Ambulantní gynekologové, praktici, stomatologové, lékárníci, dialýza, lázně, fyzioterapie, doprava a částečně také záchranka – to jsou segmenty, které se dokázaly s plátci domluvit a uzavřít dohodu už v přípravné fázi dohodovacího řízení. Tyto dohody přinášejí poskytovatelům zhruba čtyřprocentní nárůst. Další segmenty budou dále jednat a doufají, že ještě shodu najdou. V cestě jim však stojí ekonomická situace, která například u ambulantních specialistů zvedla náklady o 16 procent a růst, který nyní nabízejí plátci, tak je pro ně nepřijatelný.

„Stávající uzavření dohod dalo velkou práci všem zúčastněným. Věřím zároveň, že je možné dosáhnout dohod i se zbývajícími segmenty,“ řekl ZD náměstek ředitele VZP Jan Bodnár s tím, že VZP nabídla segmentům navýšení o čtyři procenta.

Segmenty, které přistoupily k dohodě, ovšem musely slevit ze svých požadavků (například lékárníci za signální kód dostanou 19 Kč oproti požadovaným 21 Kč, což znamená korunový nárůst oproti letošku, více zde). Také stomatologové řešili dilema, zda ctít institut dohodovacího řízení a přistoupit na reálný pokles, nebo nechat věci na ministerstvu zdravotnictví. Nakonec se ale rozhodli na nabídku plátců kývnout.

„Je to o omezení péče cca o 10 procent v reálných prostředcích (po odečtení inflace). Je to smutné, ale nic nenaděláme, peníze se v systému snížily snížením platby za státní pojištěnce. Podmínkou je částečné navýšení platby za státního pojištěnce, jinak nám to ještě sníží. To je realita,“ konstatuje prezident České stomatologické komory a koordinátor segmentu Roman Šmucler.

V tiskové zprávě sdružení Zubohrad a České stomatologické komory pak vysvětlil, že nárůst je významně menší než inflace, ale v podmínkách, kdy stát snížil úhradu za státní pojištěnce, kterých je většina, nejde hnát zdravotní pojišťovny do bankrotu.

Mohlo by vás zajímat

„Principem financování péče v právním státě je dohoda pojišťoven a zástupců lékařů bez dramat a děšení veřejnosti. Tento princip razí stomatologové a nechtějí nastavování úhrad úhradovou vyhláškou MZ. Menší reálné prostředky (po odečtení inflace) se nemohou neodrazit na dostupnosti péče, ale taková je prostě aktuální situace v ČR. Zubohrad pracoval na všem s pojišťovnami rok a je i řada zajímavých novinek v moderním ošetřování nebo bonifikace za léčbu morbidně obézních, kteří měli problém najít stomatologa, jehož zubní souprava by vydržela ošetření. Okamžitě pokračujeme v práci – chceme s pojišťovnami zmapovat, kolik lidí a kde nemá stomatologa, abychom se od mediálních výkřiků posunuli k reálným datům a problém jsme vyřešili v řádu měsíců nebo roku či dvou. K tomu potřebujeme třetího partnera, tedy kraje, které by měly zajistit dostupnost v některých místech, a to ve spolupráci s pojišťovnami a se Zubohradem, jak je obvyklé třeba v Německu nebo v Rakousku,“ popisuje ve zprávě Šmucler.

Akutní a následná lůžková péče má zatím nedohodu

Oproti tomu v segmentech lůžkové péče či ambulantních specialistů se zatím shodu najít nepovedlo. „V rámci jednání, a to v obou skupinách akutní a následné lůžkové péče, došlo ke stažení všech návrhů jak poskytovatelů, tak zdravotních pojišťoven, a v rámci přípravné fáze dohodovacího řízení pak nedošlo k dohodě s tím, že účastníci budou dále jednat do termínu závěrečného jednacího dne dohodovacího řízení,“ uvádí tajemník Asociace nemocnic ČR Josef Svoboda.

I když se ale zatím dohodnout nepovedlo, snaha tu je. „Dohodovací řízení probíhá zatím trochu nezvykle. Jednající strany opravdu jednají a diskutují, hledají možnosti a navzájem vnímají obtíže a situaci. Jednání se blíží ke konci. Samozřejmě není možné nic předjímat, ale situace ve státě je nezvykle složitá. Nemělo by dojít k nehodě. Ale v úhradách za zdravotní péči nejde jen o potřeby, možnosti a cíle zdravotních pojišťoven a poskytovatelů. Do hry vstoupily ceny energií, prudká křivka inflace, vývoj naší ekonomiky, nevyjasněnost platby za státního pojištěnce a finančně objemově též velmi zásadně hrozí požadavky odborů na navýšení platů. Takže jde spíše o to, co udělat, aby to české zdravotnictví ve zdraví přežilo,“ konstatuje koordinátor segmentu následné lůžkové péče Václav Volejník.

V těchto dvou segmentech tak sice nedošlo k dohodě, ale protože nebyly na stole hlasovatelné návrhy, došlo k odkladu řešení na příští týden.

Ambulantní specialisté se obávají snížení kvality a dostupnosti péče

Tvrdou nedohodu ale podepsali ambulantní specialisté, kde za současných podmínek naděje na nalezení kompromisu příliš nebyla. „Podle mých informací nabídly zdravotní pojišťovny všude navýšení proti roku 2022 na úrovni 2,9 až 4 procenta. My jsme si dělali kalkulaci nárůstu nákladů mezi roky 2021 a 2022 (je celá k dispozici v článku k nedohodě na našem webu) a vyšlo nám, že už teď jsme v deficitu mezi 10,6 a 16 procenty, podle míry navýšení mezd našim pracovníkům od začátku roku 2022. A taky to, že deficitní (byť na úrovni jen cca dvou procent) byl rok 2021. Pokud bychom přijali nabídku pojišťoven na navýšení, byť čtyřprocentní, znamenalo by to třetí insuficientní rok v řadě, takže bychom se jistě stali spoluviníky významných ekonomických problémů velké části ambulantních specialistů. To po nás nikdo nemůže chtít,“ shrnuje koordinátor segmentu a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

I ambulantní specialisté by ovšem byli rádi, pokud by vznikla v segmentu dohoda. „Myslím, že jsme se o ni fakt snažili a chceme se snažit dál. Její parametry musí ale vycházet z naší reálné situace, kterou jsme poctivě spočítali v kalkulaci. Pokud dohoda nevznikne a ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku v duchu některé z nabídek, které jsme včera dostali (jsou také na našem webu), pak považuji za jisté, že řada ambulantních specialistů bude muset v pudu sebezáchovy se zachováním přesného rozsahu své smlouvy se zdravotními pojišťovnami hledat jiné možnosti výdělku, než je péče o nemocné pojištěnce, což nemůže dopadnout jinak, než podstatným snížením kvality a dostupnosti péče o ně napříč všemi obory a v celé ČR,“ dodává Jojko.

Jak ambulantní specialisté poukazují na svých stránkách, má závěr dohodovacího řízení proběhnout 15. června na ministerstvu. Do té doby je prostor jednat, pokud se objeví návrh, o němž by specialisté mohli uvažovat. „Zatím jsou naše stanoviska významně odlišná od postoje zdravotních pojišťoven,“ konstatuje Sdružení ambulantních specialistů na webu.

Laboratoře se zasekly na odlišném postoji SZP

Ani v segmentu laboratoří nakonec nebyla nalezena shoda. „Bohužel v našem segmentu nedošlo k dohodě. Našim očekáváním a původně předloženým návrhům ze strany poskytovatelů se velmi přibližoval přístup a návrh VZP, dle sdělení SZP nebyly však ani návrhy VZP, ani naše pro SZP přijatelné. Bez přiblížení ze strany SZP nevidím možnost na případnou dohodu v závěrečné fázi dohodovacího řízení,“ podotýká koordinátor segmentu David Hepnar.

Laboratoře dopředu očekávaly diskusi nad konzervativním návrhem navazujícím na předchozí období a předchozí principy úhrady, chtěly ale alespoň některé prvky úhrady vyjmout z regulací. Jednalo se například o mezioborové výkony tak, aby nedocházelo k odchylným výším úhrad v porovnání s ostatními segmenty.

„Opakovaně chceme narovnat dlouholetá pokřivení úhrad, za důležité považujeme t.č. s MZ ČR vyjasnit úhradu výkonů, které byly vydány nebo aktualizovány po 1.1. 2014 a které jsou dlouhodobě hrazeny zcela odchylně od principu stanovení jejich hodnoty, v našem segmentu pak s naprostým podhodnocením, kdy nově vznikající výkony jsou po bodovém přepočtu namísto minimálně 1 Kč za bod hrazeny v hodnotě např. 0,72 Kč/bod a navíc s regulací. Vnímáme tlak MZ ČR na dohody, nicméně k tomu potřebujeme i součinnost MZ ČR,“ přibližuje požadavky laboratoří David Hepnar.

Posledním ze tří segmentů, které podepsaly „tvrdou“ nedohodu, je domácí péče. U těchto tří bude ještě prostor jednat do poloviny června.

Michaela Koubová