Od vypuknutí bojů na Ukrajině přišlo do Česka kolem 100.000 uprchlíků, převažují mezi nimi ženy a děti. Vláda se jim rozhodla otevřít systém zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je české zdravotnictví robustní, nicméně bude nutné si říct, jakou péči uprchlíkům nabídneme v segmentu specializované péče, kde jsou finance i kapacity omezené. „Je to otázka i na Evropskou unii,“ uvedl ministr na kulatém stole Zdravotnického deníku, který se konal na půdě ministerstva zdravotnictví. Podle něj by se systém zvládl celkově postarat maximálně o zhruba 300 tisíc příchozích.
Příval uprchlíků z Ukrajiny zatím Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvládá, ale vláda již musí řešit další postup, protože uprchlíků bude kvůli pokračujícím ruským útokům dál přibývat. Součástí vládních opatření je i otevření systému veřejného zdravotního pojištění vůči nově příchozím, a to prakticky od okamžiku vstupu na území ČR.
„Pro nás to v praxi znamená, že v první fázi se musíme postarat o akutní pacienty. V druhé fázi pak o ty, kteří jsou na Ukrajině rozléčení, aby mohli v léčbě pokračovat,“ prohlásil v pondělí na kulatém stole Zdravotnického deníku ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09). A popisuje případ zachycené sedmnáctileté ukrajinské dívky s Hodgkinovým lymfomem, která byla okamžitě přesunuta do jednoho z hematoonkologických center. „Konflikt jí přetrhl léčbu na čtrnáct dní. A to už pro ni znamená rozdíl mezi životem a smrtí,“ konstatoval Válek.
Ministr se chce vyvarovat zahlcení ordinací praktických lékařů a ambulantních specialistů. „Chceme spíše vytvářet ambulantní centra u velkých nemocnic, kde se zapojí i naši ukrajinští kolegové,“ uvedl dále.
Česko i EU hledají odpovědi na složité otázky
Zcela odlišnou kapitolou v ministrových úvahách je specializovaná centrová péče. Právě v tomto segmentu bude muset resort zdravotnictví, resp. vláda ještě hledat odpovědi na složité otázky. Predikce s přílivem žen a dětí počítaly, nicméně se ukázalo, že nezletilých dětí na jednu matku je nakonec mnohem více. „A chceme jim nabídnout péči, která je jim k dispozici doma na Ukrajině, nebo dohnat ten skluz, které ukrajinské zdravotnictví má vůči evropským zemím?,“ ptá se řečnicky ministr.
Z pohledu lékaře je pro něj odpověď jasná, ale je zcela na místě uvažovat o tom, zda na to systém má peníze. „A pak je to otázka na Evropskou unii. Pokud má s Ukrajinou takovou solidaritu, tak je třeba si odpovědět na otázku, zda zlepšení zdravotního stavu Ukrajinců, kteří prchli do Evropy, není ta nejlepší investice do budoucnosti. Jde totiž především o děti a mladé lidi,“ zdůraznil Válek.
Evropská komise skutečně – vedle poskytování mimořádné humanitární pomoci a finanční i kapacitní podpory států na hranicích s Ukrajinou – představila tento týden legislativní návrh, který upravuje pravidla pro dotace poskytované v rámci tzv. politiky soudržnosti (strukturálních fondů). Ten by měl poskytnout zemím EU větší flexibilitu při financování široké škály opatření na podporu uprchlíků, včetně investic do zdravotní péče. Státy EU mohou také podle Komise na opatření související s uprchlickou krizí využít prostředky z obálky pro rok 2022 v rámci programu na oživení po koronavirové krizi REACT-EU.
Tím otazníkem, který stále visí ve vzduchu, tak nyní je, jakou částkou nakonec Evropská unie přispěje svým členským státům, resp. České republice. „A pak se můžeme bavit o tom, jakou péči můžeme nabídnout. Nejde totiž jen o dostupnost, ale například i o ceny léků,“ konstatuje Válek.
Kvantita nesmí pohřbít kvalitu
Dalším důležitým aspektem je podle Válka také ohled na to, aby nedošlo k zahlcení systému. „Kvantita nesmí pohřbít kvalitu. Pokud bude uprchlíků příliš, tak jim prostě nebudeme schopni nabídnout péči v kvalitě, jakou bychom chtěli. A všichni tu budou s výčitkami krvácet,“ myslí si ministr.
Proto je podle něj zcela namístě diskuse na úrovni EU o kvótách, tj. kolik uprchlíků by měl každý stát EU přijmout. „Podle mých odhadů je kapacita našeho systému někde mezi 200 a 300 tisíci. Na 200 tisíc máme kapacitu, 300 tisíc zvládneme při propojení se soukromým a neziskovým sektorem a s využitím Chytré karantény a zkušeností z covidové pandemie,“ je přesvědčený Válek.
A v této souvislosti věří, že již brzy bude mít přesnější informace o zdravotním stavu uprchlíků. Na základě dat o systému zdravotnictví na Ukrajině, kde neexistuje zdravotní pojištění, a informací WHO připravili úředníci rezortu stručný anamnestický dotazník v ukrajinštině, který by měli nově příchozí vyplňovat. „Celý systém by měl být tak do čtrnácti dnů nastaven tak, aby nám data začala téct. A pak budeme schopni přesněji říct, co bude ta optimální strategie a jak pokračovat dál,“ konstatoval ministr.
Mimo jiné bude například nutné zmapovat předchozí očkování, protože na Ukrajině panuje horší epidemiologická situace, která se týká hned několika infekčních chorob. I proto Česká vakcinologická společnost v úterý doporučila, aby všichni příchozí, pokud nejsou schopni doložit své očkování, absolvovali vakcinaci podle českého očkovacího kalendáře.
To, co bude nad naše možnosti, domluvíme se sousedy
Právě s ohledem na skutečnost, že většina uprchlíků jsou děti a mladiství, nelze podle Válka na kvalitu poskytované péče rezignovat. „Protože buď tady zůstanou a chceme, aby z nich byli co nejhodnotnější občané, nebo se vrátí. A pokud je vrátíme v co nejlepším stavu a kondici, tak dáváme Ukrajině šanci do budoucna,“ je přesvědčený Válek.
A nelze podle něj pominout ani skutečnosti, že dospělí Ukrajinci jsou pracovití lidé a bude mezi nimi i řada zdravotníků. „A ti, pokud tady zůstanou, tak je to dobré i pro nás. Nechci vykrádat ukrajinskou intelektuální elitu, to není ani korektní. Ale nevíme, jak dlouho konflikt potrvá. A i na toto se připravujeme.“
Český systém je robustní, shrnuje Válek, ale při drahých léčbách má omezenou kapacitu. „A ta nesmí jít na úkor českých pacientů, to je zřejmé. Monitorujeme proto kapacitu u některých vzácných onemocnění, spolupracujeme s pacientskými organizacemi. To, co bude nad možnosti českého systému, budeme domlouvat se sousedními zeměmi jako Rakousko a Německo,“ dodal.
Vobořil: Je třeba více zapojit soukromý a nevládní sektor
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v souvislosti s uprchlickou vlnou upozorňuje, že vláda by se neměla bát více zapojit soukromé a nevládní organizace. „V humanitární krizi jsou nemocnice vždy rigidní, protože nezvládnou zareagovat na velkou masu. Přitom řada velkých nevládních organizací dokáže poskytovat vedle sociální i zdravotní péči v ambulantní formě, mají své lékaře a další zdravotníky,“ konstatoval. Doporučuje proto, aby vláda pro ně vytvořila nějakou nabídku, jako se to povedlo například v Německu během covidové krize. „To by situaci určitě pomohlo,“ je přesvědčený Vobořil.
Podle ministra Válka hrají nevládní organizace jistě nepominutelnou úlohu a ještě ji sehrají, zejména pokud bude nutné začít budovat uprchlické tábory. Při poskytování akutní péče však nelze podle něj pomíjet otázku financování. Nemocnice mohou, na rozdíl od nevládek, náklady na výše zmíněná zdravotní centra pokrývat ze svých paušálních plateb, v rámci nichž doženou ztráty, které by jim vznikly snížením počtu výkonů.
Opoziční poslanec z Hnutí ANO a předseda podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky Kamal Farhan dosavadní postup vlády vůči uprchlíkům ocenil. „Určitě je správně, že se mohou registrovat jako státní pojištěnci. Pro systém je to přínos, než kdyby se tady potulovali bez pojištění. To by byla katastrofa,“ konstatoval. Na druhou stranu zdůraznil, že je nutné co nejdříve vytvořit analýzu, kolik to bude stát a v jakém rozsahu se bude péče uprchlíkům poskytovat.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) nicméně upozorňuje, že nikdo neví, jak se situace bude ještě vyvíjet. „Všechny varianty jsou stále otevřené,“ uvedla. A dodala, že v úvahách o absorpční kapacitě českého zdravotnictví by se nemělo zapomínat na kvalifikované rodiče přicházejících dětí. „Je tam určitě nějaký počet kvalifikovaných zdravotníků. Myslím, že bude prostor i pro práci s nimi,“ uvedla na závěr.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
Kulatému stolu ZD s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, kde se hovořilo i o jiných tématech, se budeme věnovat v dalších článcích.
