Nejvyšší soud: Nesouhlas se souloží lze projevit polohou těla, kterou pachatel násilně změní
Nesouhlas s pohlavním stykem nemusí paralyzovaná oběť znásilnění projevovat verbálně. Může zaujmout polohu těla znemožňující soulož. Pachatel naplní znak zločinu znásilnění, pokud pozici násilím změní. Vyplývá to z právní věty Nejvyššího soudu. V posuzovaném případu se žena svinula do klubka s koleny u brady a muž za ní vlezl od volantu.
O novou definici zločinu znásilnění, která by obsahovala jako podmínku pohlavního styku udělení výslovného souhlasu, usiluje část společnosti. Ministerstvo spravedlnosti s tím nesouhlasí, obětem to nepomůže.
Ministerstvo spravedlnosti ale chystá zavedení zákazu otázek na předchozí sexuální vztahy a chování oběti znásilnění při výslechu. Do budoucna je možné, že v přípravném řízení nebude moci obhájce nebo obviněný klást oběti dotazy přímo jako teď, ale výhradně zprostředkovaně. S tím nesouhlasí advokát Tomáš Sokol. “Pokud by měly být zakázány v trestním řízení otázky, zaměřené na předchozí sexuální vztahy a chování osoby, vystupující v trestním řízení jako poškozený v případě obvinění ze znásilnění, pak by logicky stejný ohled musel být brán v případě stejných nebo podobných otázek zasahujících lidskou intimitu v i v jiných trestních řízeních. Samozřejmě ve vztahu ke všem svědkům, nejen těch, kteří v řízení vystupují jako poškození,” uvedl v článku pro Českou justici.
Co je zločin znásilnění a že oběť nemusí nutně vyjadřovat nesouhlas hlasem mezitím upřesňují judikaturou soudy. Například právní větu ke zločinu znásilnění schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu letos už 23. února. Šlo o případ odmítnutého dovolání taxikáře, odsouzeného za znásilnění zákaznice, kterou vezl. Muž přelezl za zákaznicí od volantu na zadní sedadlo a vynutil si soulož.
Žena hledala peněženku, která ležela na zemi
Podle odůvodnění před tím řidič nedovezl ženu na požadovanou adresu, ale zavezl ji na odlehlé místo. Tam žádal zaplacení. Žena nemohla ve zmatku najít peníze, řidič odmítal vzít platbu kartou, i když měl terminál, a žádal zaplatit souloží. „Začal opakovaně požadovat okamžité zaplacení zakázky sexem, následně využil šoku a překvapení poškozené a dále své zjevné fyzické převahy, přelezl z místa řidiče přes ruční brzdu do zadní části vozidla, kde seděla poškozená s pokrčenýma nohama s koleny u brady, v tzv. klubíčku, silou poškozené roztáhl nohy, povalil ji na sedadlo do pololehu na zádech, sundal jí spodní kalhotky, poškozená byla touto stresovou situací tak paralyzována, že nedokázala adekvátně reagovat ani se bránit,“ popisuje se situace ve spisu.
„Protože v důsledku reakce na stres došlo k jejímu útlumu a znehybnění, čehož obviněný využil, vyhrnul jí šaty a vykonal na ní nechráněnou vaginální soulož s vyvrcholením na břicho poškozené, které poté sdělil, že její peněženka leží na zemi, poškozená v rychlosti posbírala své věci a vyběhla z auta, které vyfotografovala mobilním telefonem, čehož si obviněný povšiml a rozeběhl se za ní, poškozená před ním utekla do neosvětlené uličky, kde se skrývala do příjezdu hlídky policie,“ stojí v popisu případu.
Mohlo by vás zajímat
Paralyzovaná reagovala mrtvým broukem
Za zločin byl muž odsouzen ke dvěma rokům vězení na tříletou podmínku a k finanční úhradě majetkové a nemajetkové újmy. V dovolání k Nejvyššímu soudu argumentoval, že jeho oběť se záměrně nebránila. „Znak bezbrannosti z jejího chování není možné dovozovat, neboť po celou dobu s obviněným komunikovala, což je zřejmé z krátkých záznamů zvuku z palubní videokamery, navíc měla k dispozici mobilní telefon, kterým si mohla přivolat pomoc, a vozidlo nebylo po celou dobu zamčeno,“ uvedl řidič, podle kterého se drželi za ruce, navzájem se představili a muž vyhověl ženě v přání, jak soulož zakončit.
Jak ve svém vyjádření uvedla státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, nelze souhlasit, že „šlo o dobrovolnou soulož za účelem úhrady jízdného“. „Ačkoliv poškozená v důsledku tohoto jednání obviněného byla paralyzována a na stres reagovala stavem tzv. mrtvého brouka, což odpovídá její osobnosti, jak vysvětlila znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie PhDr. Tereza Soukupová, obviněný se nemohl domnívat, že se souloží souhlasí a přistupuje k ní dobrovolně,“ uvedla státní zástupkyně ve stanovisku k dovolání. Podle ní muž využil situace i svojí fyzické převahy.
Nejvyšší soud: Odpor musí být vážně míněný
Nejvyšší soud v odůvodnění konstatoval, že obecné soudy se s případem vypořádaly správně. „Výsledkem provedeného i doplněného dokazování bylo zahrnutí okolnosti vyjadřující znak „použití násilí“ obviněným do tzv. skutkové věty výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Oproti předchozímu rozsudku do skutkových zjištění soud včlenil, že v době, kdy obviněný přelézal a přelezl přes řadicí páku do zadní části vozidla ,seděla poškozená s pokrčenýma nohama s koleny u brady, v tzv. klubíčku, silou poškozené roztáhl nohy, povalil ji na sedadlo do pololehu na zádech, sundal jí spodní kalhotky…´,“ cituje Nejvyšší soud v odůvodnění.
Muž ovšem v dovolání namítal nesprávnou kvalifikaci, tedy že k souloži nedošlo donucením ani pod pohrůžkou násilí. Podle Nejvyššího soudu se donucením jiného k souloži míní překonání vážně míněného odporu nebo podlehnutí v beznadějné situaci. „Podstatným je posoudit, zda odpor oběti je vážně míněný, protože byl-li pouze předstíraný, nejde o donucení. O donucení také nejde, když sice poškozená osoba zpočátku klade odpor, ale později s pohlavním stykem dobrovolně souhlasí a takový projev je z jejího chování patrný,“ upozornil s odkazem na judikaturu Nejvyšší soud.
Dostal ji z klubíčka, povalil na sedadlo
„Pokud jde o průběh činu, jak byl ve skutkových zjištěních soudem v přezkoumávaném rozhodnutí popsán, nevznikají pochybnosti o tom, že obviněný na poškozené vykonal ,násilí´, aby mohlo dojít k pohlavnímu styku s ní. Je zjevné, že obviněný nejprve musel v prostoru auta přelézt na zadní sedačku, a aby s ní soulož vykonal, když ona zjevně nespolupracovala, bylo zapotřebí, aby jí dostal z její polohy ,v klubíčku´, a proto jí ,roztáhl nohy a povalil ji na sedadlo do pololehu na zádech´,“ uvedl však Nejvyšší soud.
Nejvyšší soud se rovněž vypořádal se situací v kontextu jízdy taxíkem a ztracené peněženky: „K námitkám obviněného je možno doplnit, že poškozenou prožívaný stres a obava byly objektivně podloženy jí vnímanou situací, a to nikoliv jen v důsledku aktu soulože samotné, ale i předchozím chováním obviněného, jež se vymykalo běžnému chování řidiče taxislužby. Lze jen připomenout, že k činu došlo v časných ranních hodinách, poškozená nemohla najít svou peněženku, aby mu zaplatila (nevěděla, že jí spadla pod sedačku).“
Právní věta:
Nejvyšší soud neshledal vady u rozsudků obecných soudu a dovolání muže ve všech bodech jako celek zamítl pro neopodstatněnost.
Z případu pak trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo právní větu
„Vážně míněný nesouhlas s pohlavním stykem ve formě soulože může oběť zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, která je v důsledku stresu neschopna verbální komunikace, projevit pouze způsobem chování, zejména polohou těla v podobě zaujetí pasivní obranné pozice, znemožňující provedení soulože. Pachatel naplní svým jednáním znak donucení objektivní stránky uvedeného zločinu, jestliže tuto její polohu násilně změní tak, aby mohl soulož provést,“ usneslo se trestní kolegium.
Irena Válová
