Zaměstnavatelé narážejí na problém se vstupními prohlídkami lidí z Ukrajiny. Nové doporučení ministerstva ale problém řeší napůl

S tím, jak na české území přicházejí uprchlíci z Ukrajiny, se jim už mnozí zaměstnavatelé snaží nabízet práci. Začali ale narážet na to, že poskytovatelé pracovnělékařských služeb nechtějí u uchazečů o práci z Ukrajiny provést vstupní prohlídku s tím, že je k ní potřeba výpis z dokumentace registrujícího lékaře – což pochopitelně většina uprchlíků nemá. Ministerstvo zdravotnictví proto vydalo doporučení, jak postupovat. Problém však vyřešilo jen zčásti. Podle lékařů totiž není zcela jednoznačné a to, jak postupovat, pokud žadatel o zaměstnání nemá výpis ze zdravotnické dokumentace, z něj lze vyčíst obtížně. Zda se tedy podařilo odstranit zbytečné byrokratické překážky, tak asi ukáže až další praxe.

„V posledních dnech se často setkáváme se situací, kdy zaměstnavatel, který je ochoten zaměstnat uprchlíka z Ukrajiny, opakovaně naráží na to, že jeho poskytovatel pracovnělékařských služeb odmítne této osobě provést vstupní prohlídku do zaměstnání z důvodu, že nemá výpis z dokumentace od registrujícího praktického lékaře,“ popsal na síti LinkedIn předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Ivo Hlaváč. Podle něj se jedná zejména o obchodní řetězce a velké firmy zaměstnávající desítky tisíc lidí, přičemž nejde o ojedinělé případy.

„Tito velcí zaměstnavatelé využívající poskytovatelů pracovnělékařských služeb byli první, kdo Ukrajince chtěl zaměstnat, takže na tento problém také jako první narazili. Většinu pracovnělékařské péče pro menší zaměstnavatele standardně poskytují praktici, kam lidé teprve dojdou. Problém je ale stejný – v zákoně je řečeno, že mají mít výpis z dokumentace. Dá se to obejít tím, že se člověk zaregistruje u praktika, který mu odebere anamnézu a dokumentaci vytvoří, takže k pracovnělékařské prohlídce může výpis poslat. To se ale v praxi mnohdy neděje, protože první kontakt lidí se zdravotníkem někdy bývá právě v rámci pracovnělékařských služeb. Většinou ještě nemají praktika a někdy ani pojištění,“ vysvětlil ZD předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Podmínkou provedení pracovnělékařské prohlídky v případě, že ji neprovádí sám registrující praktický lékař, sice skutečně je výpis ze zdravotní dokumentace od registrujícího praktického lékaře, nicméně i v dobách normálních se stává, že pracovnělékařskou prohlídku potřebuje osoba, která registrujícího praktika v ČR nemá. Hospodářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu a Sdružení praktických lékařů proto požádaly ministerstvo o závazné stanovisko, jak v tomto směru postupovat.

Vyšetření zaměřené na TBC zůstává ke zvážení

Ministerstvo zdravotnictví promptně zareagovalo a vydalo doporučený postup, jak mají poskytovatelé pracovnělékařských služeb a registrujících poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství při pracovnělékařských prohlídkách postupovat při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání například ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100 tisíc obyvatel a dalších onemocnění, jako je právě Ukrajina.

„Zda je fyzická osoba zdravotně způsobilá ke konkrétní práci, kterou bude vykonávat v konkrétních pracovních podmínkách, či nikoli, nemůže být zjištěno jinak než pracovnělékařskou prohlídkou provedenou poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, který na základě zhodnocení zdravotního stavu, výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb (je-li k dispozici) a znalostí zdravotní náročnosti konkrétní práce, konkrétního pracovního prostředí a konkrétních pracovních podmínek, kterým je posuzovaná osoba při práci vystavena u konkrétního zaměstnavatele, vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci,“ uvádí v doporučení ministerstvo zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat

CVVM: Čtyři pětiny lidí se kvůli covidu dál obávají o zdraví svých blízkých

Ministerstvo zároveň poskytovatelům pracovnělékařských služeb a registrujícím praktikům výrazně doporučuje, aby při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání včetně těch z Ukrajiny postupovali podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. a využili všechny možnosti indikovat potřebná odborná vyšetření. Ve vyhlášce je přitom stanoven základní obsah pracovnělékařské prohlídky, která zahrnuje rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a prodělaných onemocněních se zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost. Součástí je také pracovní anamnéza, kde se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů, dále komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání. Provádí se i základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

Tato vyšetření lze rozšířit o další indikovaná vyšetření, která případně mohou i nahradit absenci výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře. Může jít například o vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, vyšetření na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiná vyšetření za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.

„Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na prevenci vzniku a šíření konkrétně tuberkulózy doporučuje, aby poskytovatelé pracovnělékařských služeb a registrující poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost zajišťující provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u uchazečů o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, tedy včetně Ukrajiny, podle svého odborného uvážení a v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb. zvážili indikovat u uchazečů o zaměstnání z těchto zemí další potřebná odborná vyšetření směřující k zamezení vzniku a šíření tuberkulózy, a to například skiagram hrudníku a tuberkulínový test nebo IGRA test (např. Quantiferon). Ministerstvo dále upozorňuje na možnost využití standardu poskytování dispenzární péče nemocným tuberkulózou a jinými mykobakteriózami a osobám s vyšším rizikem vzniku těchto onemocnění uveřejněném ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví,“ píše se v doporučení.

Zbytečná administrativní bariéra

Lékaři tak v současnosti mají k dispozici stanovisko ministerstva, to však tak trochu zůstává na půl cesty. „Naznačuje se, že se výpis nemusí vyžadovat, když se provede dostatečné množství doporučených vyšetření, kterých je tam ale celá řada plus odkazy na různá mezinárodní doporučení. Bylo by tedy srozumitelnější, kdyby se řeklo například to, že se do odvolání má každému žadateli o zaměstnání z Ukrajiny udělat rentgen na náklady zaměstnavatelů, aby se vyloučila TBC. Jsem si jist, že by to vydrželi, protože jde o stokorunové položky. Pro nás je primárně důležité, aby se lidé integrovali a dostali práci. Jsou to lidé hrdí a pracovití, nepřijeli sem pobírat sociální dávky, a není nejmenší důvod jim ani zaměstnavatelům nějakou administrativní bariérou, která není nezbytná, komplikovat život,“ konstatuje Ivo Hlaváč.

Ze znění ministerského doporučení nejsou příliš uchváceni ani praktičtí lékaři. „Čekal jsem, že bude napsáno jednoznačněji. Zákon je napsán trochu gumově – když se řekne, že výpis z dokumentace nahrazujeme čestným prohlášením a eventuálně doplníme nějaké vyšetření, je otázka výkladu, ale v současné době to jinak nejde. Pokud lidi chceme zařadit do života a do práce, tak je těžko budeme honit pro výpis z dokumentace na Ukrajinu. Doufal jsem, že každý doktor, který si stanovisko ministerstva přečte, bude vědět, co má dělat. Vyčíst se to z toho dá, ale chce to studovat poměrně podrobně a většina prohlášení je věnována tuberkulóze, ne tomu, aby se tady člověk obešel bez výpisu. A i u tuberkulózy je to napsané jak u chytré horákyně,“ říká Petr Šonka.

Ten zároveň připomíná, že pracovnělékařské prohlídky nemají primárně sloužit k záchytu nemocí, ale k vyhodnocení, zda je daný člověk schopen vykonávat práci, pro kterou je posuzován. „To, že na to věšíme, jestli je někdo rizikem pro ostatní spolupracovníky, je nadstavba. Primárně bychom si tedy měli říci, na co se u lidí zaměřit v rámci prohlídky hrazené ze zdravotního pojištění. Tyto dvě věci se teď trochu míchají dohromady,“ poukazuje Šonka.

Podle předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavla Dlouhého se přitom chystá třístupňový systém péče, aby se zabránilo infekčním rizikům spojeným s migrací. První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče. V centru, kde má člověk první kontakt se systémem, by tedy měl ideálně sedět lékař, který umí ukrajinsky. Ten by zjistil, jestli daný člověk jeví známky onemocnění, jako je třeba covid, a když ano, měl by být vyšetřen a léčen. Ve chvíli, kdy má člověk uděleno vízum za účelem strpění, pak čerpá zdravotní péči stejně jako kterýkoliv český občan, a měl by se registrovat u praktického lékaře. Nyní je tedy třeba jasně definovat, co všechno má udělat praktik, když člověka z Ukrajiny přebírá do péče, a jak by měla vstupní prohlídka vypadat.

„Na tom už je shoda a dáváme dohromady mezioborové stanovisko, kde bude uvedeno, že by se mělo postupovat podle vyhlášky o preventivních prohlídkách. Je ale otázka, jestli mají dostat ještě něco navíc, případně zda to má být paušální, nebo podle toho, v jakém je člověk klinickém stavu, odkud přichází a jakou má epidemiologickou anamnézu. Já bych se klonil pro druhé řešení, protože jakékoliv paušální řešení je podle mě špatně,“ dodává Petr Šonka.

Pracovnělékařské prohlídky tak stojí mimo základní systém, kde je možné zachytit onemocnění, nicméně i zde k tomu může dojít. „Chápu, že když jde člověk do provozu, kde je dvě stě lidí a klimatizace, tak bude zaměstnavatel chtít, aby měl provedený rentgen. Na druhou stranu nakazit se tuberkulózou není zas tak jednoduché – musí tam být dlouhodobý, pravidelný kontakt, takže bych to nijak nedramatizoval,“ uzavírá Petr Šonka.

Michaela Koubová