Studie vědců z NUDZ: Předčasné úmrtí kvůli kouření nejvíce hrozí v Ústeckém kraji

Předčasné úmrtí kvůli kouření v ČR nejvíce hrozí v Ústeckém kraji. Vyplývá to z nové studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), která se zabývala nejen pravděpodobností úmrtí, ale i efektivním směřováním prevence, a to až na úroveň jednotlivých obcí. Určuje tedy místa a sociální skupiny, na které se programy na odvykání kouření musí zaměřit. Ve střední Evropě dosud takto podrobná analýza scházela. ČTK to dnes řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Podle vědců činí podíl kouření na roční úmrtnosti v tuzemsku 17 procent, což odpovídá 17.000 až 19.000 lidem, kteří v ČR za jeden rok zemřou na nemoci z kouření. „Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě rakoviny plic se soudí, že kouření odpovídá za více než 90 procent těchto onemocnění. I přes to, že počet kuřáků v Česku pozvolna klesá, představuje úmrtnost v souvislosti s kouřením vážný problém,“ uvedl odborník na závislosti z NUDZ Ladislav Csémy.

Podle studie jsou u mužů i u žen významné odlišnosti v riziku předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením, rozdíly závisí na místě, kde žijí. „Nejhorší situace je v severozápadních částech republiky, a to především v Ústeckém kraji, kde je toto riziko až 1,5krát vyšší, než je celonárodní průměr,“ uvedl Ladislav Kážmér z NUDZ. Naopak směrem na jihovýchod republiky riziko klesá. Významný vliv má i míra nezaměstnanosti a vzdělanost obyvatel v místě, konkrétně čím nižší úroveň vzdělání a čím vyšší míra nezaměstnanosti je na daném území, tím je vyšší riziko předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením.

Studie uvádí, že úmrtnost mezi muži byla přibližně dvojnásobná oproti ženám, vliv nezaměstnanosti i vzdělanosti je u obou pohlaví podobný, což ukázala například výrazně vyšší úmrtnosti žen i mužů v severozápadních regionech. Některé kraje jsou ale v případě žen specifické. „Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen,“ uvedl Kážmér. Specifikum podle vědců představuje v případě žen také Jihočeský kraj, kde je pro ně riziko obdobné jako v Ústeckém kraji.

Podle vědců je ve velkých městech, zejména u mužů, zpravidla riziko předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením nižší, ale významnou výjimku představuje Ostrava. „V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím,“ doplnil Kážmér. Riziko předčasného úmrtí kvůli kouření je sice relativně nízké na jižní Moravě, jiné studie autorů však naznačují zvýšené riziko předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholem.