Předsedou představenstva Nemocnice Šumperk je od roku 2017 JUDr. Martin Polach. Sotva nemocnice pod jeho vedením úspěšně překlenula koronavirovou pandemii, nyní aktivně pomáhá stávajícím i nově příchozím zaměstnancům z Ukrajiny. Je krajským centrem pro léčbu pohybového ústrojí, ale díky finančním investicím a spolupráci s okolními zařízeními se daří služby rozšiřovat i o další obory. Čeho se podařilo dosáhnout a jaké cíle je teprve třeba splnit? To přibližuje Martin Polach v následujícím rozhovoru.
Nemocnice má nosné obory, jimiž jsou ortopedie a traumatologie. Hodláte nabídku poskytovaných služeb dále rozšiřovat? Na jaké oblasti zdravotní péče se chcete v tomto směru do budoucna zaměřit?
Ano, Nemocnice Šumperk je centrem péče o pohybový trakt v oblasti Jeseníků. Ortopedie jsou společně s traumatologií jedním z našich nosných oborů, kde bychom rádi naše spektrum nabízených služeb ještě dál rozšířili. V posledních letech se nám dařilo významně rozšířit také poskytování služeb v oblasti dlouhodobé ošetřovatelské péče. Jednak nákupem Interny Zábřeh a také jsme před téměř dvěma lety otevřeli nový pavilon dlouhodobé ošetřovatelské péče s více než 90 lůžky. Díky této čtvrtmiliardové investici jsme se v podstatě zařadili mezi největší komplexní centra v zemi poskytující ošetřovatelskou péči. V následujících letech se ale chceme zaměřit i na rozšíření služeb u dalších odborností jako je například gynekologie, chirurgie, urologie nebo dětské lékařství. Rozhodně to ale není o tom, že bychom se chtěli soustředit jen na vybrané odbornosti. V rámci našeho regionu jsme v podstatě jediným multioborovým zdravotnickým zařízením, zajišťujeme základní i specializovanou zdravotní péči pro spádovou oblast až 200 tisíc obyvatel.
Několik let spolupracujete s fakultní nemocnicí Olomouc a také s dalšími okolními zdravotnickými zařízeními. Jaké jsou vaše hlavní cíle této spolupráce a kterých oborů se tato spolupráce zejména týká?
Ano, Fakultní nemocnice Olomouc je náš přirozený partner v rámci Olomouckého kraje a osobně jsem velmi rád za tuto spolupráci, kterou se nám postupně daří prohlubovat napříč jednotlivými odbornostmi. Jedním z hlavních cílů této spolupráce je zajistit našim pacientům komplexní péči v rámci regionu. Troufám si tvrdit, že se nám společně s fakultní nemocnicí podařilo nastavit spolupráci napříč většinou oborů. Covidové období nám sice zpomalilo rozšíření, respektive prohloubení spolupráce v rámci péče o onkologické pacienty, ale začátkem tohoto roku se nám již podařilo zahájit spolupráci například v oblasti onkogynekologie, a za to jsem nesmírně rád. Protože to znamená, že řada našich pacientek už nebude muset za tímto typem péče dojíždět do Olomouce nebo do jiných vzdálených pracovišť.
Jedním z podnikatelských cílů vaší společnosti pro rok 2021 byla stabilizace lékařského i nelékařského zdravotnického personálu. Nakolik se vám tento cíl podařilo naplnit, jakými nástroji?
Co se týká stabilizace personálu, ať už lékařského či nelékařského, tak nemohu říci, že se nám tento cíl podařilo naplnit na sto procent. Asi jako v každé nemocnici je nyní situace taková, že jsou oddělení, kde se nám to podařilo a naopak oddělení, kde se nám to stále ne úplně daří.
Zaznamenáváte úbytek zdravotnického personálu v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině a vzhledem k Vašemu zapojení do programu Ukrajina? Jak ho hodláte řešit?
Aktuálně u nás pracuje 21 ukrajinských kolegů, z toho 5 lékařů. Většinou jde o ženy, takže jsme úbytek zdravotnického personálu nezaznamenali. Spíše naopak. Všem našim kolegům jsme v den invaze nabídli pomoc, protože někteří z nich vyrazili na Ukrajinu pro své rodiny. Nabídli jsme jim ubytování, stravu, finanční pomoc, pomáháme s administrativou. Do pomoci se zapojila řada našich zaměstnanců, a jsem na ně za to velmi hrdý. A podobně jako v jiných nemocnicích, tak i nám se podařilo v nemocnici zaměstnat nové lidi, kteří utekli před válkou z Ukrajiny. Ať už přímo v nemocničním provozu nebo v podpůrných provozech.
Jaký vliv v rámci řízení lidských zdrojů měla na vaši nemocnici pandemie covid-19?
Koronavirová pandemie nejenom v rámci našeho zdravotnického zařízení přinesla mnoho nových situací, se kterými jsme se všichni museli vypořádat. Myslím si, že situaci jsme zvládli. Velmi si cením profesionálního přístupu kolegů napříč celou nemocnicí. Abych odpověděl konkrétněji na to, jaký vliv měla, tak jednoznačně pozitivní. I když jsme pracovali v poměrně enormní zátěži, napětí, stresu, tak nás pandemie semkla, pracovali jsme jako celek, jako jeden tým, a to napříč celou nemocnicí.
Mohl byste přiblížit, jaké hlavní investice Nemocnici Šumperk v tomto roce čekají a jaké jsou vaše investiční plány do budoucna?
Aktuálně dokončujeme nový generel nemocnice pro následujících pět let. V letošním roce nás, tak jako mnoho dalších zdravotnických zařízení čekají investice do přístrojového vybavení v rámci IROP, konkrétně 98. výzvy “Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby” (dotačního titulu REACT-EU). Dále nás čekají nemalé investiční akce v oblasti IT, zateplení některých objektů s cílem snížení energetické náročnosti objektů nebo projekt dopravní infrastruktury areálů nemocnice.
Konzultujete tyto plány s vedením města Šumperk, vnímáte jejich podporu?
Ano, vedení města Šumperk se snažíme o většině našich investičních záměrů informovat.
Jaký je Váš názor na rozhodnutí vlády snížit platby za státní pojištěnce?
Nezbývá nic jiného, než takové rozhodnutí respektovat. Osobně mně nepřísluší rozhodnutí komentovat, ale samozřejmě jsem celou diskusi na tohle téma bedlivě sledoval a věřím v příznivý vývoj české ekonomiky, což by s sebou mohlo zdravotním pojišťovnám částečně sanovat výpadek jejich rezerv. Samozřejmě je také otázkou, zda v kontextu aktuální situace spojené s péčí o uprchlíky z Ukrajiny nedojde k přehodnocení tohoto rozhodnutí vlády a nakonec se platba za státní pojištěnce opět navýší. Co naopak vnímám pozitivně, tak jsou informace o vznikajícím valorizačním mechanismu ve smyslu určité předvídatelnosti.
V dubnu proběhne hlavní část dohodovacího řízení pro rok 2023. Které segmenty by měly zdravotní pojišťovny preferovat při navyšování úhrad za péči a proč?
Z dostupných informací a prohlášení jednotlivých pojišťoven to vypadá, že jednání nebudou jednoduchá, a to vzhledem k určité míře nejistoty, ať už stran případného dalšího vývoje epidemie COVID nebo aktuální situace spojené s péčí o uprchlíky z Ukrajiny, respektive s náklady, které s ní budou případně spojeny. Pojišťovny avizují, že nejsou připraveny nabídnout poskytovatelům žádné meziroční navýšení. Pokud by mělo dojít k nějakému navýšení úhrad, tak se domnívám, že by bylo fér, kdyby bylo postupováno ke všem segmentům stejně.
Investiční záměry státních nemocnic jsou finančně dotovány prostřednictvím zvláštního programu ministerstva zdravotnictví. Jaké možnosti mají nestátní zařízení a kdo a jak by měl podporovat jejich investice? Jakou máte zkušenost například s podporou kraje v této oblasti?
Z tohoto pohledu je v rámci systému určitá nerovnost, která některým umožňuje čerpat tyto dotace více, některým méně a někteří nemohou čerpat téměř nic, každopádně i přes to se snažíme aktivně vyhledávat možnosti dotačních titulů, kde bychom jako nestátní zdravotnické zařízení mohli být oprávněným příjemcem dotace. Není jich mnoho, ale zase nemohu tvrdit, že neexistují žádné. Co se týká podpory kraje stran investic do naší nemocnice, tak je to podobné, jako v případě dotačních programů ze strany ministerstva zdravotnictví.
Silvie Purmová
