Jen co se zdravotní pojišťovny zvládly přehoupnout přes dva covidové roky a přepočítat ekonomickou bilanci pro letošek poté, co vláda snížila platby za státní pojištěnce, musí se vypořádat s další výzvou – totiž se zajištěním péče o lidi prchající z válečné Ukrajiny. VZP přitom předpokládá, že sto tisíc uprchlíků pro ni bude znamenat náklady ve výši jedné miliardy korun. Do úterního rána největší česká zdravotní pojišťovna přihlásila skoro 60 tisíc Ukrajinců a denně jich kolem 10 tisíc přibývá. Do péče se pomalu zapojují i další zdravotní pojišťovny, které jsou taktéž připraveny u sebe uprchlíky pojistit.

„Péče o každých 100 tisíc nových pojištěnců by VZP měla stát cca jednu miliardu korun, celkové náklady se tedy odvíjí od toho, kolik lidí z Ukrajiny k nám nakonec fakticky přijde, což dnes pochopitelně nikdo přesně neví. Neočekáváme, že by to měl být pro VZP nějaký zásadní problém. Pokud by zde tito lidé pobývali déle, předpokládáme, že minimálně část z nich by našla uplatnění na pracovním trhu a do systému zdravotního pojištění budou přispívat i z vlastních odvodů. Na péči o státní pojištěnce (tj. dnes také důchodce, děti, nezaměstnané apod.) pak přispívá stát. Pokud dojde k navýšení výdajů, je VZP připravena ji pokrýt z rezerv,“ uvádí mluvčí VZP Viktorie Plívová.

K úternímu ránu zaregistrovala VZP do sytému zdravotního pojištění 57 247 lidí z Ukrajiny, z nichž velkou část tvoří děti, nejčastěji ve věkové kategorii 6 až 12 let.

„Zpočátku VZP registrovala desítky příchozích, v posledních dnech registruje zhruba deset tisíc uprchlíků denně. Např. v KACPU v Praze v Kongresovém centru má VZP 24 stanovišť a odbavení jednoho občana Ukrajiny tady trvá cca pět minut,“ doplňuje Plívová.

Největší česká zdravotní pojišťovna nyní zajišťuje služby v 18 asistenčních centrech (KACPU), z nichž 11 pracuje v nonstop režimu. Jedná se tedy o směnný režim, kvůli kterému se musela VZP přizpůsobit i personálně, aby zvládla i veškerý servis klientům na pobočkách.

Mohlo by vás zajímat

„Někde pochopitelně může být i na pobočkách více lidí, například kvůli termínu podání přehledu OSVČ. Pokud se klienti chtějí vyhnout frontám, mají možnost využít elektronickou formu komunikace, ať už přes aplikace, nebo webové formuláře,“ připomíná Plívová.

V asistenčních centrech už jsou i zaměstnanecké pojišťovny

Zpočátku měla na starosti uprchlíky z Ukrajiny pouze VZP, záhy se ale zapojily i další pojišťovny. Ty tak během prvního a druhého března vyvěsily na svých webech i na sociálních sítích, že se u nich lidé z Ukrajiny s vízem za účelem strpění mohou přihlásit.

„Potvrzení o zdravotním pojištění (náhradní průkaz pojištěnce), na jehož základě mohou občané Ukrajiny okamžitě čerpat zdravotní služby v ČR v plném rozsahu, bude po registraci neprodleně vystaveno v jakékoli z poboček RBP,“ uvedl například výkonný ředitel RBP Antonín Klimša.

V současné době tak již v azylových centrech začínají působit i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. „Oborová zdravotní pojišťovna registruje ke zdravotnímu pojištění občany z Ukrajiny, s již uděleným vízem za účelem strpění, na všech svých pobočkách. Aktuálně, v rámci pomoci s urychlením tohoto nezbytného procesu, vstupuje OZP i do asistenčních center. Vzhledem k velkému přílivu těchto lidí, velmi rádi ihned přijmeme toho, kdo by se chtěl k našemu týmu připojit. Znalost ukrajinského či anglického jazyka je samozřejmě vítána,“ uvedla koncem minulého týdne na svém webu OZP.

V tuto chvíli se ale stále majorita uprchlíků hlásí u VZP. „Protože v prvních dnech získávala informace o způsobu řešení především VZP, předpokládáme, že většina uprchlíků byla zatím zaevidována k této pojišťovně. Na přepážky našich pojišťoven přicházení především rodinní příslušníci těch, kteří zde již pojištěni jsou. Aktuálně však probíhá jednání všech pojišťoven, jak se budou podílet na pojišťování v centrech. Většina našich pojišťoven je plně připravena v jednotlivých regionech službu pro uprchlíky zajistit. Věříme proto, že k dohodě s kolegy z VZP brzy dojde. Členské zdravotní pojišťovny o všech svých aktivitách pro uprchlíky již také postupně informují,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Úroveň očkování a bezplatné léčby je na Ukrajině nižší

Kolik bude péče o lidi z Ukrajiny stát, si ale prezident Svazu zdravotních pojišťoven zatím netroufá říci. „Odhady o finanční nákladovosti jsou nyní asi předčasné. Formou přerozdělení budou zdroje rozděleny stejně jako pro naše stávající pojištěnce. Přerozdělení již obvyklé rozdíly v nákladovosti podle věku, pohlaví či chronických nemocí bere v úvahu. Rovněž na úhrady mimořádně nákladných pacientů se společně skládají všechny pojišťovny. Je však třeba vzít v úvahu, že úroveň očkování a bezplatné léčby je na Ukrajině nižší a nyní i obtížně dostupná. Pro řadu nově příchozích tak bude nutné tuto chybějící péči poskytnout a zaplatit. V delším horizontu by však již rozdíly v nákladech mezi našimi občany a uprchlíky neměly být výrazné,“ poukazuje Friedrich.

Připomeňme, že dnes mají uprchlíci z Ukrajiny na základě víza za účelem strpění nárok na služby veřejného zdravotního pojištění stejně jako čeští pojištěnci. Díky vízu tak na pobočce nebo v asistenčním centru dostanou žadatelé náhradní papírový průkaz, po jehož předložení jim bude při návštěvě lékaře či nemocnice poskytnuta hrazená péče.

„Je třeba znovu připomenout, že s tímto průkazem už si nemusí sjednávat žádné další komerční pojištění a také, že jej mají nosit na každou návštěvu lékaře,“ poukazuje náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov. Mnoho lékařů zároveň avizovalo, že bezplatnou pomoc nabídnou i uprchlíkům, kteří ještě vízum sjednané nemají, více zde.

Náhradní průkaz pojištěnce platí pouze v Česku, tedy nikoli v EU, a je platný po dobu platnosti uděleného víza za účelem strpění (zpravidla 365 dní). Během této doby za pojištěnce platí pojistné stát. Průběžné informace v ukrajinštině zveřejňuje VZP na webu pomocukrajine.vzp.cz.

Kolik lidí český systém veřejného zdravotního pojištění zvládne, je v tuto chvíli těžké říci. „Vysoké počty uprchlíků se budou projevovat v mnoha oblastech a budou si vyžadovat pomoc i toleranci ze strany našich občanů i institucí. Půjde o jejich ubytování, školy pro děti, zaměstnání apod. Odhadovat, co ještě zvládneme, a co už ne, je nyní předčasné. Je přitom jasné, že s nárůstem uprchlíků problémy přijdou a ne vždy půjde vše úplně ideálně. Jsem však přesvědčen, že zdravotnictví je schopno základní zdravotní péči i v těchto podmínkách zajistit. Časová a místní dostupnost zdravotní péče v místě koncentrace uprchlíků nemusí být vždy taková, jak jsme zvyklí, ale bude jistě dostatečná a postupně vše zvládneme,“ uzavírá Ladislav Friedrich.

Michaela Koubová