Vakcín pro ukrajinské děti je zatím dostatek. Pomoc Česku slíbila i Evropská komise

Očkování je jednou z priorit primární zdravotní péče pro osoby, které utíkají před válkou na Ukrajině a našly azyl v České republice. Na děti, u nichž není možné doložit předchozí vakcinaci, je nahlíženo jako na neočkované a jsou doočkovány podle českého očkovacího kalendáře. V tuto chvíli však není jasné, kolik takových dětí mezi příchozími je, tedy kolik vakcín bude nutné zajistit. Pomoc se zajištěním očkovacích látek již přislíbila evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakides. Konkrétně by se mělo jednat o vakcíny proti tuberkulóze, spalničkám a dalším infekčním chorobám, proti kterým se běžně v Česku očkuje.

Podmínkou ke vstupu do dětského kolektivu pro ukrajinské děti je provedení zdravotní prohlídky pediatrem a kontrola očkovacího průkazu. Na základě doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP platí, že pokud není možné očkování prokazatelně doložit, bude na dítě nahlíženo jako na neočkované a mělo by být doočkováno podle českého očkovacího kalendáře. „Pokud rodiče nebo jiný doprovod dítěte nedoloží dokumentaci o jeho očkování, bude k němu přistupováno jako k neočkovanému a očkování bude zahájeno během této první zdravotní prohlídky. V některých případech je možné na přechodnou dobu vycházet z anamnestických údajů rodičů / doprovodu a očkování odložit o maximálně 4 týdny,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Zatím však není jasné, kolika dětí příchozích z Ukrajiny, se bude týkat nutnost (do)očkování. To znamená, že v tuto chvíli není ani zřejmé, kolik očkovacích látek a proti jakým chorobám bude Česko potřebovat. „Vakcín je aktuálně dostatek a další jsou objednány jak u distributora, tak cestou Evropské komise,“ dodává Jakob. Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP však varuje, že už dříve se dětští praktici potýkali s nedostatkem vakcín. „Je velmi urgentní, aby očkovací látky byly zajištěny. To je v kompetenci ministerstva zdravotnictví a bylo nám přislíbeno, že se situace akutně řeším. Tedy musím věřit, že budeme mít čím očkovat,“ říká Alena Šebková, předsedkyně společnosti.

Do ordinací dětských praktiků přichází různě (ne)očkované děti z Ukrajiny

Praktičtí lékaři pro děti a dorost se již v těchto dnech ve svých ordinacích setkávají s dětskými pacienty přicházejícími z Ukrajiny a naráží na první obtíže. Kontrola očkovacího průkazu, pokud jej rodiče mají k dispozici, ať již fyzicky nebo jeho kopii, včetně elektronické, je pak součástí první zdravotní prohlídky pediatrem. „Situace se různí lokalita od lokality. Přicházejí děti plně očkované, kde je doloženo očkování. Tam je to naprosto jednoduché, jelikož očkovací kalendář Ukrajiny je maximálně shodný s naším. Tam se tedy následně může pokračovat podle našeho kalendáře. Pokud ale rodiče nedoloží, že dítě bylo očkované, hovoříme o očkování, které je u nás povinné, považuje se dítě za neočkované. A pak se postupuje podle odborných doporučení a podle legislativy ČR, především s ohledem na kolektiv,“ přibližuje Šebková.

Určité provozní obtíže v ordinacích dětských praktiků přiznává také Daniel Dražan, pediatr a člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP: „Některé děti nemají očkovací průkazy, někteří sice ano, ale azbuka se dost obtížně luští, byť časem si asi zvykneme, a jazyková bariéra je také přítomná, tedy se nám rodičům otázky spojené s očkováním hůře vysvětlují. Přítomnost Ukrajinců, kteří mluví česky a žijí v České republice, v ordinacích, hodně pomůže, ale ne vždy to lze organizovat. Podle zatím omezených zkušeností anglicky příchozí Ukrajinci moc neumí.“

Podle něj zatím situace v ordinacích PLDD zvládnutelná, ale mnohdy proto, že řada ukrajinských rodičů se svými dětmi ještě neabsolvovala vstupní zdravotní prohlídku. Lze tak očekávat větší zátěž v těchto ordinacích. „Vzhledem k nízkým kapacitám dětských praktických lékařů to úplně jednoduché nebude,“ dodává Dražan. Další a podle něj zbytečnou zátěží by mohl být případný požadavek na provádění sérologických vyšetření jako variantu k vakcinaci dítěte, u něhož nelze prokazatelně doložit předchozí očkování. „Nedovedu si představit, že by se něco podobného provádělo. Je to finančně a logisticky náročné a úplně zbytečné. Pro některá onemocnění ani ochrannou hladinu protilátek neznáme,“ upozorňuje člen výboru odborné společnosti.

Mohlo by vás zajímat

Velbloudí proteiny umí pronikat do rakovinných buněk a ničit je

Nejistotu ohledně budoucí zátěže spojené s dětmi přicházejícími z Ukrajiny pro dětské praktiky vnímá Odborná společnost dětských praktických lékařů ČLS JEP. „Velmi záleží na tom, jaké procento dětí nedoloží očkování. Podle toho pak můžeme hovořit o tom, zda to zvládnou ordinace PLDD nebo u těchto dětí bude vytvořen nějaký zvláštní systém, např. systém ambulancí poskytující ve zvláštním režimu ambulantní péči válečným uprchlíkům. Nebo kombinace obojího. Je nutné si uvědomit, že nejde jen o očkování, ale vyšetření dětí, o kterých nic nevíme, to zabere daleko více času,“ dodává Šebková s tím, že velmi záleží na konkrétních lokalitách. „Někde jsou již ordinace PLDD na stropu svých kapacit,“ shrnuje.

Vakcíny pro ukrajinské děti se řeší napříč Evropou

Dodávkami potřebných očkovacích látek se zabývají producenti vakcín, které se běžně používají při plošném povinném očkování dětí v Česku. Očkovací kalendáře pro děti jsou mezi členskými zeměmi EU srovnatelné, byť se mohou v detailech lišit. „Nepřetržitě vyhodnocujeme poptávku ve všech sousedních zemích, abychom zajistili, že budeme mít adekvátní množství výrobků GSK pro uspokojení současných i budoucích potřeb všech obyvatel, včetně uprchlíků,“ vysvětluje Miriam Kejzlarova, vedoucí komunikačního oddělení společnosti GSK.

Nutnost zajištění očkování pro uprchlíky z Ukrajiny se stala tématem i pro evropskou komisařku pro zdraví Stellu Kyriakides. „Děti budou potřebovat pokračovat ve svém běžném očkování. Skrze Evropský úřad pro zvládání zdravotních krizí (HERA) pracujeme na zajištění vakcín proti tuberkulóze, poliomyelitidě a dalším infekčním chorobám,“ uvedla komisařka ve svém projevu na setkání ministrů a ministryň zdravotnictví členských zemí EU. Podle Kyriakides je vzájemná evropská jednota ve zvládání krizové situace, včetně oblasti zdravotnictví, tou nejvhodnější odpovědí na současnou situaci. „Naše jednota je tou nejsilnější odpovědí,“ dodala.

Ludmila Hamplová