Nejsmrtelnější parazit na světě Plasmodium falciparum každoročně zabije více než stovky tisíc lidí, z toho více než dvě třetiny úmrtí připadají na děti mladší pěti let. Přesto se očkovací program proti malárii rozjel teprve nedávno. I když vývoj očkovací látky proti této infekční chorobě začal už v 80. letech 20. století, první vakcína byla ze strany Evropské lékové agentury oficiálně schválena až v roce 2015, a to k použití v zemích mimo EU. Plošně se však začala očkovací látka RTS,S/AS01 až v loňském roce.

Malárie patří k infekcím, které obvykle nevzbuzují příliš mnoho zájmu. Už jen proto, že naprostá většina z případů tohoto onemocnění připadá na rozvojové země. V roce 2020 evidovala Světová zdravotnická organizace (WHO) celosvětově 241 milionů případů a 627 tisíc úmrtí. Pro srovnání Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v roce 2019 zaznamenalo 8.641 případů, z toho 99,8 procent případů bylo importováno ze zahraničí.

I proto trvalo přes třicet let, než se podařilo vyvinout, úspěšně otestovat a začít plošně používat vůbec první vakcínu proti malárii. „Na rozdíl od mnoha jiných infekčních zabijáků, proti kterým byly úspěšně vyvinuty vakcíny, malárie je primárně nemocí globálního jihu (pozn. redakce – rozvojových zemí). To znamená, že typický model rozložení rizik a návratnosti na výzkum a vývoj vakcíny, kdy bohatší státy budou po schválení za očkovací látky platit více, by zde nefungoval,“ vysvětluje na svém webu globální iniciativa a vakcinační iniciativa GAVI, která je klíčovým partnerem nejen pro očkovací program proti malárii a uvolnila 155 milionů dolarů pro zajištění vakcín pro africké země. V praxi to tak znamenalo, že se na vývoji i testování vakcíny podílelo hned několik institucí, od WHO, přes Nadaci Billa a Melindy Gatesových, až po globální organizaci PATH.

Očkovací látka mění životy lidí

Díky programu WHO, který běží v Ghaně, Keni a Malawi, bylo alespoň jednou dávkou vakcíny RTS, S / AS01 (RTS, S) proti malárii očkováno více než milion dětí. Pokud se podaří tento očkovací program úspěšně rozšířit, WHO odhaduje, že bude možné každoročně zachránit 40 až 80 tisíc životů afrických dětí. Již předchozí pilotní očkovací program v Malawi spolehlivě prokázal, že se jedná o bezpečnou a účinnou očkovací látku.

„Na začátku své kariéry jsem jako mladý vědec zaměřený na malárii snil o dni, kdy budeme mít k dispozici účinnou očkovací látku proti této zničující nemoci. Tato vakcína není jen vědeckým průlomem, ale mění životy lidí v Africe. Ukazuje sílu vědy a inovací,“ popsal médiím Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO.

Uvedená očkovací látka je vakcínou proti malárii první generace. Ve vývoji jsou pak další vakcíny proti této infekci. Vytvořit je nebylo snadné, protože malárii nezpůsobují viry nebo bakterie, ale paraziti z rodu Plasmodium, které přenáší infikované samice komárů Anopheles. První příznaky infekce se objevují do patnácti dnů od infikování. Pokud se podaří začít léčbu rychle, většina nemocných se uzdraví. Bohužel první příznaky nemoci, jako jsou horečka, zimnice nebo bolest hlavy, mohou být mírné a současně snadno zaměnitelné s jinými onemocněními. Mohou být přehlídnuty, a tak ke správné diagnostice často dochází pozdě, což zvyšuje pravděpodobnost úmrtí.

Mohlo by vás zajímat

I s účinností 39 procent je vakcína přelomová

„Paraziti obecně jsou velmi složitými organismy a parazit způsobující malárii v tomto není výjimkou,“ vysvětluje Yannick Vanloubbeeck, ředitel vývoje a preklinického výzkumu společnosti GlaxoSmithKline (GSK). „Velkou výzvou je, že tento parazit ve skutečnosti mění svou strukturu a proteiny na svém povrchu, aby tak unikl imunitnímu systému,“ dodal. První pokusy o vývoj proteinové vakcíny sahají do 80. let 20. století. Nebyly však příliš úspěšné právě kvůli schopnostem parazita se měnit, a tak se „maskovat“ před imunitním systémem.

Sice se podařilo vyvolat určitou imunitní reakci na vakcínu, ale stále nebylo jisté, zda očkovací látka poskytuje potřebnou ochranu. Znamenalo to tak vrátit se k vývoji a hledat vhodné adjuvans, tedy různé látky zesilující imunitní odpověď na antigen, a současně najít nástroj, který zajistí nezbytnou účinnost. Až v roce 1997 se podařilo vytvořit rekombinantní očkovací látku zjednodušeně řečeno spojující geny z proteinu z jedné fáze vývoje parazita Plasmodium falciparum, povrchový antigen z viru hepatitidy B a adjuvans, které zesilují imunitní odpověď. Vlastní objev však nestačil k tomu, aby bylo možné vakcínu rychle uvést do praxe. Nezbytné bylo najít i zcela nový model financování vývoje a testování očkovací látky.

Fáze 3 klinických zkoušek vakcíny proběhla v sedmi afrických zemích a až v roce 2015, kdy byly známé výsledky této fáze testování, bylo spolehlivě jasné, že tato očkovací látka je bezpečná i účinná. Ukázalo se, že podání tří dávek vakcíny (první dvě se podávají v intervalu jednoho měsíce a posilující dávka po 18 měsících) poskytují u dětí ve věku 5-17 měsíců ochranu 39 procent. To se ve srovnání se současnými vakcínami proti covid-19 může zdát málo, ale i tak se jedná o doslova přelomovou událost v historii medicíny.

„Lidé si někdy myslí, že pokud nedosáhnete účinnosti 80 nebo 90 procent není to dobrá vakcína. Ale především bychom si měli uvědomit, že neexistuje žádná jiná očkovací látka. Tato je proti malárii vůbec první. A vzhledem k tomu, že je tolik případů malárie, tak to, že dokážeme zabránit téměř polovině z nich, je něco obrovského,“ upozorňuje Lode Schuerman, lékařská ředitelka pro globální vakcinační program společnosti GSK.

Navíc tato vakcína nebyla navržena tak, aby fungovala jako pomyslný magický amulet, který sám o sobě vyřeší světový problém malárie. Cílem je používat ji společně s již existujícími prostředky, jako jsou ložní sítě ošetřené insekticidy, insekticidní postřiky nebo sezónní chemoprevence, tedy sezónní přerušované podávání antimalarik.

„Prokázali jsme, že pokud efektivně navrstvíte i jen částečně účinné nástroje prevence malárie, může to mít silný dopad,“ přibližuje Ashley J. Birkettová, vedoucí pro oddělení pro kontrolu malárie organizace PATH. Dosáhnout podle ní účinnosti vakcíny proti malárii v úrovni 80 nebo 90 procent je až příliš vzdálený cíl. Smysluplnější je vnímat, že i jen částečně účinná vakcína vzhledem k tomu, že je možné malárii onemocnět opakovaně, a to i během jednoho roku, znamená možnost zabránit velkému množství případů infekce.

Ludmila Hamplová