Sněmovní zdravotnický výbor se včera zabýval valorizačním mechanizmem plateb za státní pojištěnce. Stejně jako na úterní tiskové konferenci tu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) deklarovali, že tak bude zajištěna stabilita financování a bude lépe možné plánovat nastavení úhrad do budoucna. Jak ovšem upozornili poslanci ANO, ale také odbory a Česká lékařská komora, kteří sami po valorizaci dlouho volali, výchozí částka, která bude základem valorizace, má být oproti současnému stavu ponížena. V této chvíli totiž stále stát hradí za státní pojištěnce částku schválenou Babišovou vládou ve výši 1967 korun, ta by ale podle návrhu, který nyní prochází sněmovnou, měla od pololetí klesnout o 400 korun. Ve výsledku bychom se tak měli odrazit od letošního průměru 1767 korun, přičemž až v roce 2025 se díky valorizaci máme přiblížit dvěma tisícům. Navíc dochází ke zjevnému rozporu mezi tvrzením ministerstev ohledně rezerv zdravotních pojišťoven a realitou dohodovacího řízení, kde je poskytovatelům inflaci navzdory nabízen nulový, potažmo dvouprocentní nárůst. Zdravotnický výbor nakonec jednání přerušil a problematice se bude dále věnovat na příštím zasedání.

„Po valorizačním mechanizmu jsem volal a je dobře, že tady je. Diskuze by se ale z mého pohledu měla točit kolem toho, z jaké výše budeme startovat. Já se domnívám, že je nízká, a je třeba objektivně říci, že se na příští rok plánuje reálně nižší příjem do systému veřejného zdravotního pojištění než pro letošní rok. Mělo by dojít k navýšení o sedm procent na 459 miliard, což ale při 15 procentní inflaci znamená, že v příštím roce půjde do zdravotnictví méně peněz,“ poukazuje poslanec Kamal Farhan (ANO).

Jak ministr financí zdůvodňuje ponížení platby za státní pojištěnce z původních 1967 schválených Babišovou vládou na 1767 korun? „Argumentem, kterým tehdejší ministr zdravotnictví a ministryně financí platbu obhajovali, byla obava z toho, jak se budou vyvíjet zdroje zdravotních pojišťoven. Předpoklad byl, že na konci roku 2021 budou ve výši 10 miliard korun. Vláda na to reagovala někdy v květnu. Covidové roky ale přinášely mnoho nejistot, a něco jiného je květnová predikce, a něco jiného, když se v lednu dozvíte, jaký byl skutečný zůstatek,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.

Letos v lednu sice podle Stanjury vláda nemohla tušit, že vypukne válka na Ukrajině a v Česku bude během pár měsíců uděleno více než 340 tisíc víz strpění, což s sebou ponese zvýšené nároky i na zdravotnictví, na druhou stranu se však dle něj bude ekonomický výsledek ve vztahu k příjmům a nákladům na ukrajinské pojištěnce pohybovat kolem nuly.

„Když počítáme platby za nové státní pojištěnce a k tomu predikujeme, kolik by i podle věkových skupin mohli konzumovat zdravotní péče, bude se to blížit nule. Může to být plus půl miliardy, může to být minus půl miliardy, ale v objemu více než 400 miliard to nehraje podstatnou roli,“ míní Stanjura. Vlastimil Válek pak připomíná, že už více než 50 tisíc uprchlíků je zaměstnáno, jsou z nich tedy plátci pojistného a to tak už za ně nemusí platit stát.

Mohlo by vás zajímat

Situace je tedy taková, že na konci dubna měly zdravotní pojišťovny na účtech 58 miliard. „Nemá cenu se přít, kolik tam bude na konci roku, ale určitě to nebude deset miliard. Jestli to bude 40, 45 nebo 50, se těžko odhaduje,“ dodává Stanjura.

Dohodovací řízení jednou za tři roky?

Ministr Válek také na výboru znovu zdůraznil, že by rád pravidelnou valorizaci využil i k tomu, aby se dohodovací řízení nekonalo každoročně, ale s výhledem na dva až tři roky. Je ovšem otázka, jakou bude mít tato změna podporu. „Poslední doba je natolik turbulentní, že dohodovací řízení jednou za dva nebo tři roky nemusí být na pořadu dne,“ reaguje místopředseda zdravotnického výboru Julius Špičák.

Další otázka je, jak často by k valorizaci platby docházelo. Podle Válka bude výpočet vždy za předchozí rok, další věci jsou ale k diskuzi. „Asi by bylo dobré otevřít otázku, jestli by jednou, dvakrát za rok nemělo být diskutováno podle aktuálního vývoje ekonomické situace o úpravě úhrad od pojišťoven z eventuální rezervy, která bude reflektovat, jak se příjmy pojišťoven budou realizovat,“ říká k tomu Válek.

Ačkoliv ale řada opozičních poslanců valorizační mechanizmus vítá, s vyvedením 14 miliard, které přinese snížení plateb za státní pojištěnce, nesouhlasí. „Sahat pojišťovnám na peníze pod dojmem toho, že mají velké zůstatky – s tím bych byl opatrný. Mně se valorizace líbí, ale nelíbí se mi, že se na letošní peníze dostaneme za tři roky,“ konstatuje poslanec Miloslav Janulík (ANO), který poukazuje na to, že když pojišťovny nebudou mít finance, bude to znamenat opožďování plateb a přenášení problému na poskytovatele.

Spoléhání na rezervy navíc může znamenat problém zejména pro menší pojišťovny. „Musíme si říci, že tu nejsou jen velké pojišťovny s miliardovými rezervami, ale i ty menší, které mají řádově stovky milionů. A může se stát, že se některé z nich v průběhu roku dostanou do problémů,“ podotýká k tomu Kamal Farhan.

Rozpor mezi argumenty ministerstev a realitou dohodovacího řízení

Poskytovatelé také dnes zcela oprávněně upozorňují na nárůsty cen energií a řady dalších věcí, které jim velmi výrazně zvyšují náklady. „Ano, náklady rostou, ale dnes tvoří od 60 do 80 procent nákladů zdravotnických zařízení mzdové náklady. Inflace není ze mzdových nákladů, ta se týká zbytku, tedy zhruba 30 procent – a z nich se netýká celé části, ale asi 15 procent. Gró nákladů však tvoří mzdy, a já jsem moc rád, že poměr mzdy versus ostatní náklady je lepší než v řadě zemí na západ od nás,“ tvrdí ministr Válek.

S takovým přístupem ovšem směřujeme k tomu, že tento poměr změníme opačným směrem, než který ministr Válek vychvaluje. K tomu je nutno myslet na to, že právě vzhledem k inflaci budou odbory požadovat zvýšení platů a mezd.

„Dva roky drželo zdravotnictví v rámci epidemických krizí společnost v chodu, udržovalo v chodu ekonomiku. Přijde mi smutné, že poděkování za to je snížení plateb státu za státní pojištěnce. Doufali jsme, že zdravotnictví bude prioritou a poroste podíl výdajů na zdravotnictví na HDP tak, jak to odpovídá stárnutí populace a tomu, že se lidé chtějí dožívat vyššího věku a být zdraví. Zdravotní pojišťovny mají údajně na účtech 50 miliard, ale je tu obrovský rozpor, protože v rámci dohodovacího řízení nabízejí poskytovatelům čistou nulu bez zohlednění inflace. Proč tedy pojišťovny nepošlou peníze do zdravotnických zařízení a nepokryjí nám inflaci?“ pozastavil se na výboru prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Ten také upozorňuje na to, že mechanizmus valorizace, který spočívá v inflaci plus 50 procent růstu reálných mezd, znamená, že když ekonomika bude fungovat a reálné mzdy porostou, bude poměr platby státu v porovnání s odvodem z průměrné mzdy klesat.

Odbory pak upozorňují na další rozpor. „Chtěla bych upozornit, že sám ministr Stanjura v materiálu uvádí, že pokud by se platby za státní pojištěnce nezvýšily, musela by se v rámci dohodovacího řízení snížit úhrada poskytovatelům o 4,5 procenta. Z hlediska navýšení platby za státní pojištěnce, o níž se tu hovořilo, by mohlo příští rok dojít k navýšení poskytovatelům o dvě procenta. To je velice nerozumné a svízelné. My jsme zavedení valorizačního mechanizmu u plateb za státní pojištěnce podporovali, ale vždy jsme tvrdili, že to má smysl, až když platba dosáhne určité výše. Navrhovali jsme, aby se odvíjela tak, jak se odvíjí výše úhrad u osob bez zdanitelných příjmů. To je velmi významný rozdíl,“ dodává šéfka zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Michaela Koubová