Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes na odborné konferenci v Senátu kritizoval dosavadní výdaje státu na reformu duševního zdraví. Příliš peněz šlo podle něj na vytváření strategií a další takzvaně měkké projekty bez měřitelných výsledků. Uvedl také, že další osud Rady vlády pro duševní zdraví je na premiérovi, on jako ministr ji nepotřebuje. Naopak jako největší problém vidí ministr financování zdravotně-sociálního pomezí a nedostatku psychiatrů, zejména dětských. Někteří odborníci na konferenci s jeho hodnocením reformy nesouhlasili.
„Na ministerstvu zdravotnictví si teď děláme inventuru toho, čeho se v rámci reformy dosáhlo. A musíme dál velký kredit kolegům, kteří na reformě pracovali před námi. Samozřejmě pracujeme dál s dlouhodobou vizí reformy, kde jsou základními pilíři rozvoj komunitní péče a spolupráce sociálního a zdravotního pomezí,“ řekl dnes Válkův poradce pro oblast reformy, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Tomáš Kašpárek.
V předchozích letech podle něj vznikly důležité koncepční materiály, na které může současné vedení ministerstva navazovat. „Aktuální situace nás nutí přikračovat ke krizovým opatřením, kterými musíme řešit další segmenty péče, než na které byla namířena ta reforma,“ dodal.
Ministr ujistil, že hlavní cíle reformy ale podporuje. „Plně si uvědomuji, že je třeba dostat chronické pacienty z lůžkových zařízení do komunitní péče,“ uvedl. Důraz na péči o duševní zdraví je i součástí programového prohlášení vlády.
Strategie jako filozofické stati
Hlavním cílem reformy duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun, je nastavení systému péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně. Péče v komunitě je navíc asi o 300.000 ročně levnější než hospitalizace.
Vznikaly proto strategické materiály, na než bylo i navázáno rozdělování evropských peněz. Takové neinvestiční projekty zaměřené třeba na prevenci nebo vzdělávání, se v terminologii evropských fondů označují jako měkké. Válek je označil za „filozofické stati“ a kritizoval, že stály 600 milionů korun. „Kdyby se radši použily na to, aby se navýšily platy dětských psychiatrů,“ dodal. Na provoz či platy se ale obvykle evropské peníze podle dotačních pravidel využívat nedají.
Klíčovým prvkem reformy jsou centra duševního zdraví, kterých vznikly dosud tři desítky a podle odborníků by byly třeba v každém okrese. Nejde o nové budovy, ale týmy odborníků, v nichž pracují psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a zdravotní sestry. Pacienty navštěvují u nich doma nebo pracují v ambulancích. Podle Válka by stačilo jedno či dvě v kraji.
Válek Radu vlády pro duševní zdraví nepotřebuje
Minulá vláda zřídila v říjnu 2019 také Radu vlády pro duševní zdraví. Byla vedená přímo premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jejími členy jsou ministři zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, financí a zmocněnec vlády pro lidská práva. Zasedali v ní také zástupci krajů, Asociace měst a obcí a odborných lékařských společností. Podle zápisů se sešla naposledy v červenci loňského roku, po nástupu nové vlády bylo jen aktualizováno její složení.
„Výsledek na jakékoliv fungování ministerstev byl nula,“ řekl Válek. Podle něj je další osud této rady na premiérovi, protože rada je zřízená při Úřadu vlády. „Ministr zdravotnictví takovou radu nepotřebuje,“ dodal s tím, že zřizuje potřebné poradní orgány přímo při resortu.
Například zástupkyně pacientů a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Marie Salomonová fungování rady chválila a považovala ji za velmi užitečnou. „K jednacímu stolu jednoznačně patří i uživatelé péče,“ dodala.
Psychiatři: Děti čekají na termín i týdny
Za nejaktuálnější problémy označil Válek financování služeb na pomezí zdravotní a sociální péče a nedostatek psychiatrů, zejména dětských. Děti s akutními psychickými potížemi totiž čekají na termín v odborné ambulanci i tři nebo čtyři týdny, na běžné vyšetření i měsíce. Kvůli nedostatku lékařů není ani dostatek specializovaných lůžek, někdy tak končí i na běžných dětských odděleních nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví se chce situací zabývat, v lednu ustavilo pracovní skupinu.
„Současný stav dětské psychiatrie je velmi vážný. Pacientům se nedostává dostatek péče, protože služby nejsou dostupné,“ popsal na tiskové konferenci Michal Goetz, který vede od konce loňského roku Dětskou psychiatrickou nemocnici v Opařanech na Táborsku.
Dětské duševní zdraví ještě zhoršila epidemie covidu-19 a další problémy může přinést válka na Ukrajině. V posledních letech stoupl počet dětí se sebevražednými myšlenkami, tvoří asi dvě třetiny hospitalizovaných na odděleních dětské psychiatrie. O několik stovek procent přibylo výjezdů zdravotnické záchranné služby k sebepoškozování dětí.
„Situace se bude dále zhoršovat, protože důsledky covidu, sociální izolace a trávení času na sociálních sítích mají velkou setrvačnost a budou nás provázet několik následujících let,“ popsal.
Do Česka navíc dorazilo více než 100.000 dětských uprchlíků z Ukrajiny, z nichž část může také potřebovat odbornou péči. „Máme velké obtíže strat se o děti, které tu už máme, tak se obávám, že s přísunem dalších dětí, leckdy traumatizovaných válkou nebo majících různé adaptační obtíže při začleňování do společnosti, se situace ještě podstatně zhorší,“ dodal.
Psychiatrům se více vyplácí péče o dospělé
Opařanské dětské psychiatrické nemocnici hrozil loni zánik, protože odešly do důchodu dvě tamní psychiatričky. Podobně jsou podle Goetze věkem lékařů ohrožena i další pracoviště. Atestovaných dětských psychiatrů je podle něj 180, z nich 86 v důchodovém věku a další se mu blíží. Nově vstupuje do praxe asi šest až sedm dětských psychiatrů za rok. Klinických psychologů je 981, z nich dětem se věnuje méně než desetina.
Právě zatraktivnění oboru pro studenty je podle odborníků jednou z cest, jak personální situaci zlepšit. Studenti lékařských fakult v prvním ročníků podle Goetze zájem o dětskou psychiatrii mají, ve výuce se jí ale věnuje málo času, takže postupně opadá. Navíc ubývá lůžek, tedy i míst, kde se mohou budoucí dětští psychiatři vzdělávat.
Finančně se pak psychiatrům podle něj vyplatí víc péče o dospělé. Za stejný čas zvládne dětský psychiatr méně pacientů, takže si i vydělá méně peněz. Nedostatek je tak jak lékařů u lůžek, tak kapacit ambulancí. Na běžné vyšetření dostávají pacienti termín i za několik měsíců.
„Lékaři v ambulancích říkají, že kvůli nedostatku míst na lůžkových odděleních, kam by takový pacient patřil, tak udržují v ambulantní péči i děti, na které by si jinak netroufli,“ dodal. Stav některých se tak může zhoršit natolik, že musí být přijaty na pohotovosti. „Jsou i hospitalizovaní na pediatriích, kde čekají na umístění na lůžko na dětskou psychiatrii, kde se jim teprve může dostat adekvátní péče. To nejen zatěžuje pediatrický systém, ale také to oddaluje zahájení léčby,“ dodal.
Potřeba je podle Goetze více pracovišť, kde se mohou budoucí dětští psychiatři vzdělávat. Nová by byla potřeba v Karlovarském a Královéhradeckém kraji, kde dosud lůžková oddělení nejsou. Zdravotní pojišťovny by měly podle něj dětskou psychiatrii bonifikovat proti dospělé, což by vedlo ke zvýšení platů dětských psychiatrů.
-čtk-
