Koncem dubna převzal vedení Fakultní nemocnice Brno chirurg a manažer MUDr. Ivo Rovný, MBA. Do čela vedení nastupuje v nelehké a těžko předvídatelné době, zcela optimální není různých oblastech ani situace samotné nemocnice. Přesto je připraven vést ji tak, aby za každých okolností plnila své poslání, tedy poskytovala špičkovou zdravotní péči a také zázemí pro výuku lékařů i pro vědecko-výzkumnou činnost. Rovný pracuje ve FN Brno od roku 2012 jako chirurg se specializací na oblast zažívacího traktu a onemocnění malé pánve, předtím působil 17 let ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. Posledních 15 let pracoval na pozicích manažera a zároveň chirurga v obou těchto zařízeních.
S jakými vizemi jste šel do výběrového řízení? Máte nějaký záměr, kam byste chtěl nemocnici posunout? Ve kterých oblastech?
Má koncepce se opírá o cílový stav naplnění vize působení Fakultní nemocnice Brno jako součásti fungujícího, provázaného a vzájemně se doplňujícího systému zdravotnických zařízení v regionu, kde bude plnit roli specializovaného, komplexního a v některých oblastech superspecializovaného medicínského pracoviště, poskytující špičkovou léčebnou a preventivní péči v hlavních nosných programech, včetně sdíleného komplementu pro všechny věkové skupiny. Nadále bude zajišťovat výuku v pregraduálním a postgraduálním vzdělávání lékařských i nelékařských oborů. Bude vytvářet zázemí pro základní, klinický a aplikovaný výzkum provázaný s klinickou praxí. Oblasti zájmu se zajisté s rozvojem medicíny budou postupně vyvíjet, avšak ohniskem zájmu by měly zůstat v současné době zajišťované oblasti péče a činnosti dané statutem organizace s dlouhodobým cílem kultivace a optimalizace činností a zvyšování medicínské a ekonomické efektivity poskytované péče, nikoliv expanzivní ambice.
Kde vidíte Fakultní nemocnici Brno za pět let?
V horizontu pěti let musíme úspěšně dokončit již započaté investiční celky, tedy novou budovu pro Gynekologicko – porodnickou kliniku a související provozy s opuštěním areálu na Obilním trhu. V plánu je dokončení rekonstrukce nemocniční lékárny a optimalizace všech „lékárenských“ provozů včetně skladů, provedeme také rekonstrukci části stravovacího provozu. Ta je za prvé vynucena výstavbou Gynekologicko – porodnické kliniky a za druhé snahou o adekvátní zázemí pro zajištění stravy a výživy pro personál a pacienty FN. V mezidobí bychom měli pracovat na dalších projektech k naplnění strategických cílů a především zajistit financování ekonomicky náročných úkolů.
Chystáte nějaké dotační, rozvojové projekty?
Nemocnice trpí dlouhodobým podfinancováním především v oblasti zajištění provozů a infrastruktury. Jako klíčovou pro rozvoj, ale i standardní řízení organizace považuji konsolidovanou a provázanou oblast IT systémů. ITC oblast tvoří v dnešní době jakýsi kardiovaskulární systém organizace. Selhání srdce systému nebo kterékoli jednotlivé i jediné oblasti může organismus ohrozit, paralyzovat či zcela eliminovat. Jednoznačně jednou z oblastí, která si zaslouží zvýšenou pozornost, je oblast nemocničních informačních systémů.
Prostředí hospodářsko – technického zázemí, tedy zajištění provozu jako takového, kromě mnohdy neutěšeného technického stavu objektů, energeticky náročných provozů, vyžaduje vysoké investice do rekonstrukcí, modernizací, optimalizací a také koncentraci provozů a odstranění duplicit.
Samozřejmě nezapomínáme na hlavní činnosti organizace a to poskytování zdravotních služeb. Zde je vývoj kontinuální a díky investicím vynakládaným v minulosti nadále poskytujeme špičkovou péči. Úkolem nového ředitele je pokračovat v tomto trendu a pokusit se i zde navýšit úsilí k realizaci strategických zájmů. Limitem jsou samozřejmě finanční možnosti.
V jaké ekonomické situaci se nemocnice nachází?
Jak již jsem zmínil, nemocnice je dlouhodobě podfinancována a nevytváří rezervy k investičnímu rozvoji. Proto jsme do značné míry závislí na dotačních titulech či podpoře konkrétních projektů. Aktuální ekonomická situace je relativně stabilizována, ale některé trendy jsou alarmující. Především ekonomické vlivy prostředí jsou obtížně predikovatelné a manévrovací prostor jak ustát inflaci a rostoucí ceny energií je velmi malý. Určitě musíme hledat interní možnosti racionalizace provozu, ale s ohledem na pavilonový charakter nemocnice, rozmístění do tří areálů a faktický stav budov, nelze očekávat zázračné vylepšení rozpočtu. Jedním ze základních předpokladů k dosažení vyrovnaného rozpočtu v letošním roce však vidím návrat ke standardnímu fungování nemocnice po době „kovidové“ a splnění výkonnostních parametrů pro adekvátní úhrady péče od zdravotních pojišťoven. V oblasti zdravotních služeb zcela určitě máme jisté rezervy v racionalizaci a efektivitě poskytované péče a na tuto oblast se určitě v krátkém časovém horizontu intenzivně zaměříme.
Jak je na tom nemocnice po personální stránce? Máte dostatek doktorů a sester?
Nedostatek lékařů a nelékařů je obecným jevem napříč celou republikou a ani FN Brno není výjimkou. A nejen to, trpíme i nedostatkem zaměstnanců v ostatních oblastech činnosti nemocnice. Navíc věková a profesní struktura je taktéž problematická. Jedním z faktorů, proč máme nedostatek zaměstnanců s požadovaným vzděláním a praxí v nemedicínských oblastech, je jejich nízké finanční ohodnocení.
Fakultní nemocnici Brno má být do budoucna posílena její úloha ve vzdělávání mediků. Mohl byste přiblížit plány v této oblasti?
Za mou osobu bych rád přispěl k většímu zapojení mediků, ale i jiných studentů do praktické oblasti poskytování péče. Dovedu si představit jejich větší zapojení do běžného provozu klinik a oddělení nejen v rámci stáží a výuky, ale například i nabídkou práce ve vybraných oblastech. Má osobní zkušenost je taková, že student, který je časně zapojen do činnosti kliniky a oddělení, se stane často její součástí a po ukončení studia má otevřenou bránu k zaměstnání na konkrétním pracovišti.
Jak nemocnice zvládá nárůst cen energií, případně cen léků a zdravotnického materiálu? Jakým způsobem se se současným zdražováním vyrovnáváte?
Jednotlivá opatření jsem již komentoval v předchozích bodech a je obtížné předvídat, jaký bude další vývoj. Jedno je však jisté. Nemocnice musí nadále poskytovat zdravotní služby, zázemí pro pregraduální a postgraduální výuku, ale i zázemí pro vědecko-výzkumnou činnost za každých okolností.
Silvie Purmová
