Zdravotníci z Ukrajiny mají zájem pracovat v pražských nemocnicích. Nabízejí jim administrativní práci, ale i výpomoc na odděleních pod dohledem, jak umožňuje legislativa. Ve FN Motol je zájem větší než nabídka volných míst. Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) zatím hledá možnosti, kde zájemce uplatnit. Desítky lidí z Ukrajiny by chtěly pracovat ve FN Bulovka, ale ne formou stáže, jak vyžaduje stát. Uprchlíky z Ukrajiny už zaměstnaly i některé nemocnice v Jihomoravském kraji. Problémem je ale jazyková bariéra. Ve FN Brno podle mluvčí Veroniky Plaché pracovalo v půli týdne devět Ukrajinců, některé zájemce ale musela nemocnice odmítnout. Čtyři lidé pracují ve FN u svaté Anny, dva v Břeclavi a jeden člověk v Kyjově. Ministerstvo zdravotnictví připravilo manuál, jak mají zdravotnická zařízení při zaměstnávání těchto zdravotníků postupovat.

Fakultní nemocnice Motol podle mluvčí Pavlíny Dankové zaměstnala ukrajinské lékaře, sestry a laboranty. Doposud to bylo 11 lidí a s dalšími jedná. „Zatím je přijímáme na administrativní pozice nebo na pomocné práce ve zdravotnictví. Pomáháme jim se získáním povolení k výkonu zdravotnického povolání v ČR,“ sdělila ČTK. Stále se podle ní nemocnici ozývají další a zájem je větší než možnosti nemocnice.

Zhruba 40 žádostí o zaměstnání na zdravotnických pozicích od lidí z Ukrajiny eviduje Fakultní nemocnice Bulovka. O zapojení formou stáže ale podle mluvčí nemocnice Evy Libigerové zájem nemají. „Dle vyjádření ministerstva k nám mohou tito lidé nastoupit pouze jako stážisté, nad kterými musí být vykonáván odborný dohled naším personálem,“ sdělila ČTK. Během stáže musí zdravotníci navštěvovat intenzivní kurz češtiny a poté složit aprobační zkoušku, než mohou být zaměstnáni jako běžný personál.

Zájemci se hlásí také do Všeobecné fakultní nemocnice. Podle mluvčí Marie Heřmánkové ale nejde o masivní nápor žadatelů. „S uchazeči o práci se scházíme, hledáme varianty, za kterých je bude možné zaměstnat a na kterých pozicích. Samozřejmě s nimi konzultujeme jazykovou vybavenost a nutnost projít určitým adaptačním procesem,“ řekla ČTK.

Nemocnice Na Františku měla šest nových zdravotních sester z Ukrajiny na začátku dubna. „Zapojili jsme je do výpomocných prací na odděleních, kde pracují pod dohledem nelékařského zdravotnického personálu. Chceme jim pomoci, aby se co nejrychleji zdokonalily v češtině a mohly v první fázi absolvovat sanitářský kurz, poté jim pomůžeme i s nostrifikací a samozřejmě je podpoříme i ve vykonání aprobační zkoušky,“ uvedla mluvčí nemocnice Lucie Krausová.

Mohlo by vás zajímat

V Brně mají problém s jazykovou bariérou

Ve Fakultní nemocnici Brno nastoupili dva lékaři, pět sester a dva sanitáři. Čtyři další sanitáři se na přijetí připravují. „Pouze jedna sestra pracuje ve své profesi. Zbytek je buď před vyřízením nostrifikace (uznání kvalifikace) a vedeme ho jako nelékařský personál. Část už má nostrifikaci uznanou a dělá u nás odbornou praxi, takže může vykonávat pod dohledem zdravotníků zdravotnickou péči,“ uvedla Plachá.

Podle ní ale není situace jednoduchá. „Dlouhodobě hledáme až 80 zdravotních sester, ale musí to být plnohodnotné sestry, které se dorozumí. Je potřeba umět jazyk. Proto se zatím většina přijatých Ukrajinců pouze seznamuje s prostředím a učí se jazyk,“ řekla Plachá.

Na jazykovou bariéru poukazuje i mluvčí Nemocnice Milosrdných bratří v Brně a Úrazové nemocnice v Brně Andrea Šromová. „Uprchlíky zatím nemáme zaměstnané žádné. Byly nám zaslané čtyři životopisy na lékařské pozice, bohužel největší překážkou je jazyková bariéra, a to neznalost českého jazyka a i velmi špatná znalost anglického jazyka,“ uvedla Šromová.

Podle Plaché už nemocnice několik zájemců odmítla i z jiných důvodů. „Důvodem je nevhodná pracovní doba, protože se některým ženám těžko kloubí pracovní doba s dětmi. U dvou sester byla důvodem neochota očkovat se proti žloutence,“ řekla Plachá.

Čtyři uprchlíky zaměstnala svatoanenská nemocnice. „Dva jsou ve stravovacím provozu a dva v technickém. Ve vyřizovacím procesu jsou další zájemci včetně zdravotní sestry,“ uvedl mluvčí nemocnice Jiří Erlebach. V Břeclavi pracuje podle mluvčí Elišky Windové jeden lékař na praxi a jeden elektrikář z Ukrajiny, v Kyjově je podle mluvčího Filipa Zdražila jedna Ukrajinka na úklid. Ve Znojmě zatím nikoho nepřijali. „Jednáme se třemi osobami o asistenci při poskytování zdravotních služeb, zejména tlumočení,“ dodala mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Ministerstvo připravilo manuál

Postup, jak zaměstnat zdravotníky z Ukrajiny, popisuje v manuálu ministerstvo zdravotnictví. Stejné podmínky platily pro pracovníky ze zemí mimo EU už před začátkem uprchlické vlny z Ukrajiny. U zdravotních sester a dalšího nelékařského personálu je třeba požádat ministerstvo o povolení k výkonu praxe na tři měsíce. Po tu dobu není nutné mít takzvanou nostrifikaci, tedy uznání zahraničního diplomu příslušným krajským úřadem nebo vysokou školou.

S uznaným diplomem je možné prodloužit praxi až na rok a připravovat se pod dohledem dalšího zdravotníka na aprobační zkoušku u Národního centra ošetřovatelství a nelékařských profesí v Brně. Ústní a praktická zkouška se skládá v češtině, centrum nabízí i jazykové kurzy.

Podobně mohou lůžková zařízení na praxi zaměstnat i lékaře. Musí ale jít o zdravotnické zařízení s akreditací pro vzdělávání lékařů. Jejich stáže lze prodlužovat až na dobu tří let, součástí je i určení konkrétní osoby, která má nad nimi odborné vedení. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu uvedl, že se v současné době řeší, jak jejich práci financovat.

Přesné údaje o tom, kolik je pro uprchlíky pracovních pozic ve zdravotnictví, případně kolik je zájemců o práci z jejich řad, k dispozici nejsou. Společnost všeobecného lékařství, která dává ordinacím dotace na zaměstnání ukrajinského praktického lékaře na částečný úvazek jako administrativní sílu na pomoc s péčí o ukrajinské uprchlíky, odhaduje, že zájemců z řad praktických lékařů mohou být řádově desítky.

-čtk-