Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. Hnutí ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor.

Opoziční zákonodárci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. „Zdravotnictví by mělo být hlavní prioritou této vlády a já tento pocit zatím nemám,“ uvedl předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Lídr SPD Tomio Okamura předlohu označil za bezprecedentní krádež ve financování zdravotnictví. „Ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež,“ prohlásil. Vystoupení obou opozičních politiků trvalo několik hodin.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už po půlnoci opoziční obavy odmítl. Zdravotní pojišťovny mají podle ministra dostatečné zůstatky na účtech a nižší státní platby systém neohrozí. Pokud si podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) někdo myslí, že snížení plateb letos ovlivní zdravotní péči, tak systému nerozumí, nebo vědomě lže.

Opoziční zákonodárci projednávání novely od půlnoci obstruovali. Po odpolední dohodě koalice a opozice na dalším postupu ve Sněmovně se debata dostala do běžné podoby. Poslanci z řad kritiků mnohdy ani nevyužívali plnou řečnickou dobu, kterou nechala koalice omezit na nejvýše dvakrát deset minut. Sněmovna o novele nakonec i tak jednala zhruba 14,5 hodiny.

O 14 miliard korun méně

Systém zdravotního pojištění má snížením plateb přijít letos o 14 miliard korun, s čímž už počítá schválený státní rozpočet. Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého Babišova kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Od července to má být podle novely o 400 korun méně. Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným epidemií koronaviru téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky měl tvořit státní příspěvek 127 miliard korun.

Stanjura poukazoval na to, že bývalí ministři zvýšení plateb na letošní rok zdůvodňovali obavami z toho, že zůstatky na účtech pojišťoven by mohly klesnout k přelomu loňska a letoška k deseti miliardám korun a možná i níž. Celkové zůstatky ale činily podle Stanjury 51,8 miliardy korun a ke konci dubna vzrostly na 57,5 miliardy korun. „Opozice by neměla strašit občany, zdravotnictví funguje a fungovat bude,“ zdůraznil ministr.

Mohlo by vás zajímat

Koalice chce do předlohy podle Stanjury vložit ve druhém čtení automatickou valorizaci plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Vzorec má být stejný stejný jako o důchodů. Bude debata i s opozicí ve snaze nalézt na mechanismu shodu.

Po úvodním projednání poklesu zdravotních plateb za státní pojištěnce Sněmovna mimořádnou schůzi svolanou koalicí k některým sporným předlohám přerušila na neurčito. Opoziční obstrukce provázely prakticky celou debatu, jež začala v úterý v 10:00 a trvala i přes noc na dnešek. Jen ke schválení návrhu programu schůze se poslanci dostali až po pěti hodinách a diskuse zákonodárců trvala bez zahrnutí několika přestávek asi 29 hodin. Na programu schůze zůstaly předlohy o úplném rušení elektronické evidence tržeb od příštího roku, zpřísnění střetu zájmů zejména ve vlastnictví některých médiích a zavedení možností korespondenčního hlasování ve volbách poslanců a prezidenta ze zahraničí.

-čtk-