Evropskou unii čeká diskuze o tom, jak se dále posunout v péči o pacienty se vzácným onemocněním. A to nejen v souvislosti s novelizací legislativy k podpoře výzkumu a vývoje léků na vzácná onemocnění a v pediatrické péči, kterou by měla Evropská komise předložit na konci tohoto roku. Již několik let odborníci upozorňují na to, že s ohledem na zkušenosti získané v posledním desetiletí je nutné zase pokročit dále. Tedy nepřijímat dílčí opatření, ale rovnou vypracovat komplexní strategii. A svou roli v tom má sehrát i nadcházející české předsednictví v Radě EU, jak včera na odborné konferenci k vzácným onemocněním upozornil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Do čela Rady Evropské unie, unijní instituce, kde se schází členské země EU, aby diskutovaly a schvalovaly legislativní návrhy a také řešily společné cíle a záměry, se Česko postaví za měsíc a půl již podruhé. Podle náměstka Jakuba Dvořáčka rezort zdravotnictví pracuje na svých tematických prioritách úzce s Francií i Švédskem, tedy zeměmi, které se předsednictví chopí před a po Češích.
„Účastnili jsme se všech klíčových odborných konferencí francouzského předsednictví, byla to intenzivní škola,“ popsal Dvořáček včera v Senátu na odborné konferenci k vzácným onemocněním. „A v návaznosti na to chceme dále pracovat na evropském plánu k vzácným onemocněním a naši kolegové ze Švédska v tom na nás zase naváží. Jde o oblast, kde je soulad všech tří zemí opravdu velký,“ uvedl dále.
Češi navazují na své první předsednictví
Právě předsednictví v Radě EU je jednou z možností, jak upřít pozornost ministrů jiných evropských států k tématům, která právě předsedající stát považuje za důležitá (přirozeně by se ovšem mělo jednat o záležitosti relevantní z evropského pohledu). Jak jsme již ve Zdravotnickém deníku informovali, jednou z hlavních předsednických priorit rezortu zdravotnictví pro příští půl rok je onkologická prevence a včasná diagnostika ve vazbě na Evropský plán boje proti rakovině, který eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová zveřejnil vloni na jaře.
Dalším z významných témat jsou právě vzácná onemocnění, oblast, kde si čeští experti vydobyli na evropské scéně svými úspěchy na poli diagnostiky a péče značný respekt. A nejen to, Česko zde tematicky přímo navazuje na své první předsednictví v první polovině roku 2009, kdy se na úrovni Rady EU podařilo – za aktivního přispění stejných českých odborníků, kteří s rezortem spolupracují i dnes – dojednat a přijmout společná doporučení o tom, co by se v oblasti vzácných onemocnění na úrovni EU mělo udělat.
I tato doporučení vedla o několik let později k legislativnímu zakotvení evropských referenčních sítí sdružujících centra excelence. Ta jsou dnes klíčovou součástí péče o pacienty se vzácným onemocněním, jichž je v Evropě kolem třiceti milionů.
Nastal čas na změnu
Jak na konferenci popsal jeden z jejích hlavních hostů Yann Le Cam, výkonný ředitel vlivné nevládní organizace EURORDIS sdružující pacientské organizace ze 74 zemí, v současné době již nastal čas posunout téma vzácných onemocnění na evropské úrovni zase dál a zaujmout komplexnější přístup. Ten by měl vyústit k přijetí celoevropské strategie, podobné již zmíněnému Evropskému plánu boje proti rakovině.
Ta by měla zahrnout doporučení v oblasti včasné diagnostiky, přes přístup k adekvátní léčbě až po otázky výzkumu a vývoje (účinná léčba existuje jen pro zhruba šest procent vzácných chorob) a nelze vynechat ani využití dat. Bude totiž nutné zareagovat také na aktuální legislativní návrh Evropské komise na vznik společného evropského prostoru pro sdílení a využívání zdravotnických dat, který mimo jiné otevírá vědcům, firmám i veřejné správě možnosti přístupu k rozsáhlé datové základně vycházející z reálné klinické praxe. Právě tato data jsou pro další pokrok ve výzkumu a vývoji léků na vzácná onemocnění naprosto nezbytná.
Nutno zmínit, že Le Cam je v tomto scénáři jednou z klíčových postav. Na evropské scéně je známou osobností, protože s Evropskou komisí i jednotlivými státy úzce spolupracuje již dlouhodobě. V minulých letech se takto povedlo rozpoutat diskuzi, která se nyní z odborné úrovně postupně přesouvá do roviny politické a do níž se povedlo na úrovni EU zapojit jak Evropský parlament, tak státy předsedající Radě EU, jež téma vzácných onemocnění pravidelně v poslední době zařazují do svých priorit.
Uvidíme v červnu
V České republice se v příštím roce uskuteční v této souvislosti dvě mezinárodní akce, informoval náměstek Dvořáček. V druhé polovině července to bude odborná diskuze na téma včasné diagnostiky a novorozeneckého screeningu, která by se měla konat v Brně během Mendelových dnů připomínajících 200. výročí zakladatele genetiky a rodáka z Hynčic Gregora Johanna Mendela.
Na konci října se pak v Praze uskuteční konference, kde by mohla kromě jiného proběhnout i diskuse právě k přípravě již zmíněného evropského plánu k vzácným onemocněním, na níž by navázali Švédové. „Plán by pak mohl být Evropskou komisí přijat během španělského předsednictví v prosinci 2023,“ přál by si Le Cam. Podle něj se nicméně v současnosti ještě čeká na výsledek stávajícího francouzského předsednictví. To připravuje deklaraci, kterou by se měli ministři zdravotnictví zemí EU zabývat na svém zasedání v červnu. „A ta by měla obsahovat již konkrétní výzvu k přijetí takové celoevropské strategie,“ dodává Le Cam.
Helena Sedláčková
Foto: Martin Menšík
Konferenci „Revize EU legislativy pro léčivé přípravky na vzácná onemocnění a pro pediatrické použití“ organizoval Senát Parlamentu ČR za odborné spolupráce s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu.
Jednotlivým odborným tématům konference se budeme věnovat v dalších článcích.
