě. Tato dodávka již včera dorazila do Lvova a nyní probíhá distribuce potřebného materiálu pro tisícovku pacientů vyžadujících chirurgickou léčbu a další zdravotnický materiál pro zhruba 150 tisíc pacientů. „Naší prioritou je zajistit humanitární koridor pro distribuci pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci WHO 3. března Michael J. Ryan, ředitel programu pro řešení naléhavých krizí. Spolu s tím, jak se situace v zemi zhoršuje, je distribuce pomoci stále obtížnější.
Podle posledních odhadů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN bylo konfliktem postiženo 18 milionů osob, z toho šest milionů osob potřebuje humanitární zdravotní péči. Více než milion lidí již muselo opustit zemi a další milion utečenců muselo odejít ze svých domovů, ale zatím zůstává na Ukrajině. Podle informací ukrajinského ministerstva zdravotnictví, místních úřadů a WHO se tak zdravotnický systém nyní soustředí na poskytování nejakutnější péče, zejména raněným, a dostává se pod obrovský tlak, kdy lze očekávat další dlouhodobé problémy.
Nedostatek zdravotnického materiálu, zastaralé vybavení některých zařízení, ale nyní také omezený přístup pacientů k potřebné péči, stále probíhající pandemie covidu-19, kdy chybí kyslík nezbytný pro léčbu nemocných s touto infekcí, nedostatek personálu, i fakt, že „běžní“ chroničtí pacienti nyní dostávají svou péči jen velmi omezeně, pokud vůbec, fakt, že válečný konflikt působí také psychická traumata velkému množství osob, včetně dětí, to všechno jsou problémy, s nimiž se ukrajinské zdravotnictví musí vyrovnávat.
Mohlo by vás zajímat
Ženy rodí i ve stanicích metra, protože nemocnice nejsou bezpečné
Jednou z největších aktuálních potřeb ukrajinského zdravotnictví jsou chybějící dodávky medicinálního kyslíku. Ten je nezbytný nejen pro léčbu pacientů s covidem-19. Spolu s tím, jak roste počet raněných, kteří potřebují chirurgické ošetření, včetně operací, roste i spotřeba kyslíku. „Kyslík zachraňuje životy, a když ho potřebujete, tak ho prostě potřebujete. Nemůžete čekat do zítra, do příštího týdne. Nemůžete být na čekací listině nebo si stoupnout do fronty na kyslík. Kyslík vám zachrání život právě teď,“ upozornil Michael J. Ryan. Před „nebezpečně nízkými zásobami“ medicinálního kyslíku na Ukrajině varovala WHO už 27. února s tím, že už k tomuto datu některé nemocnice zásoby kyslíku zcela vyčerpaly nebo jej měly maximálně na příštích 24 hodin.
Nejméně tři velké elektrárny, které vyráběly medicinální kyslík, musely být kvůli konfliktu uzavřeny, tedy nejsou schopné plnit kriticky důležité dodávky pro zdravotnická zařízení. Problémy nastávají také s pozemními dodávkami, a to nejen kyslíku. Tenčí se zásoby i dalších nezbytných léků a zdravotnického vybavení, včetně léčiv pro terapii onkologických pacientů, diabetiků nebo nezbytných vakcín pro pravidelné očkování dětí. „Když mluvíme o konkrétních lécích, velmi se to liší nemocnice od nemocnice. Izolovaná zařízení potřebují více léků a také více trauma setů, protože vidíme důsledky násilí. Na léčbu chronicky nemocných není čas. Cílem je zajistit život zachraňující léčbu,“ vysvětlil Jarno Habicht, vedoucí kanceláře WHO na Ukrajině s tím, že zatím je ještě možné přesouvat zdravotnický materiál i do nejzasaženějších oblastí. Doprava je však stále obtížnější a riskantnější.
Závažnost situace, ve které se nachází ukrajinští zdravotníci i jejich pacienti, ilustruje otevřený dopis adresovaný mezinárodní odborné společnosti Placenta Accreta Spectrum, který napsal profesor Oleh Holjanovskyj, přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Šupyk v Kyjevě. Jeho český překlad zveřejnil na sociálních sítích profesor Pavel Calda. „Bombové a raketové útoky, ostřelování vojenské a civilní infrastruktury vedly k četným obětem mezi armádou i civilním obyvatelstvem, dětmi. Agresor ostřeluje zdravotnická zařízení, včetně porodnic a dětských nemocnic. Těhotné ženy rodí ve stanicích metra, v nevyhovujícím prostředí, které může vést k vážným komplikacím pro matku i novorozence. Umírají civilisté, děti a staří lidé. Naši lékaři přijímají raněné a nepřetržitě jim poskytují operační podporu,“ napsal přední ukrajinský porodník šestý den války.
Probíhající konflikt má i vážné dopady na psychický stav obyvatel Ukrajiny, včetně dětí, u nichž se mohou rozvinout celoživotní následky. WHO očekává, že jedním z důsledků situace bude velký nárůst potřeb služeb péče v oblasti duševního zdraví kvůli prožitým traumatům. „Když začalo ostřelování, vzali jsme děti do sklepa dětského domova, ale tam dole to bylo hrozné. Pak jsme je přesunuli do jednoho z kostelů, kde jsou teď všichni. Včera (1. března) byl pro nás hrozný den. Ostřelování zesílilo a my slyšeli výstřely. Žádáme proto všechny, zastavte ostřelování a nechte nás opustit město a odvézt děti na bezpečné místo,“ popsala situaci před několika dny pracovníkům WHO Irina, dětská psycholožka působící v dětském centru v ostřelovaném Chersonu. Toto zařízení pečuje o 58 dětí ve věku od několika měsíců do čtyř let, o které se jejich rodiče nejsou schopni starat. „Máme také skupiny dětí s handicapy. Mým úkolem je pomáhat rozvíjet jejich řeč, pozornost a paměť. Ale v těchto dnech, stejně jako všichni moji kolegové, děláme vše, co je v našich silách, abychom mohli nakrmit, udržet v čistotě a ochránit naše děti,“ dodala.
„Od začátku vojenské ofenzivy na Ukrajině vyzývá WHO k ochraně práva na zdraví za všech okolností. Toto eskalující násilí, které vede k úmrtím a zraněním civilistů a již si vybírá vysokou daň na duševním zdraví, včetně dětí, je nepřijatelné,“ shrnuje mezinárodní organizace své stanovisko. Na Ukrajině v současnosti působí několik set jejích zaměstnanců a spolupracovníků, kteří se snaží pomoci zajistit potřebnou zdravotní péči pro obyvatele země. Nyní se však Ukrajina nachází v situaci, kdy reálně dochází k přeměně nemocnic na zařízení, která jsou schopna poskytovat pouze akutní, život zachraňující péči a péči o další pacienty už nedokáží zajistit.
Ukrajinské zdravotnictví se i s problémy rozvíjelo, válka jej vrací zpět
Respektovaný vědecký žurnál Lancet v polovině letošního února zveřejnil článek popisují vývoj a změny, kterými ukrajinské zdravotnictví prošlo po rozpadu Sovětského svazu. Všech 44 milionů obyvatel země má nárok na bezplatnou zdravotní péči ve veřejných zařízeních. Postupně se zlepšila primární péče poskytovaná praktickými lékaři, rodinnými lékaři a dětskými lékaři. Tento segment péče byl v dobách SSSR velmi slabý. Nicméně Ukrajina dlouhodobě měla problémy s dostupností péče, kdy více než 50 procent z celkových výdajů na zdravotnictví pocházelo ze soukromých kapes. Lidé museli platit za zdravotní péči a léky, což poukazuje na nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči.
Mortalita dětí ve věku do pěti let od roku 2000 klesla z 18,3 na 1 000 živě narozených na méně než polovinu, přesněji na 8,4 na 1 000 živě narozených v roce 2019. Země se však dlouhodobě potýká s řadou problémů v oblasti veřejného zdraví. Ať je to čtvrtý nejvyšší výskyt tuberkulózy v celém evropském regionu WHO nebo druhý nejvyšší výskyt HIV v populaci v regionu. Proočkovanost populace proti infekci covid-19 je nízká, očkováno je pouze 33 procent dospělé populace. Reálná je hrozba řady infekčních chorob kvůli nízké proočkovanosti dětí. Zlepšení primární péče a dostupnosti zdravotní péče obecně, ale také lepší řešení zmiňovaných hrozeb, včetně zátěže, kterou pro zdravotnický systém znamená vysoká konzumace alkoholu a výskyt chronických onemocnění, pak jsou součástí dohody mezi Ukrajinou a WHO.
„Konflikt je hrozbou pro všechny tyto plány. Již došlo k vážnému ohrožení zdravotní péče a zdraví obyvatel v oblasti východního Donbasu, kde v důsledku ukrajinské revoluce v roce 2014 a ruské anexe Krymu protesty přerostly v ozbrojený konflikt mezi ukrajinskými silami a Ruskem podporovanými separatisty,“ popisuje Lancet. Tento osm let trvající konflikt vedl k tomu, že 1,5 milionu osob opustilo své domovy, byť zůstali na Ukrajině, a dalších sto tisíc osob odešlo pryč ze země ještě před zahájením současné ruské invaze. Tyto východní regiony země se pak dlouhodobě potýkaly s ještě nižší proočkovaností proti covidu-19 a také horší situací ohledně šíření TBC i HIV, protože zde nefungují potřebné služby. „Jakákoliv další eskalace ozbrojeného konfliktu bude vážným rizikem pro zdravotní péči a zajištění životní spokojenosti obyvatel,“ shrnuje žurnál.
Aktuální zpráva WHO z 2. března již identifikovala několik konkrétních zdravotních hrozeb, které souvisí se zhoršováním situace v zemi. Je to třeba covid-19, ať již kvůli nízké proočkovanosti, nebo kvůli omezené a zhoršující péči o pacienty s touto infekcí. Dále hrozí nárůst případů akutních kardiovaskulárních onemocní kvůli zhoršení péče a nedostupnosti léků, kdy lidé, kteří byli dlouhodobě léčeni a sledováni, nyní nemají potřebný přístup k potřebné zdravotní péči. Lze tedy očekávat i nárůst úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění.
K nárůstu úmrtnosti pravděpodobně dojde i u chronických onemocnění dýchacího systému, například astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), kdy pacienti nemají přístup k léčbě, a zároveň se nachází v hygienicky nevyhovujících podmínkách, které jejich stav pravděpodobně zhorší. K vážným hrozbám patří i nárůst duševních onemocnění, včetně posttraumatické stresové poruchy, deprese a úzkostí ve všech věkových kategoriích. Výrazné negativní dopady lze očekávat také u pacientů, kteří se léčí s chronickými infekcemi, jako jsou HIV, TBC nebo žloutenky typu B a C, kdy nebudou mít přístup k obvyklé léčbě. U všech těchto vyjmenovaných hrozeb lze podle WHO předpokládat, že povedou ke zvýšené úmrtnosti v zemi.
WHO: Zdravotníky musíme chránit i během válečného konfliktu
V současnosti probíhá vyšetřování útoků na několik zdravotnických zařízení v zemi, některé z těchto událostí již byly podle WHO potvrzeny. Náměstek ukrajinského ministra zdravotnictví Oleksij Jeremenko deníku Financial Times popsal, že města Charkov a Cherson jsou blízko „totální humanitární krizi“, pokud nebude zřízen demilitarizovaný koridor pro dopravu zdravotnického materiálu. Podle něj se blíží stav, kdy nemocnice nebudou schopny poskytovat ani základní zdravotní péči. „Problém narůstá a je to teprve týden. V Charkově máme poměrně velkou zdravotnickou infrastrukturu a máme dostatek nemocnic, ale padají bomby a pacienti se k nám dostávají příliš rychle,“ uvedl v textu, který vyšel 3. března.
Ukrajinská strana nemá pod kontrolou cesty do měst Charkov a Cherson, tedy hrozí, že jde zcela dojde zdravotnický materiál. Metropole Kyjev je z tohoto hlediska prozatím v bezpečí, kdy navzdory probíhajícím bojům v blízkosti města mají zdejší zdravotnická zařízení dostatek vybavení. Podle Jeremenka se však i zdravotnická zařízení stávají terčem útoků ze strany ruské armády. Dvě nemocnice již byly zcela zničeny a dalších deset zařízení poškodilo bombardování a raketové útoky. „Čelíme bezprecedentní krutosti vůči našim obyvatelům. Není to jen vojenská infrastruktura, na kterou se zaměřují. Cílí na naše civilisty a přináší to obrovské škody,“ dodal.
WHO vyzývá k tomu, aby zdravotníkům byl umožněn výkon jejich profese v bezpečných podmínkách. „Zdravotníci musí být chráněni, aby mohli i nadále zachraňovat životy. Stejně tak musíme chránit i zdravotnická zařízení, aby zůstala funkční, bezpečná a dostupná pro všechny, kteří potřebují nezbytnou lékařskou péči,“ shrnul stanovisko WHO Habicht. Generalní ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus proto 2. března naléhavě volal po „vytvoření humanitárního koridoru, který zajistí, aby se humanitární pracovníci a pomoc dostali k lidem v nouzi“.
V Kyjevě zatím zůstává Jelizaveta Plečistaja se svým manželem Pavlem, oba pracují jako nemocniční lékaři. Město neopustili navzdory rizikům spojeným se zhoršující bezpečnostní situací. „Řekli jsme si: máme tu práci jako lékaři a musíme být silní, kvůli své rodině a kolegům,“ popsala pro British Medical Journal. Když odchází od svých malých dvojčat, které přesunuli k prarodičům, obává se, jestli je nevidí naposledy. Spolu se svým manželem jsou v podobné situaci jako většina jejich ukrajinských kolegů. Spí velmi málo, pracují v nemocnici, kde jsou okna zatemněná, a když se rozezní sirény, schovávají se v krytech. V nemocnici, kde pracují, chybí inzulin, morfin a dochází i zdravotnický materiál. „Máme pacienty s cukrovkou, kteří nemohou dostat inzulin, protože lékárny jsou zavřené. A co dělají lidé s akutním apendicitidou v obleženém městě?,“ uzavírá řečnickou otázkou.
Ludmila Hamplová
