Nemáme zdravotnický, nýbrž nemocenský systém. Německý profesor zkritizoval nízké výdaje na prevenci
Pacienti chodí k lékařům na kontrolu s tím, že jsou přesvědčeni, že jsou zdraví. Když jim ale zjistí vysoký tlak nebo zvýšenou hladinu krevního cukru, jsou považováni za nemocné a léčí se příznaky namísto příčiny. Přitom příčiny 80 procent chronických onemocnění jsou známé. “Málo pohybu, špatná výživa, nedostatečná prevence nebo kouření a nadměrná konzumace alkoholu,” vyjmenoval je pro portál Deutsche Apotheker Zeitung Harald Schmidt, profesor Maastrichtské univerzity.
„V dnešním zdravotnictví lidé chodí k lékařům na kontrolu s přesvědčením, že jsou zdraví. Pokud jim je naměřen vysoký tlak nebo zvýšená hladina krevního cukru, najednou jsou považováni za nemocné. Chronická onemocnění jsou často pojmenována podle příznaků, přičemž příčina je zcela nejasná,“ uvedl během on-line konference Interpharm online 2022 lékař a farmaceut Harald Schmidt, který působí na univerzitě v Maastrichtu.
Jako příklad neefektivního přístupu k léčbě uvedl právě zmíněný vysoký krevní tlak. Podle Schmidta se příznaky léčí celá desetiletí, přičemž je jisté že v určitém okamžiku takový pacient bude vyžadovat zdravotní péči nejen v podobě léků na snižování krevního tlaku. „Nemáme zdravotnický systém, nýbrž nemocenský systém. Na všech úrovní se jen vydělává spousta peněz,“ míní Schmidt
Moderní medicína je v krizi
Podle Schmidta je moderní medicína v krizi a je třeba naléhavě přehodnotit její přístup k léčbě. Harald Schmidt připouští, že za poslední století výrazně stoupla střední délka života, avšak jde prý především o úspěch hygieny, vakcín a antibiotik. Očekávaná délka život a ohledem na jiná onemocnění se ale podle něho za poslední dekády změnila jen málo, přibývá chronických chorob.
Moderní přístup medicíny by měl vypadat jinak. Schmidt zmínil takzvanou personalizovanou medicínu, což znamená, že výzkumníci hledají, jak spolu nemoci, které známe, souvisí. Cílem je zjišťovat, zda a nakolik chronické onemocnění ledvin, plic nebo srdce souvisí s jedinou genetickou nebo vnější příčinou.
Podle Schmidta je chybou, že se často vyvíjejí léky k léčbě příznaků, přičemž mnoho účinných látek je prý de facto neúčinných. Schmidt se odkazuje na studie, z nichž vyplývá, že jen čtyři z deseti nejprodávanějších léků mají kýžený efekt při léčbě konkrétních nemocí. „To znamená, že tyto léky nepřinášejí žádný užitek nejméně třem pacientům ze čtyř,“ uvedl Schmidt na zmíněné konferenci.
Mohlo by vás zajímat
Čtyři z pěti chronických onemocnění je důsledkem špatné životosprávy
Harald Schmidt je rovněž přesvědčen, že běžné choroby by měly být zkoumány stejně jako je tomu u vzácných onemocnění. V případě vzácných totiž lze příčiny nalézt v několika orgánech a jsou dány geneticky. „Kdybychom začali rozumět všem nemocem, existovaly by jen vzácné nemoci,“ řekl Schmidt s odkazem na bývalého šéfa výzkumu v britské farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline. Teprve až kdyby se výzkum dostal do takové fáze, mohly by být léky skutečně přesné a díky měřitelnému účinku by jich bylo k léčbě zapotřebí mnohem méně, je přesvědčen Schmidt.
Za jednu z největších chyb současného (nejen) německého zdravotnického systému Schmidt považuje malý důraz na prevenci. Tím nemá na mysli pouze pravidelné docházení na preventivní lékařské prohlídky, ale předcházení vzniku řady chorob stylem života. Podle Schmidta lze 80 procent chronických onemocnění v západních zemích přisoudit některé ze sedmi hlavních příčin: málo pohybu, nesprávná výživa, nedostatečná preventivní medicína, kouření, konzumace alkoholu, příliš málo spánku a příliš mnoho stresu.
Příliš málo prevence
Doporučení týkající se životního stylu jsou podle Schmidta často podávána příliš obecně, nikoli však těm, kdo by z konkrétních rad a doporučení mohli profitovat. „Celkově je prevenci v našem systému věnována příliš malá důležitost. Pouze jedno procento všech výdajů v našem zdravotnictví jde na prevenci,“ upozornil Harald Schmidt.
Podle něho by se Německo mělo inspirovat Spojenými státy, kde se přístup medicíny k péči o zdravotní stav populace začíná přehodnocovat. V USA se rozvíjí „ekonomika blahobytu“, která se zaměřuje právě na prevenci. Lékárny například školí zdravotní kouče a jsou do projektů posilujících prevenci zapojovány. „Lékárna budoucnosti do tohoto systému dokonale zapadá,“ řekl mimo jiné Harald Schmidt.
Petr Musil
Petr Musil
