Podle analýzy ZP MVČR dojíždějí k dětskému lékaři pacienti v některých regionech déle
Někteří pacienti musí k praktickému lékaři dojíždět delší dobu, než je časová dostupnost stanovená nařízením vlády. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat koncem minulého roku Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV). Složitá je podle ní zejména situace v Jihomoravském a Ústeckém kraji.
Vedle Jihomoravského a Ústeckého kraje jsou problémy také v Plzeňském či Jihočeském kraji nebo části středních Čech a Vysočiny. “V těchto oblastech naše analýza odhalila překročení maximální časové normy o pět až deset minut,” uvedla dnes mluvčí pojišťovny Jana Schillerová. Podle nařízení vlády je stanovená doba dojezdu na maximálně 35 minut.
Za tvorbu dostupné sítě zdravotní péče odpovídají podle zákona právě zdravotní pojišťovny. Podobnou analýzu zveřejnila v lednu loňského roku také největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), který má asi 5,9 milionu pojištěnců. Podle mapy pokrývá sítí dětských lékařů dostupných do 35 minut 99,6 procenta plochy ČR a 100 procent obyvatel.
ZPMV je s 1,3 milionu druhou největší zdravotní pojišťovnou. Její pojištěnci se podle analýzy potýkají také s problémy s registrací k novému praktickému lékaři, kteří často nemají kapacity a nové pacienty odmítají. Podle analýzy je to například v České Třebové, kde na jednoho praktického lékaře připadá až 542 dětí. Plné ordinace hlásí také lékaři z Blanska, Znojma nebo Ústí nad Orlicí.
Průměrný věk dětského praktika je kolem 60 let. Smlouvu s ZPMV má 515 lékařů starších 65 let, tvoří tak téměř čtvrtinu. Více jich bude odcházet do důchodu zejména v Praze a Středočeském kraji, vzhledem k dostatečné síti tam ale pojišťovna problémy nečeká.
Mohlo by vás zajímat
“Horší situaci očekáváme v Jihomoravském a Ústeckém kraji, kde předpokládáme, že do šesti let by mohlo svou praxi ukončit až 13 procent dětských lékařů, přičemž hrozí uzavření až 35 ordinací,” doplnila Schillerová.
Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Aleny Šebkové jsou problémy s dostupností praktických lékařů už 20 let. “Bohužel to dopadlo tak, že před pěti lety nám zrušili obor a my jsme se po pěti letech dostali do totální personální krize, kdy během posledních několik let ubylo 200 ordinací a vyšší rychlostí to ještě půjde budoucí dva nebo tři roky,” vysvětlila Šebková.
Podle ředitelky zdravotnického úseku pojišťovny Zdeňky Salcman Kučerové je problém právě v nastavení postgraduálního vzdělávání mladých lékařů. “Tím, že došlo ke sloučení specializačního vzdělávání pro dětské praktiky a nemocniční pediatry, a jakkoliv to vypadalo logicky, se zkomplikoval vstup mladých lékařů do reálné praxe praktického lékaře pro děti a dorost,” uvedla.
Podle ní je potenciál lékařů, kteří by kritickou situaci v některých lokalitách mohli řešit, v nemocnicích. Stát také připravuje nové pobídky, které by atraktivitu povolání dětského lékaře mohly zvýšit. Pojišťovny by podle ní mohly podpořit mobilní ordinace, dopravu pacientů do ordinací nebo více dotovat konzultace zdravotního stavu pacienta na dálku u lékařů z větších měst.
-čtk-
ČTK
