Opakované somatické potíže, nedostatek času na sebe a své blízké nebo užívání alkoholu či antidepresiv. To jsou problémy, s nimiž se dle aktuálně zveřejněných výsledků průzkumu Čeští medici v (ne)pohodě 2021 autorského týmu portálu Po medině potýkají mladí lidé během studia medicíny. Autoři šetření se zaměřili i na tzv. „zbytný“ stres a způsoby, jak jej eliminovat. U studentů a absolventů medicíny s vyšší hladinou stresu se totiž podle nich zvyšuje šance, že s medicínou skončí.
Šestileté studium všeobecného lékařství patří mezi nejnáročnější vysokoškolské obory a k tomu do určité míry patří i stres. „Přišlo nám však smutné přihlížet tomu, jak se z veselých lidí stávají uzlíky nervů. Zároveň jsme věděli, že toto téma zkrátka existuje možná už celé dekády, čímž se z prostředí na lékařských fakultách svým způsobem stává “standard”,“ vysvětluje Martin Palička, zakladatel portálu Po medině, absolvent lékařské fakulty Ostravské univerzity a dnes mladý lékař na Onkologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava, důvody, proč se rozhodl se svými kolegy pustit do průzkumu na téma stresu mezi studenty a absolventy medicíny.
Dlouhodobý a nadměrný stres vedoucí k somatickým potížím a konzumaci alkoholu či dokonce antidepresiv je totiž podle něj pomyslnou hranicí, která by se při přípravě mladých lékařů neměla překračovat. „A už vůbec by se tyto důsledky neměly považovat za běžnou součást studia medicíny či povolání lékaře,“ dodává mladý lékař.
Účastnila se téměř třetina mediků
Šetření Čeští medici v (ne)pohodě 2021 mělo zmapovat vnímání nadměrného stresu mezi studenty všeobecného lékařství v ČR a posoudit jeho vliv na kvalitu života a případně také motivaci zůstávat v systému českého zdravotnictví. Ve formě on-line dotazníku se jej během listopadu a prosince 2021 zúčastnilo 3.183 respondentů ze všech českých a moravských lékařských fakult, resp. 2.843 mediků a mediček (tj. necelá třetina všech studentů lékařských fakult v ČR). Zbytek tvořili absolventi. Rozložení dotazovaných odpovídalo reálnému počtu studentů na jednotlivých lékařských fakultách a také rozložení mezi ročníky.
To, že zažívají během studia stres, uvedla drtivá většina (95 procent) dotazovaných napříč fakultami, což šlo asi i očekávat. Nicméně autoři se zaměřili i na tzv. „zbytný“ stres a hledání možností, jak jej eliminovat.
Jako příklad uvádí stres ze zkoušek, který lze snížit, aniž by se zároveň snižovaly nároky na studenty. „Lepší předvídatelnost a spolehlivost při ověřování znalostí studentů, jasné orámování rozsahu požadovaných vědomostí a dovedností studentů, umožnění využití celého zkouškového období pro přípravu,“ vypočítávají autoři návrhy zlepšení.
Vliv na duševní pohodu či nepohodu mohou mít i takové zdánlivé detaily jako „závody“ o vhodnou kombinaci termínů ve zkouškovém období, kdy při přihlašování se na zkoušku mohou rozhodovat zlomky vteřiny, lepší připojení k internetu či internetový prohlížeč. „Studenti s horší kombinací termínů ztrácejí cenný čas pro přípravu, což vyvolává další stres – to vše často dávno před zkouškou samotnou a bez přímé souvislosti s náročností studia,“ pokračují autoři průzkumu.
Vyšší stres vede k myšlenkám skončit s medicínou
Jako alarmující pak hodnotí zjištění o důsledcích, jaké může nadměrný stres na studenty mít. Jde právě o již v úvodu textu zmíněné somatické potíže, cílenou konzumaci alkoholu nebo užívání anxiolytické či antidepresivní medikace. To přiznalo necelých třicet procent respondentů, anxiolytickou nebo antidepresivní medikaci pak téměř osmnáct procent dotazovaných.
„U studentů, kteří referovali o vyšší hladině stresu, je zároveň 3,91krát větší šance, že budou uvažovat o zanechání studia medicíny. Že po státnicích nenastoupí do praxe je pak 1,27krát větší šance u vystresovaných studentů než u nevystresovaných. V kontextu nízkého počtu lékařů a finanční náročnosti vychování lékaře jsou toto pro společnost značně znepokojivá čísla,“ zdůrazňuje Palička.
Vzorek respondentů kopíroval i demografické rozložení studentů, necelých 73 procent dotazovaných tak představovaly ženy. Ty v průzkumu referovaly o stresu častěji než muži. „V medicínském prostředí se dostávají ženy častěji než muži do kontaktu s diskriminací, hostilitou a ponižováním. Tato problematika sice nebyla cílem průzkumu, vyplynula však nepřímo z otevřených otázek a podle nás by si rozhodně zasloužila pozornost samostatně,“ komentuje dále Palička.
Mohlo by vás zajímat
Důležité je umět si říct o pomoc a také ji najít
Na základě výsledků doporučují autoři průzkumu práci s psychickými aspekty studia medicíny, jako je například vzájemné srovnávání nebo tlak na výkon. „V případech, kdy pociťovaná míra stresu přesáhne zvladatelnou úroveň, je nesmírně důležité vyhledání pomoci jako prevence syndromu vyhoření, těžké deprese či dokonce suicidálních pokusů. Pomoc lze vyhledat u partnera, přátel či rodičů nebo u odborníků, ať už ve vedení fakult/univerzit či externích,“ vysvětluje zakladatel portálu Po medině. Pomoci by mohla univerzitní poradenská centra, studentské spolky, ale také otevřená komunikace mezi fakultami a jejich studenty.
Samotný tým Po medině připravil ve spolupráci s ostravskou lékařskou fakultou pro mediky řadu podpůrných materiálů se zaměřením na zvládání stresu, time-management při studiu apod. „Rádi bychom vyzvali k detabuizaci tématu duševní nepohody na českých lékařských fakultách a edukaci studentů v základech psychohygieny, efektivních metodách učení a time-managementu. Za nezbytné považujeme osvětu ve způsobech vyhledání pomoci v případech, kdy se stres vymkne kontrole,“ konstatuje Palička.
Vedení fakulty je podle něj jejich výsledkům i návrhům otevřeno a také někteří přednostové klinik ve Fakultní nemocnici Ostrava sami projevili zájem o spolupráci a diskuzi nad redukcí zbytného stresu. „Toho si velmi vážím a je to věc, kterou bychom já a celý tým Po medině ocenili i od ostatních lékařských fakult,“ dodává.
Rektor OU bere výsledky vážně
„Na Ostravské univerzitě bereme výsledky průzkumu Čeští medici v (ne)pohodě 2021 velmi vážně. S portálem Po medině proto spolupracujeme na vzniku série osvětových a vzdělávacích videí a článků, které mají s redukcí stresu studentům pomoci,“ připojuje k tomu svůj komentář rektor Ostravské univerzity Jan Lata.
A to bylo vlastně podle Paličky cílem průzkumu – otevřená a kvalifikovaná diskuse nad tím, jak smysluplně omezit zbytečný stres, která se přetaví v konkrétní opatření a změny. „Pokud by se nám podařilo redukovat alespoň jedno procento zbytečného stresu, budu spokojený,“ řekl Zdravotnickému deníku. Tématu se tým Po medině chce věnovat i nadále a sledovat další vývoj v návaznosti na přijatá opatření. To by podle nich mohlo vést i k částečnému zlepšení jednoho z nejpalčivějších problémů současného českého zdravotnictví – nedostatku absolventů medicíny, resp. jejich odchodu mimo obor nebo do zahraničí. To se, jak nedávno na konkrétních číslech doložila Sekce mladých lékařů České lékařské komory, týká až čtvrtiny absolventů.
Portál Po medině vznikl před dvěma lety právě na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, aby pomáhal studentům a absolventům medicíny lépe se zorientovat v systému českého zdravotnictví. Fakulta pomohla vzniku samotného portálu i jejich průzkumu, včetně například kontaktování respondentů. „Plánujeme však i další témata, která považujeme za důležitá pro praxi mladého lékaře. Zajímá nás umělá inteligence v medicíně (a ve výuce), telemedicína, právní problematika, zdravotnická dokumentace a mnohé jiné,“ uzavírá Palička. Studentům chce nabídnout besedy a také speciální poradnu, kam se studenti budou moci obracet se svými dotazy a problémy.
Helena Sedláčková
Grafy: Čeští medici v (ne)pohodě 2021/ Po medině
Podpůrné materiály ke zvládání stresu pro studenty lékařských fakult jsou k nalezení zde.
