Ani loňská změna vlády nepřinesla zásadní obrat v odmítavém postoji resortu zemědělství k plánům Evropské komise zavést pro výrobce potravin povinnost jasně označovat nutriční kvalitu jejich výrobků i na přední straně obalu, tedy v zorném poli zákazníka. Má jít při tom o jedno z významných opatření na podporu zdravotní prevence, která je i jedním z pilířů zdravotnické části programového prohlášení současné vlády. Mezitím stále roste podpora pro zavedení tzv. nutričního semaforu Nutri-Score, a to jak mezi zdravotníky a výživovými poradci, tak mezi obchodníky i potravináři samotnými.
Na konci tohoto roku by měla Evropská komise předložit dlouho očekávanou novelu unijních pravidel pro označovaní výživové kvality potravin na jejich obalu. Ačkoli trochu stranou pozornosti širší veřejnosti, téma vyvolává poměrně velké vášně mezi zastánci jednoduchého, jasného a jednotného označovaní výživově kvalitních a nekvalitních potravin jako nedílné součásti zdravotní prevence a boje proti nezdravým stravovacím návykům, a těmi, podle nichž jsou současná pravidla dostatečná a má zůstat na výrobcích, jak se v rámci boje o zákazníka rozhodnou je upozorňovat na kvalitu svých produktů.
Do druhé skupiny se v minulosti zařadilo i české ministerstvo zemědělství pod vedením exministra Miroslava Tomana (ČSSD) a potravinářský průmysl v čele s Potravinářskou komorou ČR. Na opačnou stranu se postavilo ministerstvo zdravotnictví, resp. Státní zdravotní ústav a obchodníci vedení Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).
A na tom se nic nezměnilo ani po loňské změně vlády, kdy po vítězství tehdejší opozice právě na ministerstvu zemědělství došlo v nemalé řadě záležitostí k pomyslného obratu o 180 stupňů. Při svém nedávném pražském setkání s eurokomisařkou Stellou Kyriakidesovou odpovědnou za oblast zdraví a bezpečnost potravin nicméně současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) zmínil, že stávající systém označování potravin považuje za dostačující a v případě dalších změn se ČR kloní k dobrovolnosti, aby nevznikala zbytečná administrativa.
„Ministerstvo zemědělství hodnotí stávající unijní legislativu jako velmi komplexní, potřebám spotřebitelů plně dostačující a srozumitelnou,“ potvrdil Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. A dodal: „Ministerstvo zemědělství bude i nadále apelovat na dobrovolnost a minimalizaci zatížení všech článků potravinového řetězce novými povinnostmi.“
Roste oblíbenost Nutri-Score
V současné době v celé EU platí, že výrobci musí povinně na zadní straně obalu potraviny uvádět informace o složení, a to pevně stanovenou velikostí písma a jednotlivými složkami seřazenými sestupně od nejvíce po nejméně zastoupenou. Od roku 2016 platí také povinnost uvádět tabulku nutričních hodnot s informací o obsahu energie v potravině a dalších šesti základních živin, a to vždy na 100 gramů nebo 100 ml, aby bylo možné jednotlivé potraviny porovnávat.
Je pak na rozhodnutí výrobce, zda chce výživového hodnoty uvádět i na přední straně obalu, tedy na místě, kde si ho zákazník spíše všimne. Může k tomu využít různé způsoby značení. Mezi nejznámější grafická ztvárnění patří francouzský nutriční „semafor“ Nutri-Score nebo italský NutrInform s logem baterie.
A právě Nutri-Score nabírá v zemích EU na značné oblíbenosti pro svou jednoduchost a srozumitelnost. Podle průzkumů má také jasný vliv na rozhodování zákazníků (podrobně jsme se systému věnovali zde). Jednoduché barevné semoforové schéma již oficiálně podpořily vlády v Německu, Francii, Nizozemsku, Španělsku, Lucembursku, Portugalsku nebo Belgii a postupně se k němu přidávají i výrobci a firmy v České republice.
„Zodpovědní výrobci již začínají sami používat Nutri-Score. Za všechny lze zmínit například Nestlé, které ale bezpochyby nebude mít jen zelené Nutri-Score. Přesto se nebojí a jde do toho prakticky na celém svém sortimentu včetně cukrovinek,“ popisuje prezident SOCR Tomáš Prouza. Podle něj firmy jako Nestlé samy vnímají svoji odpovědnost za veřejné zdraví a považují to za jednoznačný trend, kterým se bude ubírat i jejich konkurence. U svých vlastních značek barevné schéma postupně zavádí i obchodní řetězce jako Kaufland nebo Albert.
Povinné vyznačování nutričních údajů na přední straně balení, „aby se spotřebitelé mohli při výběru potravin rozhodovat s ohledem na své zdraví“ slíbila pro celou EU navrhnout eurokomisařka Kyriakidesová v květnu 2020 ve své strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork Strategy). V současné době pracuje Evropská komise na vlastních průzkumech a analýzách, na základě nichž se rozhodne, co do výsledného legislativního návrhu napíše. Oficiálně zachovává přísně neutrální postoj, vědoma si toho, jaké vášně a lobbistické tlaky její plány vyvolávají. I tak se nejčastěji v této souvislosti mluví s ohledem na uvedené okolnosti právě o Nutri-Score.
Spotřebitelé srovnávají v rámci kategorií
Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v souladu s vládním programovým prohlášením klade ve svých projevech opakovaně velký důraz na zdravotní prevenci. „ A do ní bezpochyby spadá také kvalitní výživa a transparentní označování potravin tak, aby lidé ideálně na první pohled dokázali mezi výrobky ve stejném segmentu, například mezi jogurty, cukrovinkami atd., odlišit, jaký výrobek je nutričně kvalitnější a mohou ho konzumovat častěji, a jaký je nutričně méně kvalitní,“ konstatuje Tomáš Prouza. A Nutri-Score je podle něj v tomto ohledu nejlepším dostupným průsečíkem srozumitelnosti pro spotřebitele i nutriční validity.
I z těchto důvodů stál SOCR vloni u vzniku Pro Nutri-Score Platformy, jejíž aktivity se kvůli covidové pandemii rozjíždí až nyní. V ČR ji tvoří čtrnáct institucí, od SOCR a spotřebitelské organizace dTest, přes Českou obezitologickou společnost, Lékařskou fakultu Ostravské univerzity až po firmy jako Nestlé, Danone, Dr. Oetker nebo ryze české výrobce Emco či Europasta. Podle Prouzy Platformu podporují i desítky dalších lékařů a odborníků na výživu.
„Snažíme se systematicky vyvracet některé mýty a nepravdy spojené s daným tématem. Spolupracujeme s odbornou veřejností, univerzitami, rozjeli jsme komunikaci na sociálních sítích, abychom edukovali i spotřebitele. Snažíme se aktivně komunikovat i se státními institucemi,“ vysvětluje šéf SOCR, jak Platforma pracuje a reaguje na kritické hlasy, podle nichž je nutriční semafor příliš zjednodušující, zavádějící a neodpovídá výživovým doporučením.
„Rozumím tomu, že se někteří potravináři obávají červeného značení svých výrobků a že tedy lobbují proti něčemu, co jim bude asi nepohodlné. Ale tady je primárním zájmem lidské zdraví. Navíc zahraniční zkušenosti potvrzují, že spotřebitelé srovnávají v rámci kategorií. Tedy když si například půjdu koupit čokoládu, tak si místo ní nekoupím jogurt, ale podívám se mezi čokoládami a vyberu si třeba tu s lepším Nutri-Score,“ dodává Prouza s tím, že není jiný systém označování potravin, který by měl takovou podporu od odborníků.
MZe: Nové povinnosti systém sváží a zatíží
Ministerstvo zemědělství nicméně opakuje, že již v současné době nic nebrání tomu, aby systém Nutri-Score – či jiné systémy – výrobci na svým potravinách uváděli.
„Toto nastavení, kdy jednotná základní pravidla jsou pro celou EU dána a navíc je možné používat dobrovolně jiné způsoby vyjádření nutriční hodnoty, vnímáme jako naprosto správné, vyhovující a do budoucna i flexibilní, jelikož bude novým způsobům vyjadřování umožněn dynamický rozvoj. Nařizováním nových povinností a jejich ukotvením v legislativě dojde spíše ke svazování systému a tvorbě další administrativní zátěže,“ uzavírá Vojtěch Bílý.
Helena Sedláčková
