Antimikrobiální rezistence trápí planetu již několik posledních let. Na bakteriální infekce, které byly před nějakou dobou léčitelné běžnými antibiotiky, musí být používány stále silnější léky. Jenže výzkum nových antibiotik byl před časem přesunut na druhou kolej. Také proto, že je příliš nákladný, a tedy málo rentabilní. Očkovací látky proti některým bakteriálním infekcím však naznačují, že právě vakcíny by se mohly stát novou účinnou zbraní, píše se v listu Financial Times

Rezistence bakterií vůči antibiotikům je často vykreslována jako závod mezi farmaceutickými firmami na straně jedné a bakteriální evolucí na straně druhé. Zdravotničtí odborníci však připomínají, že prevence je efektivnější než léčba. V tomto smyslu se jako nadějná cesta v boji proti bakteriálním infekcím a zejména odolným bakteriím jeví vývoj očkovacích látek. Jenže je to cesta, která je poměrně často opomíjená.

Za většinu úmrtí souvisejících s antimikrobiální rezistencí (AMR – Antimicrobial Resistance), je zodpovědných šest druhů bakterií. Schválená vakcína však existuje pouze proti jediné z nich, a to proti streptococcus pneumonie, která způsobuje pneumonii a další onemocnění. Přitom kvůli antimikrobiální rezistenci a souvislosti s ní zemře každý rok téměř pět milionů lidí po celém světě, jak nedávno uvedl tým autorů v článku publikovaném v časopisu The Lancet.

Zatím očkování proti třem typům bakterií

„Přestože řada z nás, co v oboru pracujeme, oceňuje, že vakcíny jsou skutečně správným způsobem, jak se s antimikrobiální rezistencí vypořádat, není to ve skutečnosti ve vědecké komunitě dostatečně oceněno,” uvedl pro britský list Financial Times Calman MacLennan, profesor imunologie z univerzity v Oxfordu, který spravuje BactiVac, globální síť pro bakteriální vakcinologii.

MacLennan přiznává, že i to může být jeden z důvodů, proč v současné době existuje jen „omezený počet nástrojů, kterými lze proti antimikrobiální rezistenci bojovat”. Podle něho je nyní ten správný čas, kdy „bychom měli začít pracovat na zlepšení využívání očkování”.

A připomíná, že v současné době existují jen tři schválené vakcíny proti 12 typům bakterií, které Světová zdravotnická organizace zařadila na seznam „prioritních patogenů”. Vedle již zmíněné bakterie streptococcus pneumoniae jde ještě o haemophilus influenzae (způsobuje mimo jiné zánět mozku – meningitidu) a salmonelu.

Mohlo by vás zajímat

Jenže vysoké ceny antibakteriálních vakcín nebo nedostatečně rozvinutá zdravotnická infrastruktura často brzdí zavádění očkování tohoto typu v ekonomicky málo vyspělých zemích. Bohužel jde nejčastěji o země, kde je problém s antimikrobiální rezistencí nejpalčivější. Právě tam totiž dochází k největšímu nadužívání antibiotik, které odolnost bakterií způsobuje.

Úspěch Hib vakcíny

Přitom takzvaná Hib vakcína (používá se proti haemophilus influenzae), která se podává dětem krátce po narození, se ukázala jako nejúspěšnější. Od své první aplikace v roce 1992 vedla k prudkému poklesu infekcí tímto typem bakterie ve 192 zemích světa. Světová zdravotnická organizace odhadla, že globální proočkovanost činila v roce 2020 kolem 70 procent.

To vedlo nejen k zamezení nákaz poměrně nebezpečnou bakterií, ale také přispělo ke zbrzdění nadužívání antibiotik, a tedy i antimikrobiální rezistence. „Hib vakcína měla obrovský dopad, protože jsme nemuseli dětem podávat všechna ta antibiotika, která k rozvoji AMR vedou,” řekl listu Financial Times Martin Blaser, profesor medicíny a patologie na Rutgers University v New Jersey.

Na druhé straně proočkovanost proti streptococcus pneumoniae se dostala zatím jen na 49 procent v roce 2020, přičemž k výraznému zpomalení nárůstu proočkovanosti došlo v posledních pěti letech. Podle Calmana MacLenana hrozí takzvaný plateau-efekt, tedy že k dalšímu nárůstu proočkovanosti už nemusí dojít.

„Samozřejmě, že velkým problémem jsou náklady na očkování. Vlády ale musí zvážit, zda se jim vyplatí šetřit, respektive musí porovnat náklady s přínosy, které z očkování plynou,” poznamenal MacLennan. A připomněl, že zatím příliš ani nepomohla finanční podpora od vakcinační aliance Gavi, za kterou vedle Světové zdravotnické organizace stojí například také Světová banka, veřejní i soukromí donoři včetně například Nadace Billa a Melindy Gatesových. Aliance GaviTa na očkování proti pneumonii věnovala už kolem 3,3 miliardy dolarů (přibližně 76 miliard korun).

Investice do vývoje musí podpořit vlády

List Financial Times poukazuje na to, že vakcína Prevnar z dílny farmaceutické skupiny Pfizer je na trh dodávána za 211 dolarů (asi 4 850 korun) za jednu dávku. Látka Prevnar poskytuje ochranu proti 13 bakteriálním kmenům. „Vakcinační aliance Gavi a další charitativní společnosti dokázaly vakcínu získat za výrazně nižší cenu kolem 10 dolarů,” píše Financial Times. Indický sérový institut pak dodal obdobnou vakcínu za pouhé dva dolary (asi 46 korun).

Podle odborníků je tedy důležité, aby docházelo k podpoře nejen nákupu vakcín, ale především jejich výzkumu a vývoje. Jedině tak je možné stlačit cenu dlouhodobě na takovou úroveň, která nebude z očkování proti bakteriálním infekcím vylučovat ekonomicky málo rozvinuté země. „Vyvinout nové vakcíny stojí mnoho peněz, takže se to neobejde bez vládní podpory. Antibiotika byla skutečným zázrakem ve 40. letech minulého století. Jenže od té doby fakticky podkopáváme jejich účinnost jejich nadužíváním. Nyní je čas, abychom tento svůj dluh splatili,” uzavřel Martin Blaser pro Financial Times.

Petr Musil