Zničená zdravotnická infrastruktura, přerušené dodávky životně důležitých léků a miliony lidí bez potřebné zdravotní péče, to jsou viditelné dopady války na Ukrajině. Téměř tisíc ukrajinských zdravotnických zařízení se pak podle Světové zdravotnická organizace nachází přímo v oblastech bojů nebo v jejich blízkosti, což znamená, že buď nefungují vůbec nebo jen se značnými omezeními. Obrovské množství ukrajinských pacientů tak zůstávají bez nezbytné léčby.

Zdravotníci a zdravotnická zařízení se během války na Ukrajině jsou terčem útoků a počet těchto barbarských činů roste. Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila, že k 22. březnu došlo k celkem 64 útokům vůči zdravotníkům a zdravotnickým zařízením v zemi. Celkem při nich zemřelo 15 osob a dalších 37 osob bylo zraněno. Každý den tak v zemi dochází k minimálně dvěma až třem útokům, při nichž jsou terčem zdravotníci.

„Útoky cílené na zdravotní péči jsou porušením mezinárodního humanitárního práva, ale také až znepokojivě běžnou válečnou taktikou. Ničí kritickou infrastrukturu, a co hůř likvidují i naději,“ uvedl na tiskové konferenci Jarno Habicht, zástupce WHO na Ukrajině. „Tyto útoky připravují zranitelné lidi o zdravotní péči, která pro ně často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Proto zdravotní péče není a nikdy nesmí být během války cílem,“ dodal.

Téměř tisíc ukrajinských zdravotnických zařízení se nachází v místech bojů

Rozsah války ilustruje skutečnost, že se zhruba tisíc ukrajinských zdravotnických zařízení nachází v místech, kde se válčí. To zásadně komplikuje jejich provoz a poskytování potřebné péče válkou zmítaným obyvatelům. Některá z těchto zařízení nefungují vůbec, jiné se značnými omezeními, a i v případě, že i přes extrémně náročné podmínky zůstávají v provozu, mnozí nemocní se obávají opustit své úkryty, protože už jen cesta by pro ně znamenala riskovat život.

Jak uvádí WHO, i doposud fungující zdravotnická zařízení v zemi musela změnit svůj obvyklý provoz. Řada nemocnic se nyní soustředí na péči o raněné a musela omezit ostatní péči, což se negativně dotýká chronicky nemocných. Téměř polovina ukrajinských lékáren je nyní uzavřena. Mnozí zdravotničtí pracovníci museli opustit své domovy a nemohou pracovat.

Již téměř čtyři miliony Ukrajinců uprchlo ze země do zahraničí a dalších sedm milionů uprchlíků se nachází na Ukrajině. Prakticky to znamená, že téměř každý čtvrtý obyvatel země musel odejít ze svého domova. Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) pak každý čtvrtý nuceně vysídlený člověk patří mezi chronicky nemocné. Péče o tyto pacienty však není dostupná nebo je dostupná jen s velkými komplikacemi. Chybějící zdravotní péče o chronicky nemocné na Ukrajině se tak může podle odhadů WHO dotknout řádově milionů osob.

Mohlo by vás zajímat

Válka zásadně zasáhla také očkovací programy, a to jak běžné povinné očkování, tak vakcinaci proti covid-19. Před začátkem konfliktu bylo v zemi denně očkováno proti covid-19 okolo 50 tisíc osob. Mezi 24. únorem a 15. březnem však bylo vakcinováno proti této infekci pouze 175 tisíc obyvatel.

Ukrajinští zdravotníci pracují nepřetržitě

Světová zdravotnická organizace od začátku války ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem zdravotnictví a dalšími místními úřady pracuje na pomoci zdejšímu zdravotnictví. Otevřela své operační centrum v polském Rzeszówě, odkud distribuuje zdravotnický materiál a potřebné vybavení na Ukrajinu. Takto bylo dodáno více než 100 tun zdravotnického materiálu.

Dalších zhruba 36 tun je na cestě a ještě 108 tun materiálu čeká na odeslání. WHO do země posílá mimo jiné chirurgický materiál, léky pro chronicky nemocné, léky pro dětské pacienty a zásoby krve a krevních produktů. „To, co a kam, dodáváme, odpovídá potřebám v terénu, kde nepřetržitě a v těžko uvěřitelných podmínkách pracují ukrajinští zdravotníci. Jeden tým vyškolených zdravotníků může pomoci jedné traumatické sady zachránit život 150 lidem. To znamená, že dodání 10 takových sad znamená 1 500 zachráněných lidských životů,“ shrnul Habicht.

Podpora a pomoc ze strany WHO se týká také sousedních zemí, kam míří uprchlíci z Ukrajiny. WHO mimo jiné vyslala 20 pohotovostních lékařských týmů, které působí jak přímo na Ukrajině, tak v Polsku a Moldávii. „Na vlastní oči jsem viděl zcela výjimečnou humanitární reakci v sousedních zemích, ale je třeba říct, že tato krize ještě zdaleka nekončí. Očekáváme, že v nadcházejících týdnech bude vysídleno ještě více lidí, zejména žen, dětí a seniorů. Tito lidé pak mohou mít problémy dostat se ke zdravotní péči a lékům, které potřebují,“ varoval Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

Ludmila Hamplová