Vláda chce vysílat vojska do zahraničí bez souhlasu parlamentu. Kvůli Rusku i hybridnímu válečnictví
Bez uvedení účelu a bez souhlasu parlamentu chce vysílat vláda české vojáky do zahraničí až na dva měsíce. Důvodem je agresivní Rusko, terorismus, migrace, nárůst počtu nestátních aktérů ohrožujících mír a demokracii ve světě a hybridní válečnictví. Rozhodnutí vlády by však mohla nadpoloviční většinou zrušit jedna z obou komor parlamentu.
Novelu ústavního zákona navrhuje ministerstvo obrany na základě usnesení vlády ze začátku dubna. Vláda k jeho schválení potřebuje ústavní většinu v obou komorách Parlamentu.
Až doposud mohla vláda bez parlamentu rozhodnout o vyslání českých vojáků do zahraničí na 60 dnů jen ve třech zákonem jmenovaných případech: Kdy šlo o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení nebo o účast na mírové operaci se souhlasem mezinárodní organizace a se souhlasem přijímajícího státu nebo o účast na pomoci při živelných a průmyslových katastrofách.
Stát se vrací k širokospektrálnímu chápání
Nyní novelu článku 43 Ústavy, který upravuje vyhlášení válečného stavu, vysílání vojsk do zahraničí i pobyt cizích vojsk na území, navrhuje ministerstvo obrany. Činí tak na základě usnesení vlády ze začátku dubna.
Podle novely by vláda měla vysílat české vojáky kamkoli do zahraničí na dva měsíce bez zákonem daného účelu bez souhlasu parlamentu. Totéž by platilo pro dvouměsíční pobyt cizích vojsk na území. K povolení průjezdů a přeletů cizích vojsk přibylo rozhodnutí o způsobu jejich povolování.
Podle důvodové zprávy vláda k tento krok zdůvodňuje čtyřmi hlavními důvody. Prvním je „agresivní chování Ruska, které vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022 a které představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti ČR“.
Mohlo by vás zajímat
Dalším důvodem je „bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie (EU)“.
Jako třetí důvod uvádí důvodová zpráva „nárůst počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě“.
A posledním důvodem je „návrat k širokospektrálnímu chápání způsobů ovlivňování bezpečnosti, kdy je k prosazování zájmů států používána kombinace diplomatických, ekonomických, zpravodajských a vojenských nástrojů, populárně nazývaná jako hybridní válečnictví“.
Vláda bude parlament i tak potřebovat
Jak vyplývá z návrhu novely, vláda stále bude potřebovat parlament. Nejen, že musí o svých činech informovat obě komory, ale jedna nebo druhá komora může vládní rozhodnutí zrušit.
Novela předmětného článku 43 Ústavy zní takto:
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.
6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda bez zbytečného odkladu obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.
Článek 5 se týká povolování průjezdů cizích vojsk.
Návrh byl předložen za Sobotkovy i Babišovy vlády
Jak připomíná důvodová zpráva, návrh na změnu čl. 43 Ústavy ČR je předkládán opakovaně. „Poprvé byl v roce 2016 v 7. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předložen jako návrh skupiny poslanců v podobě sněmovního tisku 956, avšak nedošlo na jeho schválení. Následně byl obdobně předložen též v roce 2019 v 8. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako sněmovní tisk 557. Ani tentokrát nedošlo k jeho schválení,“ stojí ve zprávě.
Protože jde o ústavní zákon, potřebuje vláda k jeho schválení ústavní většinu v obou komorách parlamentu. Konkrétně jde o kvalifikovanou 3/5 většinu všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinu senátorů v Senátu.
Vývoj potvrdil, že důvody trvají
Tuto většinu by měla vláda tentokrát dosáhnout. Dřívější předkladatelé totožného návrhu totiž pocházeli z poslaneckých klubů současné vlády i opozice, tedy STAN, ANO, KDU, TOP09 a dokonce strany Úsvit, což byl „předchůdce“ SPD. Navíc z parlamentu vypadli komunisté.
Předkladatelé v 7. volebním období PS PČR byli: Jana Černochová (ODS), Ivan Gabal (KDU-ČSL), Jan Hamáček (ČSSD), David Kádner (Úsvit), Martin Stropnický (ANO) a Marek Ženíšek (TOP 09). Předkladatelé v 8. volebním období PS PČR byli: Jana Černochová (ODS), Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS), Jan Hamáček (ČSSD), Vít Rakušan (STAN) a dalších 40 poslanců ANO, 15 z ODS, 5 ze STAN, 2 z KDU-ČSL a 1 z ČSSD, upřesňuje důvodová zpráva.
„Další vývoj ve světě potvrdil, že důvody pro opakované předložení stále trvají, protože hrozby vyžadující flexibilní nasazování vojenských sil v zahraničí neoslabily, ale naopak zesílily. V této souvislosti lze uvést překvapivou evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu v srpnu 2021 a též invazi Ruska na Ukrajinu dne 24. února 2022,“ zdůvodňuje ministerstvo obrany návrh.
Irena Válová