Velké farmaceutické společnosti zůstávají v Rusku. Nezastavily tamní závody ani neutlumily obchod
Zatímco z Ruska prchají všechny možné společnosti od automobilek po banky, farmaceutické firmy zůstávají. Některé z nich přitom mají v zemi výrobní závody nebo tu provádějí řadu klinických studií. Odvolávají se na to, že musí zajistit péči o lidi.
Válka na Ukrajině vyvolala exodus mezinárodních společností z Ruska – od fastfoodových řetězců přes producenty ropy po výrobce luxusního zboží. Celkem tak zemi kvůli invazi na Ukrajinu opustilo nebo v ní přerušilo prodej přinejmenším 320 společností. Výjimkou však jsou farmaceutické firmy, které oznámily, že budou dále vyrábět a prodávat své zboží v Rusku. Podle nich Rusové potřebují mít dostupné léky a zdravotnické prostředky s tím, že mezinárodní humanitární právo vyžaduje, aby dodavatelské řetězce zachovaly.
„Jako zdravotnická společnost máme důležitý smysl, a proto i v tomto čase pokračujeme v péči o lidi, kteří na našich výrobcích závisejí, někdy i životně, a to ve všech zemích, kde operujeme,“ uvedl podle Kaiser Health News Scott Stoffel, divizní viceprezident laboratoří Abbott, které vyrábějí a prodávají v Rusku onkologické léky, přípravky pro ženy, léky na pankreatickou insuficienci či na játra.
Johnson & Johnson, který má kanceláře v Moskvě, Novosibirsku, Petrohradu či Jekatěrinburgu, oznámil, že bude nadále poskytovat základní léky těm, kdo je budou potřebovat, a to jak na Ukrajině, tak v Rusku, což je podle něj v souladu se současnými sankcemi.
Farmafirmy budou vnímány jako spoluviník nejkrutější operace na zemi
Váhavost farmafirem přerušit obchod v Rusku se ale střetává s rostoucí vlnou kritiky. Podle Jeffreyho Sonnenfelda, profesora na Yale School of Management, který sleduje, jaké firmy přerušily operace v Rusku, jsou farmaceutické společnosti ohánějící se argumentem, že musí v Rusku vyrábět léky z humanitárních důvodů, „v nejlepším případě pomýlené, v horším cynické a v nejhorším přímo prolhané“. Zároveň poukazuje, že i banky a technologické společnosti poskytují nezbytné služby.
„Rusové jsou v tragické pozici nezaslouženého utrpení. Pokud jim ale budeme nadále zajišťovat pohodlný život, pak podporujeme režim. Tyto farmaceutické společnosti budou vnímány jako spoluviník nejkrutější operace na zemi. Místo aby chránily život, budou považovány za někoho, kdo ho ničí. Cílem je ukázat, že Putin nemá pod kontrolou žádný sektor ekonomiky,“ vysvětluje Sonnenfeld.
Mohlo by vás zajímat
Americké farmaceutické a zdravotnické společnosti přitom operovaly v Rusku desetiletí a mnohé z nich své aktivity ještě posílily po invazi na Krym v roce 2014. V roce 2010 Putin, tehdy jako premiér, oznámil ambiciózní národní plán s tím, že se ruský farmaceutický průmysl stane pilířem při jeho snaze ze země znovu vybudovat vlivnou supervelmoc a zbavit se tak nutnosti dovozu farmaceutického zboží ze západu. V rámci tohoto plánu zvaného Pharma 2020 a Pharma 2030 vláda požádala západní farmafirmy, které chtějí prodávat výrobky rostoucí ruské střední třídě, aby svou výrobu umístily uvnitř země.
Farmaceutické výrobní závody v Kaluze, hlavním výrobním centru pro Volkswagen a Volvo jihozápadně od Moskvy, přitom byly financovány prostřednictvím partnerství mezi Rusnanem, což je státní podnik, který podporuje rozvoj high-tech firem, a americkými společnostmi s rizikovým kapitálem.
Pfizer, Johnson & Johnson, Novartis a Abbott jsou mezi firmami, které vyrábějí v Petrohradu či jinde v Rusku a prodávají léky jako značková generika nebo pod ruským označením. Výkonný ředitel Pfizeru Albert Bourla sice na CBS prohlásil, že společnost nebude v Rusku dále investovat, ale ani se od něj neodstřihne, jak to dělají mezinárodní společnosti v jiných sektorech.
Rusko se navíc snaží zaujmout pozici atraktivního výzkumného trhu, který nabízí levné a příznivé regulační prostředí pro klinické testování. Minulý rok tak například Pfizer provedl v Rusku klinické testy experimentálního antivirotika Paxlovid na léčbu covid-19. Před invazí na Ukrajinu podle hubu BioWorld zaměřujícího se na vývoj léků probíhalo 3072 klinických zkoušek v Rusku a 503 na Ukrajině. Hlavním sponzorem klinických testů v Rusku je přitom AstraZeneca, která zde má 49 zkoušek. V patách je jí Merck s 48 testy.
Společnosti se omezují na podporu humanitární pomoci
V tuto chvíli se tak reakce výrobců léků na invazi na Ukrajinu omezuje na veřejné přísliby darovat základní léky a vakcíny ukrajinským pacientům a uprchlíkům. Abbott chce dva miliony dolarů na podporu humanitárního působení na Ukrajině a Pfizer oznámil, že dal milion dolarů na humanitární granty. Novartis rozšiřuje humanitární snahy na Ukrajině a pracuje na zajištění nepřetržitých dodávek svých léků v zemi. Žádná z hlavních farmaceutických firem nebo výrobců zdravotnických prostředků ale neoznámila plány na zavření výrobních závodů nebo zastavení prodejů v Rusku.
Stovky lídrů zejména menších biotechnologických společností přitom v otevřeném dopise volají po tom, aby průmyslové společnosti ukončily obchodní aktivity v Rusku, a to včetně investic do ruských společností či investic v Rusku obecně, a zastavily obchod a spolupráci s ruskými firmami s výjimkou dodávek potravin a léků. Ulrich Neumann ze společnosti Janssen spadající pod Johnson & Johnson byl jedním z těch, kdo dopis podepsali, zda ale mluvil za firmu, nebylo jasné. Ve svém prohlášení na sociálních sítích společnost Janssen uvedla, že se „zavázala poskytovat přístup k základním zdravotnickým produktům v zemích, kde působí, v souladu se současnými mezinárodními sankcemi.“
GlaxoSmithKline, který má sídlo v Británii, pak v prohlášení uvedl, že přestává inzerovat v Rusku a nebude uzavírat kontrakty, které „přímo podpoří ruskou vládu či armádu.“ Zároveň ale společnost uvedla, že jako dodavatel potřebných léků, vakcín a každodenních zdravotních potřeb má odpovědnost udělat všechno, co může, aby je zajistila – a proto bude pokračovat v dodávkách produktů na ruský trh.
Nell Minowová z investiční společnosti ValueEdge Advisors poznamenává, že farmaceutické společnosti byly i v dřívějších globálních konfliktech posuzovány jinak než ostatní průmysl. Někteří firemní etici se například stavěli proti tomu, aby se farmaceutické společnosti stáhly z Jihoafrické republiky během apartheidu, aby bylo zajištěno, že do země budou proudit základní léky.
„Je rozdíl mezi hamburgerem a lékem,“ poukazuje Minowová. Společnosti by podle ní měly jasně odsoudit postup Ruska, ale pokud USA přímo nevstoupí do války, měly by společnosti vyrábějící základní léky a zdravotnické potřeby nadále fungovat. Minowová na tomto místě připomíná druhou světovou válku. Některé americké společnosti totiž obchodovaly s Německem až do poslední chvíle, než se USA do války zapojily.
-mk-
Michaela Koubová
