Ukrajinské zdravotnictví je na cestě ze SSSR do Evropy. Válka ale pokroky vrací zpět

Více než 12 milionů obyvatel Ukrajiny nyní potřebuje humanitární zdravotní péči. V řadě regionů je obtížně dostupná i základní zdravotní péče o chronicky nemocné, například o diabetiky, kardiaky nebo onkologicky nemocné. Problémy jsou i s dodávkami léků a zdravotnického materiálu. Negativní dopady války na zdravotnický systém tak pravděpodobně povedou k nárůstu morbidity i mortality obyvatel. Tak shrnuje aktuální situaci na Ukrajině Světová zdravotnická organizace.

Stav ukrajinského zdravotnictví před začátkem nynější války by se s jistou dávkou zjednodušení dal popsat jako systém, který se posouval od zastaralého post-sovětského směrem k modernímu evropskému zdravotnictví. Jenže válka pokroky, jichž se podařilo během předchozích let dosáhnout, ať už na úrovni reformy primární péče, psychiatrické péče, zvládání infekčních chorob nebo péče o těhotné ženy, matky a novorozence, vrací zpět.

Podle podrobné zprávy Světové zdravotnické organizace (Ukraine: Public Health Situation Analysis – PHSA) nyní humanitární zdravotní pomoc potřebuje více než 12 milionů osob postižených válkou. Země také čelí hned několika závažným zdravotním hrozbám, k nimž patří mimo jiné covid-19. I když počet případů i úmrtí celosvětově klesá, válka přerušila testování, dostupnost péče o nemocné je horší a zároveň je v zemi nízká proočkovanost. Válka přerušila obvyklé rutinní očkování i očkovací programy, které byly zaměřeny na „vychytání“ doposud neočkovaných. Tím pádem může dojít k tomu, že se znovu začnou šířit infekční onemocnění, kterým lze předejít očkováním. Vážné problémy mají i programy léčby HIV a tuberkulózy, kdy je pro nemocné nyní obtížné dostat se k nezbytné terapii. Současně řada infikovaných se o své nemoci nedozví, protože nebudou správně diagnostikováni, což může vést k dalšímu nárůstu případů těchto infekčních chorob.

I když se situace v jednotlivých regionech liší, obecně je pro ukrajinské pacienty, ať již akutní nebo chronické, nyní obtížné dostat se k potřebné zdravotní péči a nezbytné léčbě. To pravděpodobně povede k dalšímu zhoršení zdravotního stavu celé populace a zkrácení délky života. Země se také potýká s narušenými dodávkami léků a zdravotnického materiálu. Současně v důsledku války a socioekonomických problémů země výrazně narůstá potřeba psychosociální péče a služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Nejhůře pak situace dopadá na nejzranitelnější skupiny obyvatel, ať už se jedná o seniory, lidi se zdravotním postižením, děti a dospívající, ženy a dívky, Romy a ty, kteří museli nuceně opustit své domovy (vnitřně vysídlení).

Špatné hygienické podmínky zvyšují pravděpodobnost šíření infekcí

K 4. květnu WHO potvrdila už 186 útoků vůči zdravotníkům a zdravotnickým zařízením na Ukrajině, při nichž zahynulo 73 osob a dalších 52 bylo zraněno. Nejčastěji se jednalo o útoky vůči zdravotnickým zařízením, které byly provedeny těžkými zbraněmi, tedy například se jednalo o bombardování nebo ostřelování. Terčem se staly i transporty pacientů nebo léků či zdravotnického materiálu. Obavy o bezpečnost, ať už ze strany zdravotníků nebo pacientů a jejich rodin, pak ještě více zhoršují špatnou dostupnost zdravotní péče.

Uzavřena tak musela být jak některá zdravotnická zařízení protože byla zničena, tak i některé lékárny, které navíc čelí nedostatku léků, včetně těch nejzákladnějších. Podle dat WHO zhruba v každé třetí ukrajinské domácnosti žije alespoň jeden člověk, který potřebuje pravidelnou zdravotní péči. V ohrožení jsou tak například kardiaci, diabetici nebo onkologičtí pacienti. Byť zatím WHO nemá k dispozici podrobnější data, už byly hlášeny i případy, kdy se těhotné nebo rodící ženy nedostaly k nezbytné gynekologicko-porodnické péče. Jinými slovy řada těch, kteří nutně potřebují péči zdravotníků a své léky, se k nim nedostanou. V praxi znamená zhoršení jejich zdravotního stavu, včetně rizika předčasných úmrtí, kterým by bylo možné „za běžných okolností“ předejít.

Mohlo by vás zajímat

Italští populisté se vezou na vlně odporu k očkování. Epidemie spalniček pokračuje

WHO připomíná, že roste riziko propuknutí infekčních chorob, jako jsou cholera, záškrt, spalničky nebo covid-19 kvůli špatným hygienickým podmínkám, kdy řada lidí nemá přístup k čisté pitné vodě, tísní se v uzavřených špatně větratelných prostorách protileteckých krytů, a současně bylo narušeno rutinní očkování.

Ukrajinské zdravotnictví udělalo během let řadu pokroků

Probíhající válka podle WHO negativně ovlivní i pokroky, kterých se podařilo dosáhnout v různých oblastech ukrajinského zdravotnictví během předchozích let. Podle shrnující zprávy, na které se podílela WHO a European Observatory on Health Systems and Policies, z roku 2021, se ukrajinské zdravotnictví postupně měnilo a procházelo například reformou, jejímž cílem bylo posílení primární péče. Krok za krokem se také dařilo zavádět prvky eHealth, kdy například bylo možné, aby zdravotníci využívali data v reálném čase.

Rostl i objem peněz, který stát posílal do zdravotnictví, byť ve srovnání s evropským průměrem byl výrazně nižší. V roce 2000 bylo pro zdravotnictví určeno 5,6 % HDP, v roce 2018 už pak 7,7 %. V rámci Evropského regionu WHO se pak podíl HDP na zdravotnictví pohybuje od 1,6 do 11,9 %. Zhruba polovina (51 %) finančních prostředků z celkového rozpočtu zdravotnictví ovšem pocházela ze soukromých zdrojů, téměř vždy přímo od obyvatel země. Protože ačkoli by teoreticky měla být zdravotní péče pro občany zdarma, často jsou nutné přímé platby, například za léky či ošetření. Zmiňovaná zpráva uvádí, že v roce 2019 zažilo 16,9 % ukrajinských domácností „katastrofické výdaje“ spojené se zdravotní péčí o své členy. Nicméně systém zdravotnictví se reformoval s cílem snížit podíl přímých plateb od občanů.

Postupně docházelo ke zlepšování výsledků péče o matky a novorozence, kdy také klesala novorozenecká úmrtnost, byť zde zůstávaly regionální rozdíly. Odhadovaná úmrtnost matek za rok 2017 byla vyšší, než je průměr Evropského regionu WHO, a dokonce trojnásobně vyšší, než je průměr členských zemí EU. Také se během posledních dvaceti let prodloužila doba dožití v zemi z 67,9 let v roce 2000 na 73,3 v roce 2019. Stále ale průměrný věk dožití byl na Ukrajině ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jeden z nejnižších.

Na druhé straně, ukrajinské zdravotnictví čelilo řadě problémů, které se nyní ještě zhoršují. I když se epidemiologická situace v zemi zlepšovala, z hlediska výskytu tuberkulózy zaujímala Ukrajina čtvrté nejhorší místo a ve výskytu HIV druhé nejhorší v celém Evropském regionu WHO. Ukrajině se však dařilo zvyšovat počet pacientů, kteří byli úspěšně diagnostikováni a léčeni, což je pro zvládání epidemiologické situace v zemi zásadní.

Obyvatelé Ukrajiny také ve srovnání s obyvateli členských zemí EU žili méně zdravě. Například zde kouří zhruba polovina mužů starších 15 let, evropský průměr je 28,1 % a průměr Evropského regionu WHO 33,1 %.  Častěji je také ohrožovaly onemocnění srdce, cév, diabetes i duševní onemocnění. Míra sebevražednosti zde byla nejvyšší v Evropském regionu WHO.

Ludmila Hamplová