Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce se spustí v roce 2024, odrazí se od částky 1900 korun. Podle opozice je to málo

Valorizační mechanismus plateb za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění má být spuštěn od roku 2024. Příští rok by měl stát hradit 1900 Kč za pojištěnce a měsíc, řekl dnes poslancům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během druhého čtení návrhu novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Od této částky se tedy bude při automatické valorizaci v dalším roce vycházet. Opoziční poslanci výchozí částku kritizují stejně jako navrhované snížení platby za státní pojištěnce na úroveň loňského roku.

Valorizační mechanismus plateb za státní pojištěnce by se měl dostat jako koaliční pozměňovací návrh do novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Tu Sněmovna dnes projednává ve druhém čtení, určeném zejména pro podávání pozměňovacích návrhů. Valorizovat se bude podle Stanjury stejně jako u důchodů,  tedy o inflaci a polovinu nárůstu reálné mzdy. „Systém je vyzkoušený, funguje a funguje dobře i v okamžiku, kdy je vysoká inflace jako v letošním roce,“ řekl ministr.

K částce navrhované na příští rok Stanjura poznamenal, že spodní hranice požadovaná zdravotními pojišťovnami byla 1850 korun. Vláda tedy navrhuje částku o 50 korun vyšší. „Rozumím tomu, že by ta částka mohla být vyšší, na druhou stranu mohla být i nižší, čili je to něco, o čem si myslíme společně v rámci koalice, že zakládá solidní způsob, nebo solidní výkopovou čáru, odkud budeme valorizovat. Zároveň je to únosné z hlediska státního rozpočtu,“ dodal k tomu předkladatel pozměňovacího návrhu Tom Philipp (KDU-ČSL).

Předpoklady podle obou pak uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun. „Přinese to kýženou stabilitu a na základě kvalitních makroekonomických prognóz mohou i zdravotní pojišťovny minimálně střednědobě plánovat rozsah a kvalitu zdravotní péče,“ zdůraznil ministr Stanjura.

Návrh však vzbudil opoziční kritiku. Poslanec ANO Jiří Mašek řekl, že hnutí souhlasí s valorizačním mechanismem, ale požaduje, aby valorizace vycházela z letošní částky, která teď činí 1967 korun měsíčně. „Výsledkem nyní navrhované valorizace bude, že se po dvou letech takzvaného valorizování dostaneme na současné peníze za měsíc. To znamená někde kolem dvou tisíc za jednoho státního pojištěného,“ doplnil svého stranického kolegu poslanec Kamal Farhan.

Mohlo by vás zajímat

Senátoři bojují za nový způsob úhrady nepovinných vakcín. Máme čas do jara, varují

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k tomu uvedl, že koaliční návrh projednal s Radou poskytovatelů i zdravotními pojišťovnami a všichni jej podpořili.

Nemocnice v červených nebo v černých číslech?

Vládní předloha předpokládá, že po lednovém zvýšení se platby státu do zdravotnictví mají od července zase snížit tak, aby stát za celý letošek odvedl do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Měsíčně to dělá 1.767 korun.  Protože se novela nestihne přijmout včas, další koaliční pozměňovací návrh podle Stanjury navrhne změnu účinnosti od srpna, přičemž částka klesne na 1.487 Kč na měsíc. Původní předloha počítala s odvody 1.567 korun měsíčně.

Opoziční poslanci navrhované snížení plateb opět kritizují. Již zmíněný poslanec Mašek uvedl, že uplynulá vláda dostala státní výdaje na zdravotnictví na „standardních“ 10 procent HDP. „Teď to svým návrhem vracíte o několik procentních bodů zpátky,“uvedl.

„Neobětujte kvalitu zdravotní péče v České republice,“ nabádala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, podle níž šetření na zdraví občanů nelze nazývat konsolidací veřejných financí. Pětikoalice se podle ní chystá zdecimovat finanční zázemí zdravotních pojišťoven. Také podle Julia Špičáka (ANO) je vládou navrhovaný krok krajně nezodpovědný. „Je pravda, že zůstatky na základních fondech pojišťoven dosahují zhruba 26 miliard. Je ale třeba si uvědomit, že za rok 2021 tyto rezervy poklesly o téměř 20 miliard, a tímto tempem vyvážený systém zdravotního pojištění nemůže rok 2023 přežít.“ Podle něj je automatická valorizace tak ve finále nedostatečná.

„Už teď mám avízo od několika – ne jednoho nebo dvou, ale několika – ředitelů zdravotnických zařízení, že se s velkými obavami dívají do budoucího roku, protože ceny energií, vody, rostou opravdu raketově,“ prohlásila další poslankyně za ANO Věra Adámková. Na to reagoval ministr Válek: „Všechny nemocnice jsou v černých číslech, žádná není v červených. Všechny nemocnice mají neskutečné množství peněz na svých účtech,“ dodal s tím, že každý dobrý hospodář si „střádá peníze na hubená léta“.

„Jsou tady kraje, které prostě do těch nemocnic posílají stovky milionů, protože těm nemocnicím peníze chybí. A pak v účetních uzávěrkách to samozřejmě vyjde v černých číslech,“ uvedla na to Kamal Farhan.

Kde všude může chybět 14 miliard

Podle Farhana bude škrtnutých 14 miliard korun zdravotnictví určitě chybět – na kompenzaci vysoké inflace, na léky pro velké skupiny pacientů, které k nim doposud nemají přístup, zkrácení dlouhých čekacích lhůt nebo investice do podinvestovaných nemocnic. „Kvůli limitovaným finančním prostředkům, preskripčním a indikačním omezením nasazujeme pozdě účinná léčiva u diabetiků nebo u vysokého cholesterolu. Například co se týká nejmodernější léčby u cholesterolu, tak účinně se řeší u 2500 lidí, namísto 100 tisíce pacientů,“ vypočítává Farhan.

Lidé s migrénou si podle něj musí protrpět až čtyři dny v měsíci v bolesti, než se dostanou k účinnému léku. Praktičtí lékaři nemohou předepisovat účinné léky na osteoporózu, což se týká desítek tisíc, možná stovek tisíc lidí. „Mohl bych zde také mluvit o léčivech na atopickou dermatitidu a dalších. To vám neříkám jako opoziční poslanec, ale můžu vám citovat například profesora Škrhu, profesora Vrablíka a další předsedy odborných lékařských společností a lékaře, kteří se k tomu veřejně a v médiích vyjadřují,“ uvedl poslanec.

Podle Farhana vláda bere zdravotnictví peníze hned dvakrát – snížením platby za státní pojištěnce a nezapočtením dvouciferné inflace do valorizačního mechanismu, kterou nevyrovná ani plánované navýšení úhrad o čtyři procenta „Vláda hovoří o tom, že nebude omezovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče, ale já se ptám: Kde je nějaký rozvoj, který také něco stojí? To se má naše zdravotnictví zastavit v roce 2021? Kde jsou nové technologie a terapie, které zachraňují životy a budou vstupovat do systému? Z čeho je chceme platit?“

Lídr SPD Tomio Okamura rovnou prohlásil, že kabinet tuneluje peníze z veřejného zdravotního pojištění a hrozí omezení dostupnosti zdravotní péče. „Ambicí každé vlády by mělo být to, aby se životy občanů zlepšovaly,“ řekl. Jeho stranická kolegyně Karla Maříková, s odkazem na Zdravotnický deník, upozornila na vyjádření Vojenské zdravotní pojišťovny, která varovala, že závěrem roku může být nucena začít zpožďovat platby poskytovatelům až o několik dnů.

Nemáte pravdu

Stanjura se proti opoziční kritice ohradil. Systém veřejného zdravotního pojištění je podle něj zatím v přebytku šest miliard korun. Na konci května mělo být na účtech zdravotních pojišťoven více než 58 miliard korun a výsledek hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění za prvních pět měsíců je plus šest miliard korun.

„Ve zdravotně pojistných plánech, které pojišťovny představily pro rok 2022, očekávaly zvýšený výběr pojistného o 4,5 procenta. Za leden až duben tento výběr rostl o 9,3 procenta,“ uvedl Stanjura s tím, že obavy z toho, jak se sníží kvalita a dostupnost zdravotní péče, se ukázaly jako liché. Zdůraznil také, že predikce předchozí vlády, která odhadovala deficit systému veřejného zdravotního pojištění na konci roku na 50 miliard korun, se nenaplnil. „Systém vloni hospodařil s deficitem 13 miliard korun, to znamená, že hlavní argument pro navýšení platby přestal platit,“ dodal Stanjura.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) zase upozornil, že od roku 2014, tedy v období, kdy bylo hnutí ANO ve vládě, sice docházelo k navýšení plateb za státní pojištěnce, ale „je potřeba říct tu míru. V době první vlády, na které se podílelo hnutí ANO, to byly desetikorunové nárůsty za jednoho státního pojištěnce a bylo to dané tím, že KDU-ČSL a ČSSD jak buldozerem muselo tlačit na ministra financí (Andreje Babiše), aby alespoň k těmto malým nárůstům došlo,“ upozorňuje. Připustil sice, že za druhé vlády hnutí ANO došlo k výraznému skokovému nárůstu, ale „to bylo jen kvůli covidové pandemii“.

Vyšší limit pro fondy prevence

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová (Piráti) během diskuse informovala, že se chystá k předloze načíst pozměňovací návrh, kterým navrhne zvýšit limit pro fondy prevence zdravotních pojišťoven. Ministr Válek následně potvrdil, že návrh byl připraven ve spolupráci s jeho rezortem.

„To navýšení samozřejmě má konsekvence v něčem, co připravuje ministerstvo zdravotnictví už několik týdnů. A ty konsekvence spočívají v některých vyhláškách, kde chceme jasně definovat, na co může být preventivní fond použit,“ uvedl k tomu Válek.

Návrh podpořilo i opoziční hnutí ANO „Já se nicméně domnívám, že je to trošku teoretické. Že prostě ty peníze mít nebudeme,“ uzavřela Adámková.

-sed-, -čtk-