Ke včerejšímu ránu bylo u největší české zdravotní pojišťovny zaregistrováno bezmála 153 tisíc lidí z Ukrajiny. Většinou se jedná o ženy s dětmi – méně než 18 let je téměř 70 tisícům registrovaných. To s sebou pochopitelně přinese také zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče, a to zejména té primární. VZP se proto spolu s ministerstvem a poskytovateli snaží zapracovat na tom, aby byla péče poskytována rovnoměrně napříč systémem. Samotní praktici, jak dětští, tak i dospělí, pak chtějí právě problematice péče o uprchlíky z Ukrajiny z části věnovat Kongres primární péče, který mají naplánovaný na 18. a 19. března.
„Přeskočili jsme z jedné mimořádné situace, která se jmenovala covid-19, do druhé mimořádné situace, která je z mého osobního pohledu ještě závažnější, a to je válka na Ukrajině. Vytváříme ale všechny předpoklady pro to, aby české zdravotnictví alespoň z pohledu VZP situaci zvládlo bez zhoršení dostupnosti zdravotních služeb pro občany ČR,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
V současnosti přitom prochází schvalovacím procesem tzv. lex Ukrajina, který se zabývá opatřeními v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pro zdravotnictví je nejdůležitější první ze zákonů, který připravilo ministerstvo vnitra a kde se řeší pojištění uprchlíků.
„Všichni uprchlíci, kteří přijdou na území ČR a požádají o vízum strpění, mají automaticky nárok na pojištění u zdravotní pojišťovny, přičemž nejčastěji jsou pojištěni u VZP. Mimořádnou kartičku VZP získají buď na sběrných místech, nebo 90 místech ministerstva vnitra, kde mohou žádat o vízum. Každý z utečenců je pojištěn zpětně 30 dní, takže i když si nestihne vyřídit náhradní kartičku nebo se nepřihlásí ke zdravotní pojišťovně, jsou mu všechny zdravotní úkony a ošetření včetně potřebných léků 30 dní zpátky hrazeny. To je důležité hlavně pro zdravotníky, aby věděli, že se nemusí bát tyto pacienty ošetřit, předepsat chronickou medikaci a zkrátka zajistit to, co potřebují,“ shrnuje předseda správní rady VZP Tom Philipp s tím, že všem uprchlíkům, kteří mají vízum za účelem strpění, platí pojistné stát.
V případě, že si pacient nestihne vyřídit kartičku, se při čerpání péče prokáže pasem s datem vstupu do EU. Tyto údaje si pak poskytovatel poznamená pro pozdější vykázání péče. Ideálně ale ministerstvo zdravotnictví doporučuje, aby lidé nepřihlášení ke zdravotní pojišťovně navštívili některou ze státních nemocnic.
Mohlo by vás zajímat
V trochu odlišné situaci od ostatních pojištěnců se nacházejí novorozené děti žen z Ukrajiny, které přišly na svět už na území ČR. Pokud bude mít alespoň jeden z rodičů v době porodu udělené vízum za účelem strpění, bude na prvních 60 dní dítě pojištěno automaticky ze zákona. Poté i ono musí mít udělené vízum za účelem strpění. V případě, že žádný z rodičů nebude mít v době porodu vízum za účelem strpění, bude podle schvalovaného zákona pojištěno zpětně až 30 dní před tím, než mu rodiče vízum vyřídí a přihlásí ho na pojišťovně, kde je registrována jeho matka. Všem je přitom hrazena péče ve stejném rozsahu jako českým pojištěncům.
„Chci ujistit, že VZP bude hradit všechny náklady spojené s ošetřením ukrajinských občanů, kteří přijdou do ČR, aby se zde schovali před krvavým konfliktem,“ dodává Tom Philipp. „Zároveň nebude omezena péče o občany ČR,“ podtrhává Zdeněk Kabátek.
Přihlásit se do systému veřejného zdravotního pojištění už lze i dálkově
VZP se také od počátku konfliktu maximálně snaží zpřístupnit vstup do systému veřejného zdravotního pojištění. Zapojila se proto do projektu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) a nyní tak vyřizuje registrace do zdravotního pojištění ve všech 18 centrech v 17 městech (z toho 15 míst pracuje v režimu nonstop). Celkově na těchto místech VZP provozuje víc než 90 stanovišť, žádosti o registraci vedle toho vyřizuje i na 196 pobočkách.
„Zkušenost z posledních více než dvou týdnů hovoří o tom, že se nám celý systém podařilo zvládnout a jeho prostupnost je velmi dobrá,“ konstatuje Zdeněk Kabátek s tím, že celý proces registrace jednoho občana se zkrátil na pět minut.
Aby vše bylo ještě jednodušší, vyvinula VZP aplikaci pro ty, kdo vstupují do systému nikoliv přes krajská centra, ale přes pracoviště azylové a migrační politiky (více zde). Díky ní je možno se ve chvíli, kdy již člověk má vízum za účelem strpění, zaregistrovat vzdáleně třeba přes chytrý telefon, v němž vyplní webový formulář v ukrajinštině. Jeho prostřednictvím lze vyřídit náhradní průkaz pojištěnce on-line.
„Co se týká technického vybavení, ideální je, pokud žadatel má chytrý telefon. Formulář pak může vyplnit právě tam a zhruba do dvou dnů mu na uvedený email přijde náhradní průkaz pojištěnce. Buď si jej vytiskne, nebo uloží v telefonu. Pokud žadatelé telefon nemají, mohou si formulář vyplnit kdekoli na počítači s připojením k internetu. Je ale opět nutné, aby si mohli náhradní průkaz vytisknout a nosit ho u sebe,“ říká náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov.
Zátěž je třeba rozložit rovnoměrně
Ve chvíli, kdy se podaří uprchlíky z Ukrajiny dostat do systému veřejného zdravotního pojištění, je ale také třeba zajistit čerpání a úhradu péče. Včera ráno přitom bylo u VZP zaregistrováno 152 700 uprchlíků z Ukrajiny (nejvíce v Praze, kde šlo o 39 tisíc, dále pak v Jihomoravském kraji s 15 tisíci a Středočeském kraji s 14 tisíci přihlášenými). Typicky se jedná o ženy s dětmi – do 18 let je 68 tisícům zaregistrovaných, z dospělých pak tvoří 80 procent ženy.
„Největší nápor bude směřovat do primární péče, následně pak do péče lůžkové. Bezodkladně jsme zahájili jednání se zástupci jednotlivých segmentů, kdy jsme začali jednat se zástupci primární péče, ambulantních specialistů, gynekologů, ale také s poskytovateli lůžkové péče, a zejména s ministerstvem zdravotnictví, se kterým spolupracujeme na tom, abychom distribuovali zátěž mezi jednotlivé poskytovatele rovnoměrně. V současné době intenzivně spolupracujeme na tom, aby byla zátěž, která bude směřovat zejména do primární péče, přesměrována do akutní lůžkové péče, tedy do nemocnic, a chceme najít takový systém řešení, který neztíží přístup českých občanů ke zdravotním službám,“ načrtává Zdeněk Kabátek.
Vzhledem k tomu, že velkou část příchozích tvoří děti, je třeba připravit hlavně dětské praktiky. Pokud by péče byla rozložena pravidelně, znamenala by současná zátěž pro každého dětského praktika nárůst pojištěnců o 40 až 50 dětí z Ukrajiny. „Smekám před praktickými dětskými lékaři, kteří se k problému stavějí velmi aktivně. Uvědomuji si, že je to enormní zátěž, a budeme dělat vše pro to, abychom jim vyšli vstříc,“ poukazuje Zdeněk Kabátek.
Praktici už se připravují
Problematice se proto bude věnovat také 16. ročník Kongresu primární péče, který proběhne tento pátek a sobotu. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ načrtává předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Na pacienty z Ukrajiny se už připravují i dospělí praktici. „Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ poukazuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Problematice se bude na kongresu věnovat také předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění. Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká – dvě dávky má pouze 34 procent obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen dvě procenta z nich. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje Dlouhý, podle kterého se chystá třístupňový systém péče, aby se zabránilo infekčním rizikům spojeným s migrací. První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče.
Pavel Dlouhý také poukazuje na to, že nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také například plicních lékařů, internistů či kardiologů.
Úhrady zatím poběží výkonově
Péče poskytnutá lidem z Ukrajiny bude nyní hrazena v rámci standardních úhradových mechanizmů a eventuální zvýšené náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb uprchlíkům budou zohledněny při závěrečném vyúčtování. Případné navýšení záloh bude řešeno standardním mechanizmem na základě žádosti poskytovatele zdravotních služeb.
V primární péči budou akutní ošetření i dlouhodobější péče hrazeny výkonově, výjimkou má být jen péče o těhotné, kde poskytovatel registruje a vykazuje agregovanou platbu s ohledem na naplnění doporučeného postupu. Pokud těhotná není při předporodní péči registrována u smluvního gynekologa, nevykazuje pak poskytovatel pojišťovně výkon registrace k porodu, ale výkony podle seznamu zdravotních výkonů. V lůžkových zařízeních bude péče vykazována, účtována a hrazena dle standardních mechanizmů platných pro rok 2022 podobně jako u pojištěnců s trvalým pobytem.
„Pokud bychom vycházeli z toho, že krize nebude dlouhodobá, máme připraveny mimořádné mechanizmy a výkonové platby u primární péče a posílení ambulancí v akutní lůžkové péči. Kdyby situace trvala déle, je třeba se bavit o tom, jak zajistit financování. Je na místě diskutovat o kapitaci a o dlouhodobější variantě úhrad,“ dodává Kabátek.
A jak se příliv lidí z Ukrajiny podepíše na výdajích veřejného zdravotního pojištění? „Pokud budou průměrné náklady na péči o ukrajinského občana obdobné jako u českého, což je však velmi vachrlaté, protože nevíme, o jakou věkovou strukturu ve finále půjde, mohli bychom počítat s náklady ve výši miliardy, miliardy a půl za rok v případě jednoho sta tisíc pojištěnců,“ poukazuje Zdeněk Kabátek. „Utíkají sem ženy s malými dětmi, což nejsou nijak drazí pojištěnci. Ministerstvo připravuje i pomoc pro onkologicky nemocné děti a další nemocné, ale gró tvoří zdraví mladí lidé,“ doplňuje Tom Philipp.
To, kolik uprchlíků náš systém zvládne absorbovat, je ale podle ředitele VZP těžké odhadnout. Zásadní roli totiž bude hrát i to, zda někteří vstoupí na trh práce a stanou se z nich zaměstnanci. To pak může mít podle Kabátka na systém veřejného zdravotního pojištění i stabilizační efekt. „My ale nevíme, jak se bude vyvíjet česká ekonomika a jak se bude vyvíjet situace v Evropě,“ uzavírá šéf největší české zdravotní pojišťovny.
Michaela Koubová
