Zítra by se vláda na svém jednání měla vrátit k přerušené diskuzi o návrhu zákona, který obsahuje sérii opatření spojených s legalizací pobytu osob přicházejících do Česka z válečné Ukrajiny. Aktualizovaný návrh, který má Zdravotnický deník k dispozici, jim kromě jiného přiznává nárok na účast na veřejném zdravotním pojištění v době ještě před udělením víza za účelem strpění. A to zpětně již od 24. února, kdy Rusko Ukrajinu napadlo. Pojištěny by měly být i děti, které se cizinkám s takovým pobytovým statusem narodí.
V současné době se mohou uprchlíci z Ukrajiny registrovat do systému veřejného zdravotního pojištění až po té, co od ministerstva vnitra obdrží tzv. vízum za účelem strpění. Zítra by vláda na svém jednání měla schválit speciálně připravený návrh zákona „o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“. Ten dále upřesňuje pravidla pro legalizaci pobytu těchto osob, a to včetně jejich nároku na účast na veřejném zdravotním pojištění.
Návrh zákona měla vláda na stole již minulý týden. Jednání nicméně přerušila s ohledem na výsledky debaty ministrů vnitra EU o statusu a nárocích uprchlíků z Ukrajiny na území Evropské unie, včetně jejich přístupu do systémů sociálního zabezpečení. Ministerstvo vnitra na základě toho ještě text dopracovalo.
Zdravotní péče se uhradí i novorozencům
Cílem úpravy, která se v některých aspektech odchyluje od současné české legislativy, především zákona o dočasné ochraně cizinců, je to, aby bylo možné „uspokojit základní potřeby“ uprchlíků. „Nezanedbatelná část osob vstupujících na území České republiky z důvodu probíhajícího válečného konfliktu bude potřebovat okamžité lékařské ošetření, které by za stávajících právních podmínek nebylo možné z prostředků veřejného zdravotního pojištění uhradit,“ píše se v důvodové zprávě k materiálu. Naprosté většině z nich sice do několika dní po vstupu do Česka vzniká nárok na registraci v systému na základě zmíněného víza za účelem strpění, ale do této doby jim případná zdravotní péče nemůže být uhrazena.
Vládou předkládaný zákon proto výslovně navrhuje, aby se pravidla pro úhradu zdravotní péče vztahovala na všechny tyto osoby, které zdravotníci ošetřili již v období mezi 24. únorem 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu, a dnem udělení víza. Obecně má pak podle zákona platit, že osoby se považují za pojištěné i v době třiceti dní před udělením víza za účelem strpění, resp. tzv. dočasné ochrany.
Zdravotní péče má současně být hrazena i dětem, které se v Česku cizinkám s takovým pobytovým oprávněním, resp. vízem, narodí, a to do 60 dní věku. Počítá se s tím, že během této doby stihnou rodiče vyřídit dítěti pobytový status, od něhož se bude odvíjet jeho další nárok na zdravotní pojištění.
Vláda: Chceme předejít zhoršení zdravotního stavu před vznikem nároku
„Cílem tohoto postupu je především legitimizace úhrady u osoby, která fakticky v době poskytnutí zdravotní služby není účastna veřejného zdravotního pojištění, ale ve velmi krátké době se účastníkem stane,“ vysvětluje důvodová zpráva. Navržené řešení tak „pouze modifikuje současný stav za účelem adekvátního a efektivního řešení probíhající humanitární krize.“
Podle autorů materiálu zatím nelze konkretizovat celkové finanční dopady navrhované úpravy, protože „není možné kvalifikovaně odhadnout velikost migrační vlny.“ V případě dopadů do systému veřejného zdravotního pojištění s ohledem na prodloužení doby, kdy budou cizinci pojištění, se nicméně očekávají v řádu „maximálně desítek milionů korun.“
Tyto náklady by nicméně systém nesl tak jako tak, protože cizinci by pravděpodobně potřebnou péči stejně čerpali po udělení víza. Tímto řešením se tak má předejít zhoršení jejich zdravotního stavu v mezičase, což by systému přineslo jen vyšší náklady. „I s ohledem na proporcionalitu tohoto kroku ve vztahu k ochraně života a zdraví je nutné tyto náklady považovat za účelně a řádně vynaložené,“ uzavírá důvodová zpráva.
Helena Sedláčková
