Marginální dárci jsou tahouny moderní transplantační medicíny, pomáhají perfuze orgánů

Českým transplantačním centrům se navzdory covidu-19 relativně dařilo. A to i díky stále četnějšímu využití takzvaných marginálních dárců, tedy těch, jejichž orgány by v minulosti nešlo využít. Díky moderním technologiím a lékům chirurgové na sálech transplantují i orgány od lidí starších 70 let. Problematice se, stejně jako desítkám dalších témat z oblasti transplantační medicíny, věnoval začátkem dubna kongres Společnosti pro orgánové transplantace SOT ČLS JEP.

Zatímco před dvaceti lety byl nejčastějším dárcem člověk mladší 50 let, dnes nejsou výjimkou ani dárci přes 80. Trend, který vyžaduje nové přístupy a nasazení, ale zároveň umožňuje provádět velký počet transplantací orgánů. Vzhledem k narůstajícímu počtu pacientů na čekacích listinách se stále hledají způsoby, jak navýšit počty orgánů k transplantacím. A to nejen cílenou specializovanou péčí o zemřelé dárce, ale i pomocí speciální ex vivo perfuzní technologie.

„Srdce, játra, plíce nebo slinivka jsou orgány, které netolerují delší dobu studené ischemie. Máme k dispozici přístroje, které umožňují zkvalitnit orgán před samotnou transplantací. Například u jater a ledvin umíme výrazně zlepšit stav orgánu právě jeho napojením na přístrojovou perfuzi ještě před tím, než ho dostane příjemce,“ říká Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM a předseda Společnosti pro orgánové transplantace SOT.

Viklický doplnil, že se v IKEM nově transplantují orgány třeba i od dárců s hepatitidou C. „Jsou to většinou mladší ročníky, lidé, kteří zemřou z různých důvodů, často v souvislosti se zneužíváním drog. I jejich orgány už dnes můžeme transplantovat a příjemcům dát virostatika, která zaručí, že u nich žádná hepatitida nevznikne. Loni jsme měli v IKEM tři takové dárce a letos v lednu dalšího. Díky tomu můžeme transplantovat řadu orgánů, které bychom v minulosti nemohli využít,“ popisuje.

Kongres se věnoval i dalším aspektům transplantační medicíny, například méně častým transplantacím Langerhansových ostrůvků nebo střeva, problematice rejekce orgánů a jejich příčin, vlastní sekci měli mladí transplantologové i sestry, které konzultovaly i zkušenosti s komunikací s rodinami zemřelých dárců a spolupráci s dárcovskými nemocnicemi.

Mohlo by vás zajímat

Komentář Jiřího Bronského: Pediatrické ordinace v nemocnicích zachraňují systém, v řadě regionů představují jedinou možnost

„Nejvíce orgánů k transplantaci pochází právě od zemřelých dárců, kteří jsou identifikováni v různých nemocničních zařízeních. Spolupráce transplantačních center s různými nemocnicemi je proto pro program nepostradatelná,“ vysvětluje přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM a místopředsedkyně Společnosti pro orgánové transplantace Eva Kieslichová. O úspěchu transplantace podle ní rozhoduje spolupráce celého širokého týmu. Podílí se na ní nejen specialisté v interních oborech, transplantační chirurgové, anesteziologové, intenzivisté a celá řada sester, ale třeba i rehabilitační pracovníci a lékaři i laboranti biochemických a imunologických specializovaných laboratoří.

-sed-