Důsledkem pandemie je i přírůstek na váze, zejména u dětí, ukazuje průzkum slovenské pojišťovny
Ilustrační foto: Pixabay
Jen 22 procent Slováků hodnotí svůj životní styl pozitivně, vyplynulo z průzkumu slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP), který provedla společnost 2muse na vzorku 617 respondentů. Pandemie koronaviru ovlivnila životní styl, pohybové aktivity a projevila se na zdraví dospělé populace i u dětí. Průzkum VšZP deklaruje, že až třetina oslovených trpí nadváhou a celkově 41 procent lidí přiznává, že v průběhu uplynulých dvou let přibrali. Rodiče v průzkumu uvádějí, že pandemie má za následek přírůstek na váze zejména u dětí ve věku 9 až 11 let.
Důvodem může být i fakt, že víc jak dvě třetiny dětí všech věkových kategorií měly zavřené kroužky, a pandemie tak prohloubila pasivní trávení volného času. Alarmující je, že až 21 procent dětí ve věku 6 až 18 let se nevěnuje žádné sportovní aktivitě. Kroužky a mimoškolní aktivity natrvalo opustili v uplynulých dvou letech především mladí lidé ve věku 15 až 18 let. Pasivní trávení volného času je však příznačné i pro dospělou populaci. Přibližně třetina Slováků sportuje jen zřídka kdy nebo nikdy.
Návrat do období před pandemií bude náročný
Nárůst hmotnosti v době pandemie potvrzuje i hlavní odbornice Ministerstva zdravotnictví SR pro všeobecné lékařství pro děti a dorost Elena Prokopová. „Ke snížení fyzické aktivity a ke zvýšení sedavých aktivit došlo už u dětí po 6. roce života. Když se nám začaly vracet do ambulancí děti na preventivní prohlídky, zaznamenali jsme výrazný nárůst počtu dětí se zvýšenou hmotností, zvýšil se výskyt dětí s chybným držením těla, skoliózou, s poruchami zraku. Zaznamenali jsme také větší počet dětí s hraničním anebo zvýšeným krevním tlakem nebo se zvýšenými hodnotami hladiny cholesterolu v krevním séru,“ přiblížila Elena Prokopová. Podle odbornice se změnily i stravovací návyky dětí, a to k horšímu. „V průběhu pobytu doma měly volný přístup do ledničky, k sladkostem, ke slazeným nápojům. Návrat do období před pandemií bude náročný,“ konstatovala hlavní odbornice.
Strava je i podle průzkumu další Achillovou patou Slováků. Zdravě se stravují jen 2 z 10 dotázaných, přičemž děti jsou na tom ještě o něco hůř. Rodiče se na jedné straně přiklánějí k tvrzení, že se v jejich domácnostech v průběhu lockdownů zvýšila konzumace zdravých jídel (čerstvá zelenina a ovoce) a naopak se snížila konzumace nezdravých jídel. Na druhé straně se však většina dotázaných přiznala, že v průběhu běžných pracovních dní stravu neřeší, obvykle snědí to, co mají po ruce. Stejného názoru jsou i rodiče, kteří hodnotí stravování dětí. Zejména mladí v období puberty (12 – 14 let) konzumují vše, na co mají chuť, aniž by se omezovali.
Při celkovém hodnocení životního stylu se o něm pozitivně vyjádřilo jen 22 procent respondentů. Průzkum také potvrdil, že chování a zdraví dětí je výrazně ovlivněné rodiči, jejich chováním a postoji. Jestliže mají rodiče váhu pod kontrolou, daří se udržovat optimální hmotnost i u jejich dětí.
Státní VšZP spouští edukačně-preventivní program
V loňském roce v porovnání s rokem 2020 vzrostl počet pojištěnců VšZP léčených na obezitu o 10 procent. Podle dostupných dat, zatímco v dětském a pubertálním věku dominuje jako rizikový faktor obezita, v dospělosti se přidávají postupně další, jako je vysoký krevní tlak po 40 roku věku i poruchy metabolizmu tuků a cukrů. „VšZP má proto u lékařů primárního kontaktu objednaný výkon na určení kardiovaskulárního rizika, díky kterému je možné kvalifikovaně predikovat nejen finanční nákladovost pojistného kmene, ale i definovat rizikové faktory zdraví. Všechny uvedené rizikové faktory jsou ovlivnitelné a pro každý věk existuje řešení, kterým je možné tyto faktory redukovat. K účinným nástrojům na jejich redukci patří efektivní pohybová aktivita a úprava stravovacích návyků,“ zdůrazňuje místopředsedkyně představenstva VšZP Beata Havelková.
Lidé sice chtějí změnit stravovací návyky a zvýšit míru pohybové aktivity, ale ve většině případů se jim nedaří přetavit tyto plány do reálného života. Pomoci jim v tom má edukačně-preventivní program VšZP pod názvem Pohyb je zdravý. Pojišťovna se inspirovala podobnými zdravotně-výchovnými kampaněmi například v Holandsku a ve Finsku, kde měly prokazatelně pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva.
Mohlo by vás zajímat
„Zvyšujeme dostupnost relevantních informací o zdravém životním stylu, jakož i dostupnost správného pohybu. Na webové stránce je široké veřejnosti k dispozici hodnotný obsah v podobě tréninkových programů pro celou rodinu, článků od odborníků o zásadách vyváženého stravování, jídelníčky upravené pro potřeby aktivních lidí a další typy pro zdravější život,“ dodává generální ředitel VšZP Richard Strapko.
-bre-
Jozef Brezovsky
