Na Slovensku chybí tisíce zdravotních sester, jejich plat je hluboko pod průměrnou mzdou

Na Slovensku chybí tisíce zdravotních sester a situace se rok od roku zhoršuje. A není divu, jejich plat se totiž nachází hluboko pod průměrnou slovenskou mzdou. Základní plat sestry stanovuje zákon jako 0,89násobek průměrné měsíční mzdy před dvěma lety. To v roce 2022 dělá o 125 eur (zhruba 3.100 korun) méně než je výše průměrné mzdy z té doby, tj. 1.133 eur (zhruba 28.400 korun).

Zákon Národní rady Slovenské republiky č. 578/2004 stanovuje základní plat zdravotní sestry na Slovensku jako 0,89násobek slovenské průměrné měsíční mzdy před dvěma lety. V závislosti na specializaci může být koeficient 0,94, 1,06 nebo 1,1. Koeficient 0,89, který v roce 2022 činí 1.008 eur (zhruba 25.300 korun), je hluboko pod slovenskou průměrnou mzdou. Ta v roce 2020 činila 1.133 eur (zhruba 28.400 korun).

Snaha o zvýšení platových koeficientů

Navázání mzdy na průměrnou mzdu v národním hospodářství způsobil především tlak odborů ve zdravotnictví. „Cílem bylo přesně definovat minimální mzdové nároky, zejména poté, co byl první zákon o minimálních mzdových nárocích sester a porodních asistentek z roku 2011 pod tlakem hlavně ambulantních lékařů prohlášen v roce 2013 Ústavním soudem za protiústavní. Mzda sestry a porodní asistentky, která má vykonávat práci v lůžkových zdravotnických zařízeních bez ohledu na zřizovatele, je stanovena zákonem. Koeficienty pro výpočet základní složky mzdy (bez příplatků) jsou v porovnání s ostatními sousedními zeměmi velmi nízké, což jsme opakovaně zdůrazňovali a zdůvodňovali,“ říká Lukáš Kober, ředitel kanceláře Slovenské komory sester a porodních asistentek (SKSaPA).

Podle něj je dnes jasné, že takto stanovené koeficienty jsou příliš nízké a nemají motivační a stabilizační charakter. „Je třeba zdůraznit, že naprostá většina všech zdravotních sester na Slovensku nemá atestaci ani specializační studium, takže mají nárok na nejnižší koeficient. Sestry v ambulancích, zařízeních sociálních služeb a školských zařízeních nejsou odměňovány na základě tzv. mzdového automatu (výše zmíněný zákon č. 578/2004), sestra v nemocnici tedy vydělává více než sestra v ambulanci nebo v zařízení sociálních služeb. Proto chceme zvýšit koeficienty,“ připomíná Kober.

SKSaPA navrhuje začít s koeficientem 1,3 pro základní, tj. registrované sestry, což by v roce 2022 představovalo plat 1.472 eur (zhruba 36.800 korun). Poté by se měl plat zvyšovat podle získaných certifikátů nebo specializací, přičemž nejvyšší odbornost by měla mít tzv. sestra s pokročilou praxí, která by měla mít základní plat ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí dva roky.

„Současně požadujeme, aby tento způsob odměňování byl přenesen i do ostatních zdravotnických či nezdravotnických zařízení, kde sestry pracují. Výkon činnosti sester je ve veřejném zájmu a prostředky na mzdy jsou čerpány z veřejného zdravotního pojištění, a to bez ohledu na to, kde sestra pracuje – v nemocnici, ambulanci, sociální péči, školách apod.,“ vypočítává Kober.

Příplatky zvyšují platy hlavně v nemocnicích

Univerzitní nemocnice Bratislava (UNB) se při stanovování platů svých zaměstnanců řídí zákonem č. 578/2004 Sb. a dalšími souvisejícími zákony. „Kromě základní složky platu mohou naši zaměstnanci získat také osobní příplatek, náhradu mzdy za ztížený výkon práce, stejně jako příplatky za práci o víkendech a svátcích, za noční služby nebo odměnu za práci na skrytých odděleních. Při náboru nabízíme i příspěvek 4.000 eur (zhruba 100.000 korun), což samozřejmě do jisté míry pomáhá. Ale stále platí, že sester je ve zdravotnictví obecně nedostatek,“ vysvětluje tisková mluvčí UNB Petra Lániková.

Plat zdravotní sestry, zejména v nemocnicích, tak může být navýšen o různé další složky. Jedná se o příplatky, na které má zdravotní sestra nárok podle zákoníku práce. Tyto příplatky jsou rozděleny na příplatky s pevnou částkou (příplatek za práci v sobotu, v neděli, za noční práci, za rizikovou i nerizikovou práci, příplatek za ztížené pracovní podmínky, za neaktivní pracovní pohotovost mimo pracoviště), příplatky podle průměrného výdělku zaměstnance (příplatek za práci ve svátek nebo příplatek za práci přesčas) a příplatky podle minimální mzdy (příplatek za neaktivní pracovní pohotovost na pracovišti). Zaměstnavatelé mají navíc možnost použít osobní ohodnocení práce zaměstnance podle vlastních, ale transparentních kritérií.

Systém odměňování ve státních a soukromých nemocnicích není stejný. Zdravotní sestry a porodní asistentky jsou odměňovány na základě zákona ve všech lůžkových zdravotnických zařízeních bez ohledu na zřizovatele. „Zákon však nemyslí na zdravotní sestry, které pracují v ambulancích, zařízeních sociálních služeb a podobně,“ zdůrazňuje ředitel kanceláře SKSaPA.

Nemocnice Bory, která má zahájit provoz v příštím roce, již zahájila rozsáhlou náborovou kampaň. „V nemocnici Bory budou mzdy sester vyšší než zákonné minimum,“ říká mluvčí sítě nemocnic Set zdravia a poliklinik ProCare Jana Fedáková. Dodává, že nejvyšší částku k platu tvoří především příplatky za přesčasy, což nepovažuje za správnou a dlouhodobě udržitelnou cestu. „Odměny sester ve státních nemocnicích většinou odrážejí délku praxe sestry ve výši osobního příplatku. Pro nás osobní příplatek vypovídá spíše o profesním přínosu sestry pro pacienta a tým, který není závislý na věku sestry. V celkové mzdě je zahrnuta i roční prémie, která v nemocnici Bory činí jeden měsíční plat,“ konstatuje Fedáková.

Slovensko je daleko za průměrem Evropské unie

Je zřejmé, že průměrný věk zdravotních sester se zvyšuje a mladé, nadějné sestry odcházejí pracovat do zahraničí. Na Slovensku připadá na 1 000 obyvatel 5,4 zdravotních sester, zatímco v Evropské unii je to osm. „V současné době nám chybí více než 14 000 zdravotních sester. Patříme mezi země EU s nejnižším počtem zdravotních sester na tisíc obyvatel. Jedna sestra na oddělení tak má na starosti 15-30 pacientů, což hraničí s rizikem ohrožení bezpečnosti pacientů při poskytování zdravotní péče. Nemáme také dostatek zdravotních sester v komunitní péči, v ambulantních zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a nemáme ani školní sestry. Práce zdravotních sester tvoří v některých oborech až 80 procent zdravotní péče. Je třeba podpořit vzdělávání sester, vytvořit jim lepší pracovní podmínky, dobře řídit jejich práci, odstranit mobbing a bossing na pracovištích, podpořit elektronizaci ošetřovatelské dokumentace, aby sestry nebyly tolik administrativně zatěžovány. A samozřejmě upravit jejich platy tak, aby se jim vyplatilo zůstat pracovat ve zdravotnictví,“ vypočítává Lukáš Kober.

UNB je největší nemocnicí na Slovensku, což přináší zaměstnancům různé výhody. „Poskytujeme jim stabilitu nejen ve finanční oblasti díky vyplácení všech příplatků, ale také z hlediska zaměstnání v daném segmentu. Vzhledem k tomu, že UNB jako univerzitní nemocnice úzce spolupracuje se středními a vysokými školami, jsme atraktivním zaměstnavatelem pro studenty medicíny a ošetřovatelství. Učí se zde od nejlepších odborníků, a proto se často rozhodnou pracovat v našich zařízeních. Věříme, že tyto benefity usnadňují sestrám rozhodování, zda vycestovat za prací do zahraničí, nebo zůstat doma s rodinou a potřebnou stabilitou ze strany zaměstnavatele,“ říká Petra Lániková.

Nemocnice Bory bude zcela novým zdravotnickým zařízením, takže bude moci nabídnout sestrám práci v novém a moderním zařízení. „Pokud někdo odejde do zahraničí z finančních důvodů nebo proto, že chce poznat jinou kulturu, mentalitu, způsob práce, nebudeme mu v tom bránit a ani nechceme. Ale určitě těmto lidem nabídneme práci, pokud se nakonec vrátí domů. Těm zdravotníkům, kteří plánují odejít jen proto, že nejsou spokojeni se současným slovenským zdravotnictvím, však můžeme v Nemocnici Bory nabídnout takový standard práce, jaký by zažili v zahraničí – nejnovější technologie, moderní postupy a spolupráci s předními odborníky ze Slovenska i zahraničí,“ přibližuje Fedáková.

Lékařský odborový svaz nedávno oznámil, že lékaři vstupují do stávkové pohotovosti. Takto radikální kroky sestry zatím neplánují. „Chceme využít všech zákonných možností k tlaku na politiky, protože se domníváme, že to není problém ministerstva zdravotnictví, ale celé koalice, aby prosadila zvýšení mezd zdravotníků. Za této vlády se zvýšily platy ve státní správě, učitelům, ale na zdravotníky se stále zapomíná,“ uzavírá Lukáš Kober.

Jozef Brezovský