Bez výpisu z dokumentace se při pracovnělékařských prohlídkách u lidí z Ukrajiny obejdeme, říká předseda Společnosti pracovního lékařství

Cestu ukrajinských uprchlíků na český pracovní trh by nemělo komplikovat, pokud nemají výpis ze zdravotní dokumentace. Podle předsedy Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP profesora Milana Tučka byla i předtím, než ministerstvo zdravotnictví vydalo v této věci své doporučení (psali jsme zde) možná náhradní řešení v podobě komplexnější prohlídky. Celý proces sice je i vzhledem k jazykové bariéře náročnější, neměl by ale být překážkou při získání zaměstnání. Navíc vzhledem k tomu, že většinu příchozích tvoří matky s dětmi, by nemělo hrozit, že se pracovnělékařské prohlídky nebudou kapacitně zvládat.

„I do doby, než vznikl problém s ukrajinskou emigrací, řada agentur práce nebyla schopna zajistit potřebné doklady. Legislativa říká, že se výpis vyžaduje v případech, kdy je to nutné, není tedy nezbytně nutnou podmínkou pro prohlídku. Tu lze udělat i bez výpisu, v takovém případě ale lékař předtím, než vydá své rozhodnutí v podobě posudku, musí udělat příslušná vyšetření – což může být časová i finanční komplikace pro zaměstnavatele. Nelze to však vykládat tak, že bez výpisu není možné udělat nic. Očekávání, že lidé budou mít výpisy přeložené z cizího jazyka do češtiny, jak to říká legislativa, je liché. Je třeba to řešit individuálně,“ uvádí Milan Tuček.

Ideální samozřejmě je, pokud výpis ze zdravotní dokumentace uchazeč o zaměstnání při vstupní prohlídce má, a pokud ne, pokud má alespoň doklady o zdravotním stavu v podobě vyšetření. V případě, že člověk nemá nic, je třeba provést nezbytná vyšetření, která by mohla odhalit kontraindikace k výkonu povolání.

Vždy přitom záleží na tom, o jakou míru rizika v daném zaměstnání jde – jinak je tomu u kancelářských profesí, kde žádná zvláštní vyšetření třeba nejsou, a jinak třeba u brusičů či svářečů. Zde legislativa uvádí, že má být při vstupu do vyššího pracovního rizika neurologem provedena v předepsaném rozsahu elektromyografie (elektrodiagnostická metoda, která slouží především k diagnostice poruch nervosvalového aparátu), dále například pletysmografie (vyšetření na vibrace z důvodu možného poškození cév) s chladovým vodním testem nebo u svářečů rentgen hrudníku či vyšetření dechových funkcí. „Je to zkrátka dáno charakterem práce a mírou rizika,“ shrnuje profesor Tuček.

Ministerské doporučení akcentuje zejména tuberkulózu, protože Ukrajina patří mezi země, v nichž je výskyt nad 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Při posuzování, zda provést rentgen, je ovšem na místě brát v úvahu, z jakého prostředí lidé přicházejí a v jakém jsou zdravotním stavu.

Mohlo by vás zajímat

Cigareta jako jediná radost. Zásadní roli v přesvědčení kuřáka ke screeningu plic hraje i praktický lékař

„Paušálně u nich dělat taková šetření je nadbytečné. V případě, že je to potřeba, je však nutné udělat minimálně rentgen hrudníku – předozadní a boční snímek. To je z indikace lékaře. Představa, že se kromě rentgenu hrudníku bude dělat něco dalšího, je podle mého názoru lichá. Když jsem to konzultoval s pneumology, ti jednoznačně říkají, že dostupnost podrobnějších vyšetření je omezená časově i kapacitně. V případě, že se něco objeví, tak je na místě konzultovat plicní lékaře a záležitost řešit s nimi,“ popisuje Milan Tuček.

Problémem může být jazyková bariéra či čestná prohlášení

Problém ovšem mohou představovat čestná prohlášení. „Právníci vám řeknou, že čestné prohlášení je fajn, ale jde o dobrovzdání laika, kteréý nemůže postihnout všechno. Navíc by čestné prohlášení muselo být v řeči, které uchazeč o práci rozumí. Všechno se ale dá vyřešit, i když to někdy není snadné,“ konstatuje Milan Tuček.

Zkomplikovat práci tak lékařům může i jazyková bariéra. „Ne každý umí nějakou řeč, kterou by se dalo domluvit, takže to může probíhat i za pomoci překladatele,“ poukazuje profesor Tuček. Některé společnosti nabírající zahraniční pracovníky ještě před uprchlickou krizí přitom postupovaly tak, že se skupinou zájemců o zaměstnání přišel k lékaři i překladatel. Pokud překladatel k dispozici není, je třeba si vypomoci dalšími jazyky nebo může uchazeč přijít se svým blízkým, který s překladem pomůže.

Dnes pracovnělékařské prohlídky zajišťují odhadem z 90 procent praktici (600 jich prošlo kurzem pracovní medicíny) a z 10 procent lékaři specializující se na pracovní lékařství, kterých ovšem u nás není dostatek. Praktici přitom nejsou povinni pracovnělékařské prohlídky provádět s výjimkou nízkorizikových povolání, jako jsou kancelářské profese, kde tuto povinnost mají. Přesto by podle Milana Tučka systém měl pracovnělékařské prohlídky u lidí přicházejících z Ukrajiny zvládnout.

„Z dnešních tří set tisíc lidí – a asi jich bude ještě podstatně víc – se určitá část zpátky na Ukrajinu vrátí. Polovina jsou děti a z dospělých tvoří čtyři pětiny ženy. Ty se dají profesně integrovat podle toho, jaké mají vzdělání a jazykové schopnosti, ale zase ne všichni se nechají zaměstnat. Myslím tedy, že se to zvládnout dá,“ dodává profesor Tuček.

-mk-