Hrozí, že miliony ukrajinských osob, které žijí s různým typem zdravotního postižení, zůstanou opuštěné bez nezbytné péče, což je může stát i život. Před těmito méně viditelnými, ale o to závažnějšími dopady války na Ukrajině, varují charitativní organizace a upozorňují, že situace těchto lidí se mění „v krizi uprostřed krize“. Ruská invaze na ně dopadá nejhůře a potřebné pomoci se jim dostává jen velmi obtížně. Už jen dostat se z místa, kde žijí, do bezpečnějšího úkrytu, aby se schovali před ostřelováním nebo bombardováním, je pro ně téměř nemožné.

Sedmnáctiletý Vova neví, že přímo za okny zuří válka. Nechápe, co znamenají spuštěné sirény. Nic netuší o tom, jaké škody působí bomby a střely dopadající na Kyjev. Chce si jen stavět věže z kostek a pouštět svoje oblíbené pohádky. Žije s Opitz-Kaveggia syndromem, vzácným genetickým onemocněním vedoucím k vážnému mentálnímu postižení. Vyžaduje nepřetržitou péči a také řadu léků. Ty je však nemožné získat spolu s tím, jak se ruské jednotky přibližují ukrajinské metropoli.

„Nejsme schopni sehnat léky, které zoufale potřebujeme – antikonvulziva Levetiracetam a Lamotrigin (pozn. redakce – léky proti epileptickým záchvatům a křečím). Bere je od svých deseti let,“ popsala televizní stanici CNN Natalie Komarenko, Volodymyrova matka. Možnost evakuace na bezpečnější místo pro ně kvůli synově postižení nepřipadá v úvahu, a tak spolu s tisíci lidmi v podobné situaci zůstávají v Kyjevě. „Vlakem ho odvést nemůžeme, protože může kdykoliv dostat záchvat a může dostat horečku. Nemusí vždy dát najevo, že potřebuje na záchod a nemůže ani chvíli zůstat bez dozoru,“ dodala s tím, že v úvahu nepřichází ani cesta autem, protože i tak může Volodymyr dostat záchvat: „Nemůžeme ani seběhnout dolů po schodech do protileteckých krytů. Většinou se schováváme na chodbě bytu, v koupelně nebo na záchodě.“

Na vozíku se během války utéct nedá

Jen v Kyjevě je podobných rodin několik tisíc. Na celé Ukrajině pak podle mezinárodní organizace European disability forum pak žije 2,7 milionu osob s postižením, podle další organizace Inclusion Europe v zemi žije okolo 261 tisíc mentálně postižených. Nejméně 100 tisíc z nich, většinou dětí, žije v různých sociálních či zdravotních zařízeních, což je činí extrémně zranitelnými vůči dopadům války. Evakuace těchto lidí a jejich nejbližších mimo Ukrajinu je pak extrémně náročná, ne-li přímo nemožná. „Potýkáme se s velkým nedostatkem možností transportu pro kohokoliv, zejména pro osoby se zdravotním postižením, které mají specifické potřeby, tedy nedostatek možností dopravy pro ty, kteří jsou na invalidním vozíku,“ upozornila na závažnost situace britský deník The Independent Anna Landre, která pracuje pro americkou organizaci Partnership for Inclusive Disaster Strategie, která se podílí na evakuaci lidí s handicapem z Ukrajiny.

Podle ní došlo k tomu, že velká část ze zmiňovaných 2,7 milionu osob zůstala během války opuštěna. Ze země se dostat prakticky nemohou. „Mluvili jsme s některými lidmi, kteří potřebují přepravu vleže, a těchto možností je opravdu nedostatek. Celé dny jsme hledali použitelné auto, kterým by jeden z našich dobrovolníků odjel na Ukrajinu, a nenašli jsme ho,“ dodala Landre. Ani to, že se některému z lidí žijících s postižením teoreticky podaří dostat na ukrajinské hranice, ještě neznamená, že jsou v bezpečí a problémy zanechali za sebou. Uprchlická centra ani evakuační autobusy nejsou zpravidla bezbariérové.

Utéct ze země, jak připomíná CNN, je velmi náročné i pro zdravého člověka bez jakéhokoliv postižení. Jakmile ale součástí rodiny je někdo, kdo má handicap, nebo dokonce takový člověk žije bez rodiny, prakticky nemá možnost odejít. Daryna Chuiska se svou desetiletou dcerou Vikou, která má dětskou mozkovou obrnu, uvízla několik dní u ukrajinsko-polských hranic. „Vika byla hodně dlouho bez rehabilitace, kterou potřebuje. Její stav se velmi zhoršuje. Neustále roste a její svaly se nevyvíjí rovnoměrně, takže se místo pokroků vracíme zpět. Začala padat, má problémy s chůzí a bolesti nohou,“ svěřila se matka CNN.

Mohlo by vás zajímat

Už jen cesta z rodného města na střední Ukrajině na hranice trvala několik dnů, což bylo pro dívku velmi vyčerpávající a její stav se zhoršil. Několik dní se s matkou ukrývaly ve sklepě a u Viky se objevily suchý kašel a dušnost. „V noci začala mít Vika záchvaty. Naposledy je měla, když jí bylo pět let. Od té doby na ně netrpěla,“ dodává Chuiska s tím, že se na dívčině stavu podepsaly stres a špatné podmínky ve sklepě. Evakuační autobusy a vlaky převáží také zvířecí mazlíčky, což je pro dívku problém, protože by kontakt s nimi mohl vyvolat další prudkou alergickou reakci.

Utéct nemohou, doma zůstávají bez pomoci

Lidé s postižením, ale také velmi nemocní nebo zranitelní senioři, jsou podle neziskových organizací těmi, na koho válka dopadá nejhůře. Zůstávají bez nezbytné péče. Dvojnásob to platí o těch, kteří doposud žili v různých zdravotnických nebo sociálních zařízeních. Některé z nich „už nemají základní věci jako potraviny, vodu, jídlo a vytápění“. Jannis Vardakastanis, předseda International Disability Alliance, označil podle serveru Euroactiv situaci na Ukrajině za „bezprostředně hrozící krizi uprostřed humanitární krize“.

„V současnosti zažíváme masové vraždění lidí a nejzranitelnější jsou lidé se zdravotním postižením, kteří jsou na vozíku, mají sluchové nebo zrakové postižení. Jak se dostanou do úkrytu?“ uvedl na březnové mezinárodní konferenci věnované této situaci Valeryj Suškevyč, předseda Národního shromáždění osob se zdravotním postižením na Ukrajině. Řada z těchto lidí má problém i s porozuměním toho, co se kolem nich děje.

„Mnoho starších osob a lidí s postižením nebudou moci uprchnout před násilím. Mohou být upoutáni na lůžko nebo se nemohou pohybovat bez pomoci. Někteří z nich se nemohou vydat na dlouhou cestu pryč se země, protože jejich zdravotní stav je špatný, mají osteoporózu nebo srdeční onemocnění,“ varoval Chris Roles, ředitel organizace Age International. Přibývají navíc případy, kdy pobytová zařízení zůstávají i se svými obyvateli závislými na péči odříznuté od zásob potravin, dodávek léků i energií. Všechny potřebné navíc není možné evakuovat.

Adam Zawisny, který pracuje pro Polskou asociaci pro osoby s mentálním postižením, upozornil, že existuje „děsivá černá díra“. V posledních dnech podle něj byly tisíce mladých lidí a dětí evakuovány do Polska, mnohdy proto, že v zařízeních, kde doposud žily, už nebyl dostatek zaměstnanců schopných se o ně postarat, a současně hrozilo, že budovy budou zasaženy raketami, střelami a bombami. „Je těžké uvěřit, že by situace v zařízeních pro dospělé byla lepší než v domovech, odkud byli evakuováni děti a mladiství,“ dodal.

Riziko, že lidé s postižením, kteří žijí v ukrajinských zdravotnických a sociálních zařízeních, zůstanou opuštěni bez péče, je podle deníku The Independent, reálné. „Víme, že asi 100 až 200 tisíc dětí žije v různých ústavech na Ukrajině. Podle toho, co jsem viděl, počet dospělých bude přinejmenším takový, možná větší. Jedna z organizací přímo na místě, se kterou jsme v kontaktu, nám sdělila, že v ústavu mají své dva lidi a nemají žádnou možnost, jak je dostat ven. Mají velmi vážné problémy s dopravou. Všichni lidé se zdravotním postižením jsou ohrožení, ale lidé, kteří žijí v ústavech nemají nikoho, kdo by je chránil, nedostane se k nim žádná pomoc, která by zajistila jejich bezpečnost a jsou v přímém ohrožení života,“ varoval Eric Rosenthal, ředitel organizace Disability Rights International.

Chybí zdravotní péče i základní léky

Lidé s postižením, chronicky nemocní a senioři na Ukrajině čelí také nedostatku léků, které pravidelně užívají. Velmi negativně dopadá i narušení provozu zdravotnických zařízení, jež nejsou schopná poskytovat obvyklou péči. „Potřeby lidí se zdravotním postižením během tohoto konfliktu rostou, a to ať už uvnitř Ukrajiny, tak když z ní odejdou. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí zoufale hledá přístřeší a ochranu, nemocnice mají problémy s péči o nemocné a zraněné, lidé s postižením jsou více ohroženi. Život zachraňující pomoc je nyní klíčová pro lidi na celé Ukrajině a uprchlíky, kteří odchází do dalších zemí,“ uvedl Emanuele Capobianco, ředitel pro strategii Nadace WHO.

Po větší a lépe koordinované pomoci směřované cíleně na potřeby osob se zdravotním postižením ohrožených válkou volají neziskové organizace. „Až deset procent uprchlíků jsou lidé se zdravotním postižením. Potřebují dostupné ubytování, rehabilitaci, potřebné vybavení a další podporu,“ uvedl pro portál Euroactiv Milan Šveřepa, ředitel organizace Inclusion Europe. Podle této a dalších organizací je nutné, aby pomoc těmto lidem byla lépe cílená a koordinovaná, a to zejména na úrovni států.

Konkrétně to znamená například poskytnout dostatečné množství invalidních vozíků a zajistit bezbariérová zařízení pro příchozí uprchlíky i cílenou finanční pomoc členským státům EU, aby byly schopné při pomoci uprchlíkům řešit i potřeby osob s postižením. „Snad se nám podaří na toto téma více upozornit. Každá drobnost pomáhá, protože lidé obvykle nemají ani ponětí, co to vlastně pro osoby se zdravotním postižením znamená nemožnost vyhledat bezpečný úkryt, evakuovat se nebo cokoliv takového,“ dodal Šveřepa.

Ludmila Hamplová